Evropský parlament jednal o rezoluci týkající se konfliktu zájmů Andreje Babiše. Pro rezoluci hlasovalo 505 poslanců, proti jich bylo pouze třicet. Je to zřejmě dosud nejjednoznačněji přijatá rezoluce. Při některých vystoupeních europoslanců jsem si připadal za premiéra až trapně. Jak jste se cítil vy?

Nikdo nemáme radost, když je naše země na paškále a hrozí, že bude pykat. Rezoluce naštěstí obsahuje formulaci, že za hříchy svého premiéra by neměli platit občané České republiky, to je zásadní věta, ale skutečně pro ni hlasovala drtivá většina europoslanců. Došlo ale ještě k jednomu posunu: když se provedl audit, jak Andrej Babiš nakládá s evropskými prostředky a zda je v konfliktu zájmů, kontrolní výbor Evropského parlamentu připravující návrh rezoluce si navíc objednal u jakéhosi ekonomického think-tanku žebříček všech evropských subjektů profitujících z eurofondů.

Jak to dopadlo?

Agrofert má zlatou medaili! To říkám s hořkou ironií. Stříbro má nějaká francouzská firma, přičemž Agrofert čerpal třikrát více než ona. A to se už probudil i europarlament, který má jinak na práci úplně jiné věci a dosud se tím příliš nezabýval. Protože to zkrátka nelze!

Andrej Babiš reagoval tvrzením, že jde o politický boj, Piráti že jsou udavači, že za tím stojí česká politika a Evropský parlament chce ovlivňovat české volby. Je možné, že z 550 europoslanců většina věděla, kdy u nás proběhnou volby?

Myslím si, že ne. Samozřejmě, různí Piráti se na tom přiživovali, a v europarlamentu dokonce prosadili i jednu pasáž rezoluce, kdy jsem najednou zaváhal. Nakonec jsem hlasoval také pro, ale trochu se skřípěním zubů, protože se tam zpochybňuje český justiční systém. Opřeli se o žalostný výkřik Pavla Zemana – odcházejícího nejvyššího státního zástupce -, že na něj někdo činil nátlak. Myslel tím paní ministryni spravedlnosti Marii Benešovou. Chlap ale podle mě takto brečet nemá. Ve vysokých funkcích prostě tlaky jsou jako asi všude na světě. Politik, prokurátor nebo státní zástupce je tam od toho, aby tlaky ustál a vydržel.

Co se nyní bude s auditem dít?

Tím, jak Pavel Zeman takhle zabrečel, se vytvořil oslí můstek k tomu, že to u nás nefunguje. Evropská unie má svaté právo kontrolovat a eventuálně přijmout i nějakou akci, pokud jsou ve hře její peníze nebo peníze evropských daňových poplatníků, ale šťourat nám do našich věcí?

A jaký bude další vývoj? Je ohroženo čerpání evropských dotací i pro jiné podniky než Agrofert?

V rezoluci se mimochodem nepíše jenom o Andreji Babišovi, něco podobného se píše o rozvětvené rodině ministra zemědělství Tomana, což je druhý velký agrokombinát v České republice. V zásadě se vyzývá k zastavení zemědělských plateb včetně přímých…

… v případě Agrotrade u Tomana a Agrofertu u Babiše?

Rezoluce nemá právní sílu, nejde o rozhodnutí, ale má politickou sílu. Evropská komise, která o rozdělování prostředků rozhoduje, ji nemůže jen tak ignorovat, protože Evropský parlament rozhoduje o jejím bytí a nebytí. Připodobním to k situaci, kdy u nás Poslanecká sněmovna vyzývá k něčemu vládu.

Ale Tomanovi je to asi lhostejné, protože už ministrem nebude, takže je celkem v pohodě. Andrej Babiš asi úplně ne, je to tak?

Především zde máme politiky, kteří postupují způsobem „po nás potopa", a to je špatně.

Zmínil jste podle vás ukňouranou reakci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Jeho reakce byla prazvláštní. Na vás coby místopředsedu ODS, je jistě taky vyvíjen tlak od straníků a politických konkurentů, je to tak?

Politika je plná tlaků a od toho tam mají být lidé, kteří jsou schopni je ustát.

Nejvyšší státní zástupce onen tlak nespecifikoval, ale dalo se dovodit, že měl na mysli ministryni spravedlnosti s její pohrůžkou kárné žaloby. Řekl, že už to nechce snášet, a k 30. červnu rezignoval. I mně to připadá zvláštní: v loňském roce čelilo obžalobě 67 tisíc lidí. Šli k soudu s tím, že se obhájí a přesvědčí soud o své nevině, nebo jsou uznáni vinnými. Proč by nejvyšší státní zástupce nemohl jít před soud a říci „podívejte, Nejvyšší správní soude, s kárnou žalobou, mám ty a ty argumenty" a pak prostě vyčkat rozhodnutí soudu?

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman si na to zadělal už v minulosti, kdy se rozhodovalo o podání obžaloby proti Andreji Babišovi ve věci Čapího hnízda čili o zneužívání dotací. Na jedné straně tehdy jako by vyslovil nesouhlas s tím, co nakonec podřízený státní zástupce navrhl sprovodit ze světa, ale mohl na to buď kývnout, anebo naopak žalobu předložit sám – i k tomu má pravomoc. On ale celkem alibisticky vše vrátil na začátek, čímž se to zase rok bez výsledku řeší, protože se nechtěl podle mého soudu vystavit větším tlakům, které nemá rád. Pak se ale samozřejmě nelze divit, že všechno trvá dlouho, odehrává se v nějakém limbu, čímž vlastně zveme Evropskou komisi i Evropský parlament, aby se v tom začaly šťourat. Tohle je z definice špatně. Překvapuje to zejména od této linie státních zástupců – to znamená Pavel Zeman, paní Bradáčová a další -, kteří mají přitom v jiných případech naopak filozofii, že když jsou pochybnosti, nechť rozhodne soud.

Máte ponětí, kdo bude novým nejvyšším státním zástupcem?

Nemám, to samozřejmě není na nás. Osobně jsem pro jeho jmenování až po volbách, ale pokud to chtějí za každou cenu řešit, nebál bych se sáhnout i mimo okruh těch dnešních.

Mezi advokáty nebo soudce?

Třeba. Jakékoli okysličení organismu nebo instituce, která se cítí nejistá v kramflecích a cítí různé tlaky, je vždycky krok správným směrem.

Ministryně spravedlnosti říkala, že to bude někdo ze soustavy a žádný „mlaďoch".

Doufám, že to nebude nějaký ještě komunistický vojenský prokurátor.

No právě, mluvilo se o náměstku Střížovi, který je sice uznávaným odborníkem na trestní právo, ale jde o bývalého vojenského prokurátora.

Nechci kádrovat, ale třicet let po revoluci bychom si zasloužili někoho, kdo s tím neměl nic společného.

Býval jste ministrem zahraničních věcí. Proběhl dlouho očekávaný summit Biden-Putin, který chtěl ve svých snech uspořádat v Praze Jan Hamáček. Měl jste od schůzky nějaká větší očekávání?

Zaprvé ideu summitu v Praze jsem považoval za nereálnou a nesmyslnou. Koneckonců těžko si dovedu představit českého prezidenta, jak něco takového vítá a moderuje. Je to schůzka nepřipravená, schůzka dvou zemí, které nemají vzájemné vztahy v dobré kondici. Potrvá nějakou dobu, než se dopracují k summitu se společnou tiskovou konferencí, protože nyní si nechtějí stoupnout po jednání vedle sebe, aby nemuseli jeden druhého kontrolovat, co řeknou. Byla to oťukávací seznamovací schůzka. Vždy je lepší, když se komunikuje, ale že bych od toho měl nějaké zásadní očekávání, to určitě ne.

Evropská unie se pod tlakem pandemie lehce drolila. Zavedlo se dříve nepředstavitelné uzavření hranic, byly problémy s vakcínami, vztah jednotlivých členských zemí vůči Evropské unii i důvěra občanů vůči evropským institucím dostaly úder. Jak to vidíte?

Byla to krize, když šlo o zdraví lidí a to je košile vždycky bližší než kabát. Členské státy viděly v první fázi malou schopnost Evropské komise jednat rychle, efektivně a účinně – vakcín se skutečně nedostávalo, od Vánoc až do konce dubna. Ztratili jsme čtyři měsíce. V tomhle jsou Britové, Američani či Izraelci daleko, už tehdy byli daleko dál, ale naštěstí se podařilo produkční kapacity konečně navýšit, zejména Pfizer koná velmi rychle. Nikdy jsem nepředbíhal, ale konečně mám v sobě první pigáro a jdu na další. Unii už zase narostl hřebínek a až devadesát procent její agendy je boj s uhlíkem místo toho, abychom se více bavili o pomoci postiženým sektorům v ekonomice. Místo aby se udělalo něco pro oživení třeba turistického ruchu se už přemýšlí, jak zdražit letenky. Proto doporučuju „očkujte se a rychle vyrazit někam k moři, protože za rok za dva už to může být mnohem dražší".

Myslel jsem to jako oslí můstek k domácí politice, protože mě překvapuje Andrej Babiš poměrně ostrou protievropskou rétorikou. Ještě loni se chlubil, že má v mobilu celou řadu evropských představitelů, že si volají, že umí anglicky a francouzsky – což je pravda, po dlouhé době máme premiéra ovládajícího jazyky. Teď to najednou vypadá, že Evropská unie je nepřítel. Když jsem slyšel jeho slova, že Evropský parlament je fízlovská organizace, zasahuje do voleb, že o Češích nebudou rozhodovat v Bruselu, ale budeme si rozhodovat sami, udivilo mě to. Vás ne?

Protože krok za krokem odhalují, co u nás poznala celá řada podnikatelů, které brutálním způsobem eliminoval a sežral. Předtím jako byznysmen neměl zájem, aby si tam způsobil nějaký konflikt. Vždyť má v Německu svůj podnikatelský klenot, chemičku ve Wittenbergu, která mu léta vynášela úplně nejvíce. Nechtěl tedy vztahy zhoršovat. Vždy se kasal a měl svalnaté řeči, jak bude v Bruselu bojovat. Já tam tedy nikdy žádný boj nezažil, všechno vzdal hned na začátku prostě proto, aby na sebe za a) moc neupozorňoval, protože věděl, že se mohou jeho hříchy objevit, a za b) se vlastně ani nechtěl pouštět do situací, že by po nich něco chtěl a oni by pak výměnou zase chtěli něco po něm. Hrál dvojí hru: jednu pro domácí publikum a druhou venku.

Je možné, že mu protibruselskou rétoriku poradili jeho marketingoví rádci?

Samozřejmě v něčem určitě. Jeho voliči jsou spíše lidé skeptičtí nebo ti, jež to nezajímá a budou hledat viníka venku.

Pozice hnutí ANO se ve volebních průzkumech stabilizovala okolo dvaceti procent. V čele jsou Piráti a vy s koalicí SPOLU jste druzí nebo třetí se zhruba dvaceti procenty.

A jdeme zvolna nahoru. Myslím, že vyhrajeme.

Vyloučeno to není…

Dokonce bych se vsadil, že ano.

Skutečností je, že Piráti a Starostové stagnují, zatímco vy nabíráte procenta. Stejně jako SPD. Posiluje také Přísaha. S ní mám problém: znám Roberta Šlachtu, znám jeho životopis, ale vlastně nic jiného o tom hnutí.

Nejste sám. Víte, strana policajtů, pozor na to! Lidé mají tendenci furt hledat nějakou naději a posledního spravedlivého, který všechny zatkne a nastolí mír, blahobyt a spravedlnost. Jednou takhle uvěřili Vítu Bártovi a Věcem veřejným, pak zase Andreji Babišovi. A ano, pak přišli Piráti a teď Šlachta. Trochu to nechápu, lidé už se spletli třikrát nejmíň a mají k tomu nakročeno opět. Bacha na to.

Tuto stranu skutečně založili bývalí policisté.

Partička policajtů z jedné hospody, takhle bych to řekl.

A už mají pět procent.

Ale ano, ono to někde funguje. Jezdil jsem teď po venkově, kde na domech a plotech visí plakáty Přísahy, ale říkám jenom blbec by fakt udělal stejnou chybu už potřetí nebo počtvrté. Potřetí možná, po čtvrté už ne.