Cestou z Litomyšle jsem odpoledne podpořil v Praze úsilí akademického sochaře Petra Váni vrátit kopii sloupu se sochou Panny Marie na původní místo na Staroměstském náměstí. Barokní klenot z dílny Jana Jiřího Bendla, který byl postaven na místě znesvěcení Palladia země české a oslavoval vítězství nad Švédy v roce 1648, byl stržen v listopadu 1918 rozvášněným davem, který vedl žižkovský bohém a opilec Franta Sauer.

Poslední dvě desetiletí jsou provázena snahou o návrat sloupu. Sochař na to má platné povolení, ale dnešní vedení Prahy je proti. Panny Marie se báli komunisté, dnes se jí bojí i Piráti. Je to hloupost. Barokní klenot by se měl vrátit na své místo. Jako akt smíření. Cestou z Litomyšle na Staromák jsem se proto zastavil i na legendárním Růžovém paloučku, kde se po Bílé hoře čeští bratři loučili se svou vlastí. Tamní sloup, také skvostné dílo sochaře Aloise Meteláka, byl postaven v roce 1921. Obklopen růžemi tam stojí dodnes. Žádné lidi jsem tam nepotkal.

Měli bychom ukončit tyhle kulturní války a otevřít se národnímu smíru. Neoslabí nás to, naopak budeme silnější.