Železniční doprava má budoucnost, Green Deal ale potřebuje revizi, říká europoslanec Alexandr Vondra
30. května 2024, www.railtarget.cz / rozhovor v médiích
Europoslanec Alexandr Vondra se jasně vymezuje proti Green Dealu a vyjadřuje pochybnosti ohledně uhlíkového cla. V exkluzivním rozhovoru jsme si povídali i o vysokorychlostních tratích, financování projektů EU, ale i o dalších klíčových dopravních tématech.
Velkým tématem dopravního sektoru jsou vysokorychlostní tratě a jejich výstavba v ČR. Má tento projekt Vaši podporu?
Ano, má mou plnou podporu. Železniční doprava má budoucnost jak v dálkové přepravě, tak i v místní a regionální přepravě. To druhé se poslední dobou výrazně zlepšuje a my musíme přidat i v tom prvním (dálková přeprava), protože tam za západní Evropou strašně zaostáváme. Je ostudné, když se klasická „vindobona“ mezi Berlínem a Vídní Česku vyhýbá. Je špatné, když železniční přeprava z Prahy do Bruselu zabere víc než 15 hodin. VRT musíme stavět, i když se to některým obcím na plánované trati nemusí líbit. Řešme to také rychle, dokud na to lze čerpat i evropské prostředky.
Green Deal je aktuálně velmi skloňovaným tématem. Jste Vy osobně pro Green Deal nebo proti Green Dealu? Co by se případě podle Vás mělo změnit a jaké kroky mohou noví europoslanci podniknout?
Green Deal jako cesta, jak chránit životní prostředí a planetu, má smysl, ale musí mít realistickou podobu, musíme ho uvést do souladu s ekonomickými možnostmi a sociální únosností. Radikální podoba, kterou mu vtiskla Evropská komise pod vedením Franse Timmermanse je špatná a EU za ní platí ztrátou komkurenceschopnosti v soutěži s USA a Asií. Green Deal proto v mnoha oblastech vyžaduje důkladnou revizi. Budu se za ni zasazovat. Budeme např. chtít zrušit zákaz spalovacích motorů a změnit systémy ESG a „green due dilligence“.
Aktuálně máme systém emisních povolenek, tématem se stává i uhlíkové clo. Je to podle Vás žadoucí nástroj evropské politiky?
Rozumná dekarbonizace je nezbytná, a proto potřebujeme mít cenu uhlíku (CO2). Dlouhodobě si myslím, že lepší cestou, než je systém povolenek, by byla uhlíková daň stanovená celosvětově, protože emise uhlíku mají globální efekt. Bohužel se toto řešení, které by bylo férové, neprosadilo a my máme v EU systém povolenek. Ostatní části světa ho buď nemají, a nebo mají, ale cena povolenky je daleko nižší, což vyvolává a bude vyvolávat pnutí. Výsledkem toho pak byla dohoda v EU o uhlíkovém clu (CBAM). Já jsem ji nepodpořil, protože nemám důvěru v tom, že to bude fungovat, protože systém spočívá na důvěře, že informace, které nám dodají importéři ze zemí jako Čína, budou pravdivé. O tom mám pochybnosti. Důležité proto bude funkční vyhodnocení v příštích letech. Nebude-li to fungovat a budou-li evropští výrobci konkurečně poškozování, budeme muset systém změnit.
Evropské zdroje jsou zcela klíčové pro financování mnoha projektů. Můžeme se na ně pořád spolehnout nebo je lepší býti v této oblasti více střízlivý?
Dokud ty zdroje jsou, musíme je maximálně a efektivně využívat. Ale zároveň se musíme připravit na situaci, kdy se Česko stane čistým plátcem a tyto zdroje už v takové míře k dispozici nebudou. Ze stejného důvodu pak nedoporučuji žádat větší míru přerozdělování v rámci EU.
Elektromobily, vlaky na bateriový nebo vodíkový pohon. Mají tyto nové zdroje pohonu vozidel Vaši podporu?
Ano, nic proti nim nemám, ale zároveň budu vždy bojovat za technologickou neutralitu, aby se byznys mohl sám rozhodnout, kterou cestou se vydá. Pro různé typy vozidel a dopravy mohou být vhodné různé typy technologických řešení. Budu proti monopolu, který věci jen zdražuje a v dotacích pak vysává peníze z eráru.
(Autor: Karolína Koucká)