Druhou adventní neděli se v kostelích čte slavné proroctví Izaiáše: „Vlk bude přebývat s beránkem… Nikdo nebude škodit ani zabíjet na celé mé svaté hoře…“ To platí pro příchod Božího království. Máme se na něj připravit, ale odehraje se mimo tento čas a prostor. V pozemské realitě se vlk s beránkem nemusí…

Tento týden uspořádal EP slyšení o stavu vlčí populace a její interakci s civilizací. Šlo o reakci na petice sedláků z několika členských států. Vlk je ve většině zemí EU přísně chráněný. Díky tomu se vrátil tam, kde byl dávno vyhuben. ČR nevyjímaje. Dnes v EU žije min. 13 tisíc vlků. S jejich počty stoupá i množství zabitých hospodářských zvířat, zejména ovcí. Sedláci se často bouří. Některé státy platí za ztráty kompenzace. Např. ve Francii tak přijde jeden vlk na 10 tisíc eur (360 vlků, 12 tisíc zabitých ovcí a 3,6 mil. eur vyplacených). Alternativou jsou dotace na ochranu stád. Elektrické ploty a speciální psi. Není to levné, vychází to násobně dráž. A má to rizika. Třeba španělští sedláci si stěžují, že psi ohrožují turisty. Začíná se proto mluvit o zonaci oblastí a regulaci vlků v některých z nich.

Diskuse se vede i u nás. Vlci se vrátili na Českolipsko i do většiny pohraničních hor. Zatím jich není až tolik, ale farmáři třeba na Broumovsku už protestují. Jsem přesvědčen, že vlk do přírody patří a že se máme naučit s ním žít. Zároveň se v budoucnosti nějaké regulaci nevyhneme. Ale musí to mít nějakou logiku. Hloupý případ se odehrál u Mimoně. Tam pod záminkou boje s kůrovcem vyhnali lesáci vlky z NPR Břehyně, kde nikoho moc neohrožovali. Někteří se přemístili do Českého středohoří, kde mají ovce jako na talíři. Řešení? V rezervacích a národních parcích přísně chránit. A jinde v případě vážných problémů regulovat.

Zástupkyně svazu chovatelů ovcí to v EP shrnula lapidárně: „Vlk se musí naučit člověka zas bát.“