Před 25 lety – konkrétně 12.3.1999 – jsme spolu s Poláky a Maďary vstoupili do NATO. Slavnost se konala v Missouri v Trumanově knihovně. Symbolicky, protože za Trumanova prezidentství bylo NATO v roce 1949 založeno. Naším vstupem se NATO po studené válce poprvé dostalo za někdejší hranice železné opony. Dalo nám nejlepší bezpečnostní záruky v naší moderní historii. Je to obzvlášť důležité právě teď, když všichni znovu čelíme agresivnímu chování a imperiálním choutkám Ruska.

Cesta do Aliance nebyla jednoduchá. Na počátku byl tlak zemí střední Evropy – Polska, Maďarska a Česka. Museli jsme přesvědčit Američany. Demokraty, kteří ovládali Bílý dům, i republikány, kteří měli většinu v Kongresu. Zásadní roli tu hráli Václav Havel a Lech Walesa. A pak i ostatní členy, zejména velké evropské státy. To bylo ještě složitější. Britové zprvu váhali, protože nechtěli Alianci „ředit“. Francouzi zase chtěli organizovat evropskou bezpečnost kolem sebe a na USA tehdy hleděli s nedůvěrou. A Němci si zas nechtěli kazit své vztahy s Ruskem. Ale i tyhle překážky jsme překonali. Nikdo tehdy na poslední chvíli nevydíral – jak to bohužel teď předváděli Maďaři v případě přijímání Švédska.

Přiložená fotka je pak z ceremonie přijetí ve Washingtonu v březnu 1999. Bill Clinton chtěl slavnost i v Bílém domě, nejenom v Missouri. Na snímku jsou všichni Američani, kteří se o naše přijetí nejvíc zasloužili. Zleva je ministr obrany Bill Cohen, pak my tři velvyslanci (Jerzy Koźmiński, György Banláki, já), za mnou vyčuhuje Ron Asmus – kamarád a diplomat, který celý koncept rozšíření strategicky vymyslel (bohužel pak zemřel na zákeřnou leukemii). Následuje ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, za ní je Jeremy Rosner, který vedl vládní tým k prosazení projektu v Kongresu.

Vpravo od prezidenta pak stojí senátoři William Roth a Carl Levin (šéfové obranného výboru), Joe Biden (tehdy vůdce demokratů v zahraničním výboru Senátu), viceprezident Al Gore a klíčoví senátoři Joe Lieberman (demokrat) a Richard Lugar (republikán), kteří to celou dobu velmi energicky zaštiťovali. Před nimi je ještě senátorka Barbara Mikulski, klíčová osoba polského lobby v Kongresu. Ratifikační listinu podepisuje prezident Bill Clinton. Každý jsme pak od něj dostali jedno pero. Někde ho mám ještě schované…