Velká lednová korporátní revoluce?
12. ledna 2021, www.konzervativninoviny.cz / komentář
Rozhodnutí dočasně (do inaugurace) zablokovat Trumpův účet na FB bylo obhajitelné obavami o ústavnost a národní bezpečnost. Následné trvalé zablokování twitterového účtu s více 88 miliony sledujících na základě vymknuté interpretace, že oznámení o neúčasti na inauguraci je výzvou na útok, naopak vzbudilo oprávněné znepokojení nad mocí a svévolí technologických gigantů.
Své obavy vyjádřili lidé, kteří mají žitou zkušenost s totalitními praktikami, jako ruský disident Alexej Navalnyj, nebo třeba i Americká unie pro ochranu občanských svobod (ACLU), která je jinak totálně progresivistická. Následný vývoj ukázal, že se nemýlili.
Když se řada konzervativců na protest proti jednostranné šikaně (například účty představitelů íránského režimu vyzývající ke zničení Izraele nebo čínské ambasády v USA oslavující genocidu Ujgurů fungují dál) přesunula na platformu Parler, technologické giganty se rozhodly ji zničit. Z té koordinace jde strach. Během 24 hodin síť, kterou používaly miliony Američanů a kam se přesunuli i známí představitelé americké konzervativní scény, zlikvidovala velká trojka Google, Apple, Amazon. Nad konkurenčním Gabem visí hrozba odstřihnutí od platebních systémů. Pokud by se stejný metr jako na Parler použily na Twitter, musely by ho zničit dávno, protože je plný výzev k násilí, oslav terorismu, levicových a nakonec i pravicových radikálů. Třeba tvít vůdce sekty Nation of Islam Louise Farrakhana, že Židé jsou termiti, visel bez povšimnutí skoro dva roky. Ještě včera na Twitteru trendoval hashtag „Oběste Penceho“, opět bez povšimnutí.
Možná Parler najde ve vodách internetu skulinku, kterou se protáhne, i když to nebude mít vůbec jednoduché. Ani právníci jej nechtějí zastupovat v byznysových sporech, protože nikdo nestojí o systémovou šikanu. Jisté však je, že potřebujeme systémovou regulaci velkých hráčů, kteří jsou dnes mocnější než kterékoliv tradiční médium a než volení politici, zároveň přitom fungují bez pravidel, respektive tvoří pravidla svévolně, za pochodu a jednostranně je mění. Podle zprávy podvýboru amerického Kongresu pro antitrustové, obchodní a regulační záležitosti ze října 2020 nonstop zneužívají svého dominantního postavení, potlačují konkurenci, pořádají nepřátelské výpady a zabijácké akvizice vůči možným zárodkům konkurence a v neposlední řadě se stávají svého druhu ministerstvy „pravdy“. Ta je přitom proměnlivá, je to pohyblivý terč. Na jaře mi Facebook označkoval jako „zavádějící“ výzvu k nošení roušek, dnes to samé dělá antirouškařům.
Není pravda, že je na výběr pouze mezi džunglí a regulací každého aspektu života. Něco jiného je, když vás odmítne obsloužit malá pekárna a vy musíte jít o pár stovek metrů dál do jiné, a něco jiného, když vás ze seznamu zákazníků natrvalo vyškrtne gigant, který vlastní 95 procent pekáren v zemi. „Jezte třeba fíky“ není dostatečná odpověď. Takové rozhodnutí, někoho vymazat, pokud nevyzývá k fyzickému násilí, by mělo být dobře odůvodněné, měli bychom vědět, kdo ho udělal a kam se proti němu odvolat.
Pokud někdo varuje před státem, měl by si všimnout, že v Číně či Rusku velký byznys státu slouží. I tady bohužel existuje riziko, že ze strachu, aby je demokratická administrativa (která k tomu měla vždy blíže než republikáni) nerozporcovala, budou se jí snažit technologičtí giganti zavděčit potíráním neextremistických a nenásilných, nicméně konzervativních a pro-republikánských názorů. Z toho mám obavy…