English version below

Vážený pane Bogovici, drazí slovinští členové Evropského parlamentu,

v odpovědi na Váš dopis mi hned na úvod dovolte vyjádřit mou upřímnou omluvu za vyjádření, které jsem umístil minulý týden na Twitter bezprostředně po konci fotbalového zápasu mezi Slavii Praha a FC Midjytland. Upřímně je mi líto, že jsem v daný okamžik nedokázal oddělit emoci oddaného fotbalového fanouška od racionálního a odpovědného pohledu veřejného činitele a politika, který má opravdový zájem – a snad to i po většinu své profesní i lidské kariéry dokazoval – na rozvoji mírové a přátelské spolupráce mezi národy v Evropské unii.

Pokusím se v následujících řádcích osvětlit, jak k tomuto mého zkratu došlo a co z něj vyvozuji.

Za prvé, správně píšete, že ve sportu spolu soutěžíme o trofeje a čest, ale když prohrajeme, tak si na znamení férového souboje podáme přátelsky ruce. Ano, tak to má být. Bohužel, průběh řízení zápasu i vztyčené prsty a úsměvy rozhodčích vedených Damirem Skominou po konci zmíněného utkání takový závěr tentokrát neumožnily. Hráči Slavie odcházeli se směsí rozhořčení a slz v očích. Dodnes se jen těžko smiřuji s touto pro mě „do nebe volající“ nespravedlností.

Za druhé, jasně prohlašuji, že ani tato emoce mě v žádném případě neopravňuje činit jakékoli paušalizující závěry. Princip kolektivní viny je pro mě naprosto nepřijatelný, stejně jako hrubá a nízká slova, která jsem použil. Je mi líto, co se stalo, a všem lidem nejen ve Slovinsku, ale i doma v Česku i kdekoli v Evropě se za ně omlouvám.

Za třetí, vím, že Slovinsko je krásná země, která se u nás těší přirozeným sympatiím a do níž rádo každoročně přijíždí mnoho mých spoluobčanů. Jak správně poukazujete, společně se v Evropské unii vytrvale snažíme, aby na kontinentě nebylo žádné místo pro války, šovinismus a nenávist. Věřte, že takové přesvědčení plně a bezvýhradně sdílím.

S přátelským pozdravem

Alexandr Vondra

Dear Mr. Bogovic, dear Slovenian Members of our Parliament,

First of all, please allow me to express my sincere apology for the Twitter comment, which I posted immediately after the end of the Slavia Praha – FC Midjytland football match. With all sincerity, I am sorry that I was not able to separate the emotion of a devoted football fan from the rational and responsible public official and politician, who cares deeply for peaceful and friendly cooperation among nations in the European Union. Hopefully, this has been evident during both my professional and personal career.

Let me attempt to clarify my lack of judgment of myself and what I learned from it.

As you put correctly in your letter, we all compete for trophies and honor in the sport, but when we lose, we salute each other with a handshake. This is as it should be. Unfortunately, the way the match was conducted, together with all the referees’ inappropriate gestures and sneers, led by Damir Skomina, after the match, did not allow me to feel that way. The Slavia Praha players left the football field with a mix of indignation and tears in their eyes. It has been hard to swallow this egregious injustice for me until today.

Secondly, I clearly state that even this emotion does not warrant or justify my emotional outburst. The principle of collective guilt is utterly despicable to me, just as the rude and impolite words I used were. I am sorry about what happened, and I do apologize to all people, not only in Slovenia, but also in my home country, the Czech Republic, and elsewhere in Europe.

In addition, Slovenia is a beautiful country that enjoys a natural affinity with the Czech Republic. Many of my fellow citizens travel there every year. As you point out correctly, we jointly and persistently strive in the European Union to keep our continent with no place for wars, chauvinism, and hatred. I assure you that I share these beliefs fully and unconditionally.

Sincerely,

Alexandr Vondra