Z médií

Události, komentáře: Evropa – opatření proti šíření koronaviru

14. května 2020, ČT 24 / rozhovor v médiích

Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra.

Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na ČT24.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Našimi hosty jsou teď Dita Charanzová, místopředsedkyně Evropského parlamentu za hnutí ANO. Dobrý večer.

 

Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:

Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Alexandr Vondra, europoslanec ODS. Vítám vás.

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Hezký dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A Aleš Chmelař, náměstek ministerstva zahraničí pro řízení evropské sekce.

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:

Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Na začátek, prosím, váš názor, jsou opatření na hranicích uvnitř EU adekvátní k současné situaci, paní Charanzová?


Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Určitě každý stát si vyhodnotil tu situaci podle vlastních potřeb a reaguje každý stát na tu vlnu pandemie, která v tu chvíli je, která je v tu chvíli na jeho území. Takže tady těžko centrálně nějak hodnotit. Já si myslím, že je dobře, že tady přicházíme s návrhem toho, jak postupně uvolňovat hranice, jak se dívat na tu situaci plošně v Evropské unii tak, abychom se vrátili k nějakému normálu, fungujícímu vnitřnímu trhu.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Vondro, váš názor je jaký? Jsou to správná opatření, kroky správným směrem?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Já si myslím, že na začátku těch prvních několik týdnů zejména před Velikonocemi, kdy ta epidemie skutečně brutálně nastupovala, bylo v pořádku ty hranice zavřít. I když nesouhlasil jsem s tou absolutní nemožností opustit republiku, to bylo neústavní. Ale dnes myslím, že je už doba skutečně začít otevírat. Já si myslím, že určitě v červnu by měla nastat doba, kdy se začnou normálně otevírat hranice i s našimi sousedy. Nelze to asi dělat v Evropě úplně celoplošně, protože ta situace je v různých zemích odlišná, ale je čas otevírat.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Chmelaři, co si myslíte vy?

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:
Evropa ukázala v těch prvních dnech určitou váhavost. Bylo to především proto, že neexistují kompetence, neexistují jasné nástroje, které by Evropská unie měla, tady v těchto věcech. Takže opravdu v těch prvních dnech a možná i týdnech tak reagovaly jednotlivé členské státy více a aktivněji než kolektivně. Navíc bylo i znemožněno, aby se jednotliví představitelé těch států fyzicky setkávali. Ale teď už vidíme opravdu velice konkrétní iniciativy, ať už finanční v obrovském objemu nebo koordinační a které dávají určité nástroje jednotlivým členským státům. Takže já si myslím, že jsme na dobré cestě, aby ty jednotlivé státy po konzultacích s Bruselem tak, aby dokázaly efektivně a bezpečně pro občany pomalu hranice začít otevírat.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Chmelaři, premiér v případě Rakouska a Slovenska mluvil před několika dny o 8. červnu, dnes ministr zahraničí spíš o 15. Není to zase přesně ta situace, kterou mnozí vládě vyčítají, že zní vycházejí ne úplně jednoznačné informace, které se neustále mění a že vlastně není jasné, co bude v nejbližších dnech?

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:
Není to nejednoznačné, protože máme 4 sousedy. Každý z nich se nachází v jiné epidemiologické situaci, každý z nich má jiné přístupy. My jsme intenzivně v těch posledních dnech prakticky na denní bázi na více úrovních komunikovali s našimi sousedy. A je vidět, že třeba ta rakouská snaha s námi komunikovat byla o něco rychlejší než například koordinace, která přichází z Německa se svými sousedy. Takže to datum patnáctého je spíše to německé datum, ve kterém chtějí dosáhnout nějakého ambiciózního otevření se všemi svými sousedy. Zatímco Rakousko navrhovalo a měli jsme v podstatě signály, že by k tomu mohlo dojít už osmého, takže uvidíme, ale každopádně je lepší, pokud k tomu budeme přistupovat koordinovaně i s ostatními státy, nejenom s Rakouskem, ale i se Slovenskem. A pokud to bude trvat týden navíc, tak i to je podle mě úspěch.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Vondro, pojďme k tomu, co vy jste se toho dotkl v té své první odpovědi. Otevírání vnitřních hranic. Táhnou podle vás všechny země Evropské unie, řekněme, za jeden provaz? Neukazuje se, že když je vážná situace, že vlastně každému jde o jeho zájem a že se snaží prosadit to, co je pro něj výhodné?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Ano, tak samozřejmě. Tak je to vždycky, když je velká krize, protože v této krizi šlo o lidské životy a pak samozřejmě každý stát především dbá na své vlastní občany a ne na nějaké složité dohadování navíc s těmi, co zaspali. To je si myslím normální. Ale z druhé strany si myslím, že teď je skutečně čas začít otevírat se dohodě. Já bych především řekl, že s našimi sousedy, nejenom s Rakouskem, ale i s Německem. V červnu určitě si myslím, že to je schůdné a ty celoplošné karantény na začátku byly, aby se mohl připravit zdravotnický systém na to, ale dneska myslím nemá cenu strašit nějakou druhou vlnou. Vláda by měla prostě říct, že pokud někdy přijde druhá vlna, tak že je připravená to dělat tak, aby když tak ty karantény byly lokální, ale už nemusely být celoplošné, protože by to samozřejmě totálně zlikvidovalo naši ekonomiku.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Paní Charanzová podle vás, měly by státy vyjednávat spíš se svými sousedy, se dvěma, dejme tomu, se třemi státy, anebo by to mělo být frontální úsilí celé sedmadvacítky?

Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
To, co vidíme teď, tak je to takový skupinkový nějaký posun některých států. Já si myslím, že klíčové tady by ale měly být epidemiologické podmínky v těch státech. Takže pro mě ani není tak důležitá geografická vzdálenost, ale to, jaké jsou epidemiologické podmínky v těch jednotlivých zemích, a to by mělo být klíčem. Já bych možná ještě reagovala na pana Vondru. Nechci také strašit nějakou druhou vlnou, ale myslím si, že jestli něco nám tato pandemie ukázala, je to, že si v tom jsme vzít ponaučení a že bychom se měli připravit na možné podobné scénáře. A tady doufám, že prostě dokážeme i na té evropské půdě si připravit třeba nějaký pandemický plán. Uvědomit si to, že Evropa opravdu není soběstačná, co se týká léků, zdravotnického materiálu, tady jsou velké mezery a tady doufám, že tohle bude tou prioritou, na kterou se teď budeme soustředit.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane Chmelaři, podle vás by Evropská komise měla nastavit pro všechny stejná pravidla, protože včera vyšla z Evropské komise výzva, aby se ty hranice otevřely ještě před začátkem turistické sezóny, aby lidi měli šanci strávit dovolenou v cizině, pokud budou chtít. Měla by tedy být závazná pravidla jednak toho režimu na hranicích, ale třeba i hygienická pravidla?

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:
Já si myslím, že ta pravidla nebudou závazná a ta komunikace, tak jak to sdělení z Evropské komise, které vyšlo včera, tak ani nenaznačuje, že by tam měla být povinnost. My potřebujeme opravdu se řídit tou individuální situaci v těch jednotlivých státech a potřebujeme mít nástroje na to, jak se koordinovat. A Evropská komise v tom svém materiálu naznačuje, že v té první fázi a teď jsme v podstatě ve fázi 0, ale v té první fázi budeme muset postupovat individuálně, bilaterálně s jednotlivými státy, zvažovat například otevření pouze některých regionů, tedy ne třeba u těch větších států celé země, ale některých regionů, které jsou na tom lépe. Takže ten přístup si zatím neprotiřečí. A vzhledem k tomu, že neexistuje smluvní základ pro tu nějakou přímou koordinaci nebo pro nařízení ze strany Evropské komise, tak její role tady v této krizi bude nadále spíše pomocná.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Já vám prozatím děkuji za moment budeme ještě pokračovat, ale teď nám Jakub zprostředkuje zkušenosti z pomezí Rakouska a Německa.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Přesně tak, protože právě tam zdravím našeho zpravodaje Martina Jonáše, konkrétně do Laufenu. Martine za včerejšek, nejprve to vezmeme obecně, přibylo v Německu 933 nakažených. V podstatě stejný počet jako v pondělí, v úterý byl nižší. Takže, jaká je obecně v zemi situace? Je epidemie spíš na ústupu nebo už se tam mluví o nějaké možné druhé vlně?

Martin JONÁŠ, zahraniční zpravodaj ČT v Německu:
Zatím nemůže být řeč o tom, že by v Německu začínala druhá vlna epidemie, přestože to je varianta a riziko, na které německá vláda upozorňuje svoje občany a také je před ním varuje. Když se ovšem podíváme na ta čísla, v Německu už bylo podstatně hůře. Těch denních přírůstků nově nakažených bylo i 6× více a experti upozorňují na to, že onen faktor R, který určuje, jak rychle se premiér v populaci šíří, se v tuto chvíli v Německu pohybuje okolo 0,75. Jinými slovy deset nakažených lidí nakazí v tuto chvíli 7-8 dalších občanů. Jinými slovy v tuto chvíli epidemie je na ústupu, ne tak rychle, jak by si úřady, jak by si zdravotníci v Německu představovali, ale v každém případě ubývá těch aktivních případů v populaci. V Německu se celkově nakazilo asi 172 000 lidí, o kterých úřady vědí. Zároveň se ale přes 150 000 lidí uzdravilo. Tedy o druhé vlně jako o možné variantě do příštích měsíců se sice mluví, ale také se mluví o tom a ve studiu se o tom už také mluvilo, že by ta odpověď na tu případnou druhou vlnu měla být spíše regionální než celostátní a měla by se odehrávat v Německu na úrovni okresů.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:

Ale tím hlavním tématem Marcely a jejich hostů jsou ty hranice. Tak využiji toho, že ty stojíš přímo, nemýlím-li se, na rakousko-německé hranici v Bavorsku Laufenu, jak Německo plánuje uvolňovat opatření, i třeba právě pokud jde o cestování a turistický ruch?

Martin JONÁŠ, zahraniční zpravodaj ČT v Německu:
Tím klíčovým datem má být polovina června, kdy Německo chce ukončit hraniční kontroly na hranicích se svými klíčovými západoevropskými partnery. Tedy se Švýcarskem Rakouskem a především asi by bylo třeba říci Francií. Ale už během tohoto víkendu má dojít k určitým uvolněním při hraničním režimu, především stacionární permanentní policejní kontroly mají nahradit kontroly namátkové. Je pravda, že v podstatě se nic nemění na tom, kdo má právo teď vstoupit na německé území. Jsou to lidé, kteří k tomu mají závažný důvod a tento závažný důvod je definován poměrně striktně, anebo pendleři, případně lidé, kteří jsou zaměstnáni, například v dopravě. Je ale také pravda, že s tím, že odpadnou tyto stacionární a permanentní kontroly, se těmto lidem do značné míry ulehčí jejich práce při v podstatě každodenním překračováním hranice, to znamená velkou úsporu času. Od poloviny června je potom možnost vstoupit do Německa pro všechny občany těchto zemí, ovšem možnost, která je vratná, jak řekl dnes německý ministr vnitra, pokud by v některých zemích a v některých regionech začala ta epidemiologická situace se prudce zhoršovat, pak je Německo připraveno opět sáhnout k hraničním kontrolám.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
My se vracíme k naší debatě. Viděli jsme teď tedy čísla z Evropy. Podle vašeho názoru, otázka směřuje všem třem, bude Česko po otevření vnitřní hranice v Evropské unii bezpečné, paní Charanzová?

Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:

Já možná teď úplně nerozumím otázce.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Míním tím z epidemiologického hlediska.

Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Samozřejmě záleží na tom, jak se nastaví ten režim, protože my jsme třeba v parlamentu měli velkou debatu, já jsem toho velkým zastáncem, využít například technologie k tomu, to co vlastně u nás máme chytrou karanténu, e-roušky. Abychom měli aplikace, díky kterým budeme schopni identifikovat, pokud dojdeme k bezprostřednímu kontaktu s někým, kdo je infikovaný. Technologie si myslím, že jsou cestou, která by nám vlastně mohla v tomhle pomoci. Takže vidíme, že státy k tomu přistupují různě. Co se týká aplikací, je to velký trend například v Německu, ve Francii, je o tom velká debata. Jiné státy EU už slyšíme i na ty letní dovolené, že budou chtít třeba prokázání se negativním testem, že tohle, obávám se, že opět bude záležet na jednotlivých státech.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
No a neotvírá se tím z vašeho pohledu, pane Vondro, například cesta k byznysu s testováním?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Ale, tak to určitě. Celou tuto dobu té krize se otevírají různé byznysové příležitosti pro leckoho, to tak je, bylo a i bude. Myslím, ale o to nejde. Když se ptáte, jestli je Česko bezpečné, já si myslím, že Česko bylo, je a bude bezpečné. Ale samozřejmě ne v tom smyslu, že se nikdo nemůže nakazit. To prostě bude trvat do té doby, dokud se neobjeví vakcína k širokému použití nebo léky, ty zatím nemáme, ale není možné prostě držet to v těch plošných karanténách rok, 2, než něco takového bude k dispozici. Čili myslím si, že jde o to, jako ty státy už dneska poučenější, už je to nemůže překvapit tak, jako se to stalo, řekněme, v tom únoru nebo v březnu, tak jde o to tu situaci sledovat. A pokud to bude potřebné, tak se dají ty karantény lokálně zase zavádět. Ale myslím si, že minimálně, pokud jde o sousedy, tak Rakousko i Německo, přestože tou krizí byly zasaženy, tak si myslím, že na rozdíl třeba od Italů, Španělů nebo Francouzů tuto situaci zvládli. Já nepochybuju o tom, že to budou zvládat i do budoucnosti a klidně bych s nimi tu hranici před prázdninami určitě otevřel také.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Pane Chmelaři, má například ministerstvo zahraničí nějaká čísla, nějaké hranice a limity pro to kdy třeba zavádět eventuální lokální karantény, nikoliv plošné tedy.

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:

Tohle je opravdu otázka na ministerstvo zdravotnictví, popřípadě na epidemiology. Na druhou stranu…

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Předpokládám, že ale konzultujete tyto věci…

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:

Ano, samozřejmě. V podstatě i na denní bázi, protože ta opatření, která my zajišťujeme na těch hranicích, tak nejsou pouze za účelem otevírání. To není náš primární cíl. Náš primární cíl je to, aby fungovala komunikace se zahraničím, aby lidé mohli cestovat, ale stále aby cestovali bezpečně. Takže v těchto věcech my budeme postupovat a postupujeme v úzkém kontaktu i v osobním kontaktu s jednotlivými epidemiology včetně ministerstva zdravotnictví samozřejmě. Ale ta samotná situace nebude jenom pravděpodobně o tom počtu případů. Vy jste tady citovali mnohá čísla. Záleží na velikosti toho státu, záleží na trendu. Každý ten stát se nachází v nějaké jiné fázi. Polsko například se nachází pravděpodobně pár dnů, možná týdnů za námi. Stejně tak Slovensko, je menší stát, takže ta čísla nemusí úplně odpovídat tomu, jestli je rizikové, nebo není do těch států cestovat. Stejně tak i celá řada lidí už bude v těch státech nejvíce zasažených do budoucna imunních. Takže ta situace je opravdu komplexní a my teď nemůžeme dát jedno číslo, které by svědčilo o tom, jestli cestovat, nebo ne. Už proto, že i ty metodologie, které se například týkají i smrtnosti a jejich evidence, tak se zkrátka stát od státu liší a kapacity na testování, které budou zásadní pro to uvolňování a musíme je do budoucna navyšovat, abychom mohli cestovat, tak se také docela výrazně liší mezi jednotlivými státy.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Evropská komise apeluje na jednotlivé státy, aby se vyhnuly diskriminaci jiných zemí při otevírání hranic. Itálie už se ohradila proti těm bilaterálním dohodám, o kterých už jsme se taky zmínili. Zřejmě z obavy, že jako s jednou z nejpostiženějších zemí s ní nikdo žádné bilaterální dohody uzavírat chtít nebude. Je to z vašeho pohledu, paní Charanzová, vůči Itálii fér dělat si taková lokální partnerství, jak jsme toho svědky třeba v Pobaltí, nebo snaha Rakouskem a Německém, o kterém hovořil před chvílí Jakub s kolegou Martinem Jonášem?

Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:

Samozřejmě tady pro mě opravdu je klíčové, jaké jsou ty epidemiologické podmínky v daných státech. A já chápu to volání proti té diskriminaci, nebo spíše nediskriminaci v tom smyslu, že pokud některý stát je, já teď řeknu, například pokud bychom zmínili třeba Rakousko, tam otevřeli hranice Německu, ne nám, přestože jsme na tom z hlediska nakaženosti podobně, tak to by třeba pro mě byla forma diskriminace. Nemyslím si, ale že jako to cílí na to, abychom prostě otevřeli naráz všechny hranice, zvláště ne tam, kde ta situace nebude nadále dobrá. Je to opravdu o tom zkoumat tu situaci v jednotlivých zemích a otevírat postupně.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:

Dámo a pánové, děkuju vám, že jste byli hosty Událostí, komentářů. Hezký večer.

Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:

Díky za pozvání. Hezký večer.

Aleš CHMELAŘ, náměstek ministra zahraničí:

Na shledanou.

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:

Hezký večer.

štítky: # # # # # #



nejnovější mediální výstupy