Koronavirus v Evropském parlamentu. Ano, už je tu taky. Má ho trenér ve fitku. Ale o tom psát nechci, nechodím tam, má postava je důkazem.

Nechci psát ani o tom, jak předseda Evropského parlamentu, italský socan David Sassoli, přiletěl v neděli do Bruselu z Itálie, v pondělí všechny pozdravil na plénu a dnes oznámil, ze jde na 14 dní do karantény (protože byl na víkend v Itálii) a jednání na neurčito přerušuje. Mohl to odpískat už v neděli, aby sem 750 poslanců zbytečně neletělo, ale takhle to tu zkrátka chodí.

Chci napsat o tom, že situace je vážná. Není čas na fórky. Není to obyčejná chřipka, jak nám tvrdili odborníci a jak mnozí, včetně mě, uvěřili. Proti viru zatím nemáme vytvořenou imunitu. Je to typ krize, která vyžaduje odpověď ze strany celé společnosti a všech zemí v Evropě. Shora i zezdola.

Je dobře, ze se doma politici přestali za každou cenu hádat. Už to poznali i v Itálii, kde začátek krize fakt podcenili. Naopak jako příklad správného managementu je uváděn Singapur nebo Tajwan.

Portugalský spisovatel (a bývalý ministr) Bruno Maçães napsal: „Mysleli jsme si, že čínské hodnoty jsou příčinou problému a že nás před virem ochrání naše hodnoty. Je to ideologický přístup. Musíme využívat technologie a politickou moc, a ne jen věřit, že všechno bude OK, protože vyznáváme ty správné hodnoty.“

Něco na tom je. Teď se rozhoduje taky o tom, zda si s virem poradíme líp nebo hůř než Čína. Jde o lidské životy. Nesmíme to zlehčovat.

Epidemiologové tvrdí, že jen opatření dočasně omezující svobodu jsou schopná viru zabránit v nekontrolovaném šíření. Vyžaduje to precizní a racionální management shora. A solidární a zodpovědné chování zdola.

Zvládneme to!