Blog

Válka na Ukrajině, závislost na Rusku a Green Deal

9. března 2022

Tak nám ten rázný postup proti Rusku a jednota Západu dlouho nevydržely. Američané a Britové navrhli odpojení plateb za ruský plyn a ropné embargo. Jenže Německo je na ruském plynu závislé jako na kokainu. Prý to nejde, v Berlíně by nastal chaos a Putin by vyhrál, prohlásil kancléř. Ve shodě s tím Evropská komise včera v EP zveřejnila návrh, jak v energetice omezit závislost na Rusku: do roku 2030 ji snížit o dvě třetiny, pak se odpojit úplně. Je to slabá a chybná strategie. Ještě 8 let budeme financovat Putinovu válečnou mašinérii a zároveň přiznáváme slabost a zranitelnost. Dáváme mu znovu kladivo do rukou.

Lepší by bylo neříkat nic a držet Rusko v nejistotě. Nebo radikálně odstřihnout platební kanály a nechat rozhodnutí, zda dodávky přeruší, na Putinovi. Neměl by to jednoduché. Plyn kvůli chybějícímu potrubí nemůže rychle přesměrovat a těžbu nejde zastavit. Musel by ložiska zapálit a plyn posílat do oblak.

V návrhu má EK i dobrá opatření. Klíčová je diverzifikace dovozu plynu včetně LNG (USA, Katar). Chce uzákonit, aby každý stát EU měl plyn ve strategických zásobnících na 90 dnů. Nebo kontrolovat, aby se vlastnictví zásobníků nedostalo do rukou nepřátel. Pro nás je to klíčové, RWE nabízí české zásobníky k prodeji. Bylo by hloupé, kdyby je získal Gazprom, jak se to v Německu už stalo. Berlín pak civěl, když byly před zimou prázdné… EK se postavila za výrobu vodíku z jádra – byť je to v textu skryto, aby Němce neprovokoval, a rychle to nic neřeší.

Podporuji i návrhy urychlit instalace obnovitelných zdrojů. Fotovoltaika na střechách, tepelná čerpadla, baterie ve sklepě, větrníky, kde fouká. Decentralizace má i bezpečnostní význam, ale příští dvě tři zimy to neřeší.

Tím se dostávám ke Green Dealu. Evidentně stoupá počet nervózních europoslanců, kteří požadují změny. Válka a raketový růst cen je děsí. V pondělí jsme to diskutovali s Fransem Timmermansem. Právě jeho rukopis je patrný na tom, co je ve zprávě EK špatně nebo tam chybí. Říkám mu, že teď je hlavní přežít příští tři zimy, a ne řešit, zda se za 30 let zvedne hladina oceánu o 3 centimetry, když proto ve světě mocenské politiky nebudeme mít partnery (Rusko, Čína, Indie ani USA se na nás nebudou ohlížet). Bohužel, bylo to marné.

Zůstává v zajetí uhlíkové ideologie. Uznal sice, že nebude-li plyn, tak se bez uhlí zatím neobejdeme, ale obchodování s povolenkami nechce měnit. Problém spekulantů nevidí, riziko stagflace ho nevzrušuje. Měl i pochopení pro idiotské návrhy zelených, aby se při zvýšeném zbrojení měřila tankům uhlíková stopa. O tom, že by Němci odložili vypínání jaderek, neuvažuje.

Naopak prosazuje, aby ruský plyn nahradil bioplyn. Takže v době, kdy kvůli válce na Ukrajině hrozí výpadek v dodávkách mouky a dalších zemědělských komodit, chce rozšířit lány s kukuřicí do bioplynek. Opatření, které zdraží potraviny, poškodí životní prostředí a energetický problém ani náhodou nevyřeší.

Suma sumárum: bude to ještě boj.