Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou si můžete poslechnout na irozhlas.cz.

Představitelé Evropské komise vyzývají společnost AstraZeneca, aby dodržela smlouvu a dodala původní množství vakcín. Šéf firmy ale tvrdil, že snížení dodávek není v rozporu se smlouvou. Kde je pravda?

Neumím pískat spor mezi komisí a firmou AstraZeneca, protože nikdo z nás europoslanců smlouvu neviděl, ta je důvěrná jako většina obchodních smluv. Žádali jsme rozkrytí, ale když se to uzavíralo, tak za nějakých podmínek a ta důvěrnost byla jednou z nich.

Ale myslím si, že redukovat to jenom na nějaký spor s firmou AstraZeneca, nebo dokonce hrozit firmě znárodněním, jak předváděla komunistická poslankyně Konečná, je úplný nesmysl. Tady skutečně Evropská unie selhala.

Vidíme v přímém přenosu, jak selhává česká vláda v organizaci vakcinační strategie, stříkačky shání na poslední chvíli, neměla to připravené. Ale i kdyby to nakrásně připravené měla, jako třeba jihočeský hejtman Martin Kuba, který se inspiroval Německem a Izraelem, tak je to stejně houby platné, protože vakcín je a bude ještě dva měsíce velký nedostatek.

Co podle vás měla Evropská komise udělat jinak?

Všechno, co udělala komise a předtím Evropská unie bylo vlastně špatně. Je nutné jít s pravdou ven – loni na jaře, když udeřila pandemie, jsme žádali, aby byl předělán evropský rozpočet, aby hlavní prostředky šly do boje s virem, jak ve zdravotnictví, tak v ekonomii. Ale většina chtěla, ať to dáme na zelená opatření na záchranu planety, na opatření, která se projeví někdy za 50 let. Čili komise a unie daly málo peněz, Američané dali na vývoj vakcín 18 miliard dolarů… Všichni ostatní – počínaje Spojenými státy, konče Velkou Británii, Izraelem a dokonce arabskými státy – Evropu přeplatily. Tak ať se nediví, že je nedostatek vakcín.

Bylo podle vás chybou, že členské státy pověřily Evropskou komisi společným nákupem?

To bych z pohledu České republiky neřekl, protože nevěřím, že Andrej Babiš s Milošem Zeman by dokázali sjednat lepší dohodu. Myslím si, že bychom na tom možná byli ještě hůř. Společný postup jsem podporoval, ale to neznamená, že nemáme identifikovat chyby. A ty chyby jsou zcela symptomatické a příznačné, na tomhle se ukazuje velká slabost evropských institucí.

Co by si z toho Evropská unie a komise měla vzít? Třeba změnit pravomoci? Plyne z toho nějaké poučení?

Nemyslím si, že řešení je více kompetencí pro evropské orgány, protože se ukazuje, že těch kompetencí, které mají, stejně neumí využít. Problém je v tom, že by politici v unii měli vzít rozum do hrsti a řešit to, co nás skutečně pálí. A ne nějaké vzdušné zámky za dvacet, třicet let.

(Autor: Tomáš Pancíř)