Z médií

Události, komentáře: Sněmovna odsoudila násilí v Bělorusku

19. srpna 2020, ČT 24 / rozhovor v médiích

Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra.

Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na ČT24.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Mimořádný videosummit Evropské rady v Bělorusku neuznal výsledky tamních prezidentských voleb 9. srpna a žádá jejich opakování. K vyhrocení situace v zemi přijala po českém
Senátu usnesení i Sněmovna. Odsoudila násilí tamních bezpečnostních složek a vyzvala k propuštění politických vězňů.

Svjatlana CICHANOUSKÁ, běloruská opoziční vůdkyně:
Vyzývám vás, abyste neuznali tyto podvodné volby.

redaktorka:
Ještě před summitem vyjádřili prezidenti Visegrádské čtyřky nejhlubší znepokojení nad volbami. Evropská rada pak běloruskou opozici vyslyšela.

Mateusz MORAWIECKI, polský premiér:
Celá Evropská rada jednomyslně odsoudila průběh voleb.

Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka:
Volby nebyly ani svobodné, ani spravedlivé. Proto nemůže být jejich výsledek uznán.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Hosty Událostí, komentářů jsou europoslanci Dita Charanzová za hnutí ANO, Alexandr Vondra, europoslanec ODS, a Ivan David, europoslanec SPD. Dobrý večer vám všem.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Dobrý večer.

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Dobrý večer.

Ivan DAVID, europoslanec SPD:
Dobrý večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Paní Charanzová, co prakticky znamená, že Evropská rada neuznala výsledky prezidentských voleb v Bělorusku? Má to nějaký hmatatelný dopad?

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Rozhodně je to silný politický vzkaz. Já jsem velmi ráda, že k té neformální Evropské radě i z podnětu České republiky tak brzo došlo. A že Evropa byla jednomyslná, dala jasný vzkaz Lukašenkovu režimu, že neuznává volby, že podporuje občanskou společnost a že si přejeme, aby běloruský lid se mohl vyslovit v nových demokratických volbách.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Vondro, bude si Bělorusko, potažmo Alexandr Lukašenko z takového vzkazu něco dělat?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
To uvidíme. On dneska oznámil, že zase asi rozhodne zakročit proti těm demonstracím, takže budeme to muset sledovat zítra, pozítří. Každopádně ale souhlas s tím, že tenhle silný politický signál, že výsledek těch voleb neuznáváme, protože byly zmanipulované, zfalšované, je velmi důležitý a vytváří tlak na to, aby ty volby opakovaly. Ale zda si z toho vezme prezident Lukašenko poučení, to samozřejmě já mám své pochybnosti. Bude hrát o čas.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A pane Davide, čeští poslanci dnes přijali usnesení, ve kterém odsoudili násilí tamních bezpečnostních složek, vyzvali k propuštění politických vězňů a podpořili touhu Bělorusů po svobodě a demokracii. Kdybyste byl poslancem českého Parlamentu, hlasoval byste pro takové usnesení?

Ivan DAVID, europoslanec SPD:
Já musím říct, že jsem dnes velmi pozorně sledoval celé jednání Poslanecké sněmovny, proto je třeba se ohradit proti tomu, co zaznělo na začátku, že SPD se věcí odmítlo zabývat, protože Tomio Okamura měl jeden z nejdelších projevů ze všech, kteří tam vystupovali a nebyl sám. Takže není toto pravda.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Původně jste nepodpořili do programu tento bod, potom jste se samozřejmě vyjadřovali. Tak prosím, teď mi odpovězte na tu otázku, jestli byste vy býval podpořil takové usnesení?

Ivan DAVID, europoslanec SPD:
Já jsem měl velice zajímavý zážitek, protože na rozdíl od Evropského parlamentu, kde většinou hlasuji opačně než většina poslanců, tak zde bych hlasoval úplně stejně jako většina poslanců. To znamená, že těch několik málo z navržených bodů rezoluce, které prošly, tak ty bych rovněž podpořil. Je potřeba si uvědomit, že naprostá většina byla odmítnuta, hlasovalo pro ně 20, 30 poslanců z těch 126, kteří byli přítomni.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Paní Charanzová, lídři Unie se dnes dohodli, že uvalí sankce na některé lidi, kteří mají na svědomí to, co se teď v Bělorusku děje. Jaký efekt od takových sankcí očekáváte? Měli vůbec někdy v historii nějaké sankce nějaký skutečný efekt?

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Je to jediný nástroj, demokratický nástroj, který v tuto chvíli máme na stole. Já bych byla ráda, aby ty sankce byly co nejširší, aby zasáhly opravdu to nejbližší okolí Lukašenkova režimu, aby cílily na co největší počet lidí. Víme z minulosti, že svůj efekt rozhodně mají. Pokud těmto lidem zakážete cestovat do Evropy, kde mají svůj majetek, dojde ke zmražení jejich peněz v bankách, a tak dál, tak tím střílíte přímo do řad těch lidí, kteří mají v tuto chvíli na svědomí zatýkání opozice, ty násilné protesty, které se tam vedou. Takže já si myslím, že to efekt má.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Vondro, jak a na základě jakých informací vzniká sankční seznam, kdo nakonec rozhodne o tom, kteří lidé z Běloruska budou těmi sankcemi postiženi, kdo bude mít poslední slovo a může třeba i Česká republika přinést nějaký svůj vklad? Víme my o někom, kdo by si ty sankce zasloužil a třeba o tom neví nikdo jiný? Nebo všichni víme, komu by ty sankce měly sloužit?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Samozřejmě ten seznam připravuje sekretariát Evropské rady a určitě i Evropská komise se v tom bude angažovat. A nepochybně Česká republika stejně jako Polsko a Litva a další země, které mají vlastně k tomu běloruskému problému blízko, protože nám na tom záleží, tak určitě můžeme předkládat návrhy. A ten seznam vzniká samozřejmě tím, že se dává dohromady listina osob, počínaje samozřejmě prezidentem Lukašenkem a konče všemi těmi, kteří mají podíl na těch brutálních represích vůči demonstrantům. To je jistě namístě. Ale zároveň si myslím, že tohle má samozřejmě spíš symbolický význam. Ale že důležité na druhé straně, spíše než sankcionovat, tak je vymyslet program, jak pomoci mladým lidem v Bělorusku, ať už tím, že jim pomůžeme dát lékařskou péči, když byli brutálně zmláceni, anebo tím, že jim třeba nabídneme stipendia, aby tady mohli studovat. A konče samozřejmě tím, že bychom měli být připraveni nabídnout politický azyl i těm, kteří prostě ty represe nevydrží a utečou.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Davide, co vy a sankce proti lidem v Bělorusku? Je to něco, co považujete za vhodný nástroj k tomu, aby Bělorusko opakovalo prezidentské volby? Bude to mít ten správný efekt, který od toho Evropská unie očekává?

Ivan DAVID, europoslanec SPD:
Já rozhodně si nemyslím, že by prezident Lukašenko byl nějaký vzorový demokrat. A ten režim tam určitě má k ideální demokracii hodně daleko. Sám prezident Lukašenko souhlasí s opakováním voleb. Mimochodem dnes také vyměnil vládu například, čili tam dochází k nějakým změnám, které jsou zjevně vstřícné k požadavkům těch demonstrantů. On sám zdaleka nemá takovou oblibu, jako měl před lety, když se mu podařilo zastavit rychlý úpadek Běloruska na počátku devadesátých let. Čili k těm změnám dojde. Určitě se volby v nějaké formě budou opakovat, jestli předtím bude změněno ústava, to bude zřejmě předmětem dalšího jednání. Ale ke změnám nepochybně dojde.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:

Vy jste, pane Davide, dnes na Facebooku napsal: „Brusel si chce na místo Lukašenka dosadit nějakou běloruskou obdobu ukrajinských válečných zločinců, kteří zemi zcela zruinovali. Unii ve skutečnosti nejde o demokracii a svobodu.“ Jak jste k tomu dospěl a o co podle vás tedy Unii jde, když ne o demokracii a svobodu?

Ivan DAVID, europoslanec SPD:
Já si myslím, že když se podíváme na Ukrajinu, tak je zřejmé o co tam šlo. Ukrajina byla vydrancována drastickým způsobem, a poté, co tam proběhl Majdan, podporovaný rovněž některými českými politiky, jako byl pan Schwarzenberg a podobně, tak dopadla velmi špatně…

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A o co jde podle vás Evropské unii v Bělorusku tedy? Když jste napsal takhle poměrně dost zásadní věc.

Ivan DAVID, europoslanec SPD:
Promiňte, já jsem vám teď nerozuměl.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
O co podle vás jde Evropské unii v Bělorusku, když ne o svobodu a demokracii?

Ivan DAVID, europoslanec SPD:
Já myslím, že o totéž. Samozřejmě i v případě Ukrajiny se hovořilo o svobodě a demokracii. To se tak dělá, to jsou ta zaklínadla, ale ve skutečnosti jde o ovládnutí země. Jde o to, aby Moskva byla na dostřel, jako každý samozřejmě k tomu má svoje postoje. Já si myslím, že pro nás musí být nejdůležitější, abychom se vyhnuli válečnému konfliktu, na kterém se pracuje, když se tak podíváme, jak se stěhují vojska některých zemí, tak se bohužel přibližujeme krizi, která může vyústit ve válečný konflikt, a toho se velmi obávám.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Vondro, máte stejné obavy jako pan David?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Ne, v žádném případě. Já si myslím, že tomu rozhodnutí Evropské unie dneska, co učinila, se nedá z mého pohledu celkem vůbec nic vyčítat. A pak si myslím, že tu je ještě 1 důležitá věc – ta situace v Bělorusku je jiná než na Ukrajině. Ukrajina vždycky celých 20, 30 let vlastně od té doby, co získala nezávislost na Sovětském svazu, tak byla rozdělená na půl. Západní Ukrajina chtěla na západ a do dneška chce. A zatímco ta východní Ukrajina, to znamená oblast Donbasu, Krym také, tak se vždycky orientovala na Rusko. Bělorusko, myslím, toto rozdělení nemá, myslím si, že když posloucháme vlastně hlas těch lidí, kteří tam demonstrují za svobodu, demokracii a férové volby, tak oni se nehlásí jako k Evropské unii, myslím si, že oni si uvědomují, že budou muset v budoucnosti mít nějaké vybalancované a přátelské vztahy s Ruskem. A z tohohle ohledu, myslím si, že Evropská unie vnímá tu citlivost, tu věc jako citlivou záležitost a nedochází tady k nějakému geopolitickému přetahování, jestli má být Bělorusko na západ nebo na východ. Ale že tady skutečně jde o přirozené lidské právo na svobodu, demokracii, proti cenzuře, proti brutálnímu policejnímu násilí. A tady si myslím, že s tím se my solidarizovat v každém případě máme, je to naše nejenom morální, ale i politická povinnost.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Paní Charanzová, ruský prezident Vladimir Putin v úterý varoval německou kancléřku Merkelovou i Charlese Michela před cizím vměšováním do záležitostí Běloruska. Je to dnešní prohlášení Evropské rady z vašeho pohledu ještě přijatelný tlak a kde je ta hranice mezi ještě přijatelným tlakem a vměšováním se do vnitřních záležitostí jiného státu?

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Určitě jsme svědky intenzivní debaty mezi, řekněme, západní Evropou, hlavními představiteli Evropské unie a Ruskem. To bezpochyby. Což vlastně bylo vidět i dnes, kdy na jednu stranu jsme tady měli výsledek našeho evropského summitu a na druhé straně z Ruska jsme poprvé slyšeli vlastně pochyby nad průběhem voleb v Bělorusku. A i vlastně taková věta, která ukazuje, že v tuto chvíli možná Rusku půjde o to, aby ta situace opravdu neeskalovala v Bělorusku, a to si myslím, že je naším společným zájmem. Takže já v tuto chvíli bych byla velmi ráda, abychom opravdu nebyli svědky nějaké přetahované mezi východem a západem, ale abychom se pokusili tady Evropa, ať už to bude Evropa jako Evropská unie nebo organizace pro bezpečnost spolupráci v Evropě, kde sedí i Rusko, se pokusit o nějaký dialog tak, aby Bělorusko, které má před sebou rozhodně ještě dlouhou cestu, si mohlo demokraticky rozhodovat o své budoucnosti.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Davide, předseda vašeho poslaneckého klubu ve sněmovně Radim Fiala řekl, že pokud běloruská opozice považuje volby za zfalšované, měla by usilovat o přepočítání hlasů. Požadavky na odstoupení Lukašenka nebo uspořádání voleb nejsou podle něj teď podložené. To je názor celého hnutí nebo jen Radima Fialy nebo s ním souzníte?

Ivan DAVID, europoslanec SPD:
Já musím říct, že je komické, že samotná protikandidátka současného prezidenta Lukašenka Svjatlana Cichanouská neuznala výsledky a žádala o přepočítání hlasů, čili je to zvláštní, když o to žádá tedy protikandidátka, tak je to asi v pořádku, a jestliže hledáme jaksi přesné důkazy pro to, k jakým konkrétně problému došlo v procesu hlasování a opět hovoříme o procesu hlasování a nijak nezpochybňuji to, že ta situace v Bělorusku je taková, že nelze Bělorusko pokládat za zcela demokratickou zemi…

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Myslíte za zcela demokratickou nebo je nedemokratická? Jak byste nazval režim Alexandra Lukašenka, tedy vy? Říkáte ne zcela demokratická, takže nějaká demokracie tam podle vás funguje?

Ivan DAVID, europoslanec SPD:
Já pokládám za naprostý primitivismus, když někdo dělí země na demokratické a nedemokratické, protože země jsou buďto více nebo méně demokratické nebo zcela nedemokratické.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Takže režim Alexandra Lukašenka vy považujete za…

Ivan DAVID, europoslanec SPD:
Režim Alexandra Lukašenka pokládám za velmi málo demokratický. Rozhodně se nedá srovnat s Tureckem, které stále ještě vyjednává s Evropskou unií o přistoupení. A na Turecko se pohlíží jaksi jiným metrem, ačkoliv tedy má k Evropské unii blíže a Evropa by měla hodnotit situaci v Turecku velmi přesně, zatímco teda Bělorusko jaksi není v situaci přístupových rozhovorů… Takže je to zásadní rozdíl.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Vondro, jak byste nazval vy situaci v Bělorusku? Je to demokratická nebo méně demokratická země, jak byste ten režim nazval vy?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Ne, tak já považuji Bělorusko za nedemokratickou zemi. A myslím si, že i ten volební výsledek, který prezident Lukašenko oznámil, 80 % pro něj, tak to myslím hovoří samo za sebe, to se blíží těm 98 procentům nebo 99 procentům, které si pamatujeme tady kdysi u nás, když se volila jedna strana. Takže já považuji skutečně to za jednu z posledních diktatur tady v celém širokém okolí. A dokonce myslím v porovnání s Tureckem, jako že mohu mít i celou řadu výhrad vůči sultánovi, prezidentu Erdoganovi, tak si myslím, že je na štíru s demokracií Bělorusko i v porovnání s Tureckem.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Paní Charanzová, podle českého ministra zahraničí umí Češi Bělorusům pomoct, třeba azylem nebo stipendii, podporou nezávislých médií nebo neziskových organizací. Má být Česko v tomhle směru aktivní samo na vlastní pěst? Pomáhat? Stojí o to vůbec Bělorusové? Podle bezpečnostního experta Lukáše Dyčky nejsou Bělorusové automaticky prozápadní, ale mají radši Rusko. Stojí o to?

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Určitě to není o tom, abychom Bělorusy přesvědčovali, jestli je lepší Rusko nebo Česko, ale je to dlouhodobě vlastně priorita České republiky. Já si pamatuju i během našeho vlastně prvního předsednictví v Evropské unii, na kterém jsem se podílela, že jsme to byli my, kteří jsme odstartovali i politiku Evropské unie vůči této části Evropy, východní partnerství. A Česká republika se vlastně dlouhodobě i na tom evropském poli profiluje jako stát, který podporuje co nejbližší spolupráci s těmito zeměmi. Česká republika, ano, dlouhodobě podporujeme především občanskou společnost v Bělorusku, máme tam skvělé projekty. Já jsem na to pyšná.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Vondro, mluvčí Kremlu dnes prohlásil, že Rusko v současnosti nepokládá za nezbytné poskytnout Bělorusku pomoc, jak tomu rozumíte a coby podle vás mohlo Putina přimět k nějaké akci?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Já se osobně domnívám, že Vladimír Putin rozhodně nezamýšlí, pokud nakonec ho k tomu nějak ta situace nedonutí, podniknout vojenskou invazi do Běloruska, protože tím by si jistě nadělal v Bělorusku mezi lidmi, kteří skutečně tam jako jsou vůči Rusku i historicky pozitivně naladěni, daleko více nepřátel. Čili jeho zájem je, aby vlastně Bělorusko bylo spíše destabilizováno, aby Lukašenko měl slabou pozici. Já koneckonců i některé ty události, které jsme tam viděli, ten lov vlastně policejní na jednotlivé lidi v ulicích, ta Wagnerova armáda, která se tam objevila v předvečer voleb, to je celá řada vlastně jako otazníků pro mě, co všechno za tím může být. Takže já bych se asi neobával teď toho, že tam vtrhnou ruská vojska. Takhle i čtu to vyjádření mluvčího ruského prezidenta, které dneska zaznělo. Z druhé strany si myslím, že Rusové budou dělat všechno pro to, aby drželi to Bělorusko v takovém jako limbu. A prostě silný Lukašenko není v jejich zájmu. Čili myslím si, že oni vlastně budou chtít těžit z toho, aby v důsledku té destabilizace a s tím spojených ekonomických a jiných problémů Bělorusko samo vlastně se přibližovalo zpátky k Rusku.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Davide, jak byste si ideálně představoval další vývoj v Bělorusku?

Ivan DAVID, europoslanec SPD:
Já si myslím, že je možné a vhodné vyhovět opozici. Opakovat volby za podmínek, kdy budou jaksi kontrolovány tak, jako tomu bylo v minulosti zahraničními pozorovateli. A kdy samozřejmě i protikandidáti nebo všichni kandidáti budou mít přiměřenější přístup do sdělovacích prostředků. Protože, jak jsem tady hovořil o tom, že země jsou v různé míře demokratické, tak si nebudeme zastírat, že třeba i u nás mají všichni stejný přístup do médií. Takže měly by volby proběhnout za daleko demokratičtějších podmínek tak, aby Bělorusové mohli vyjádřit svůj názor na to, jak si představují budoucnost své země.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Paní Charanzová, jaká je vaše představa toho, abychom se mohli říct: Tak tyhle volby už byly svobodné a demokratické? Jak by to mělo vypadat?

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Musí to být rozhodně volby, které budou splňovat mezinárodní standardy a pro mě třeba jedním z těch prvků bude to, že tam bude dovolená pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která nám může potom objektivně tlumočit závěry jejího sledování, jakým způsobem ty volby proběhly. A myslím si, že jsme dokázali pomoci uspořádat volby v Kosovu, v jiných zemích, takže určitě je to možné i v Bělorusku, pokud k tomu bude vůle všech zúčastněných.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Vondro, bude k tomu vůle všech zúčastněných?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Ale no, tak to samozřejmě uvidíme. Já souhlasím s tím, že řešením jsou samozřejmě volby, které budou pod nějakým mezinárodním dohledem. Tyto volby vlastně byly první, kdy to vláda v Minsku vlastně odmítla dopředu, čili z našeho hlediska vlastně je otázka, co tam třeba vůbec přepočítávat. Ale teď trošku do budoucnosti – já si myslím, že zároveň je velmi důležité, aby Bělorusové sami si dokázali vygenerovat nějakou alternativu, aby měli vůdce, kteří prostě neuhnou po třech hodinách výslechu a kteří budou připraveni strhnout větší množství lidí, než se to té opozici tam dařilo v těch posledních 20 letech. Myslím si, že ta společnost není v jednoduché situaci, ta nemá dlouhou tradici státnosti. Myslím si, že je čeká ještě dlouhá cesta. Ale nic nemění na tom, že je naší povinností tam, kde oni o to mají zájem, jim pomáhat.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Dámo a pánové, díky za to, že jste byli hosty Událostí, komentářů. Hezký večer.

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/:
Děkuji za pozvání.

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Děkujeme, hezký večer.

Ivan DAVID, europoslanec SPD:
Hezký večer.
 

štítky: # # #



nejnovější mediální výstupy