Celou debatu s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na ČT24.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pochopitelně, že jsme měli dnes připravena jiná témata, ale nemůžeme nevzpomenout s dalšími hosty, kteří jsou z politického spektra, na britskou královnu. Ve studiu Dita Charanzová, místopředsedkyně Evropského parlamentu za ANO. Dobrý večer.

Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Hezký večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A ve spojení jsme také s Alexandrem Vondrou, rovněž europoslancem a místopředsedou ODS. I vás zdravím, pane Vondro. Dobrý večer.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Hezký dobrý večer přeji.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A dáma jistě dovolí, že vám dám teď slovo jako prvnímu, protože chci jenom nějakou reflexi, nějaký pocit, nějaké vyjádření a přece jenom vy jste, nepletu-li se, měl tu možnost se s královnou setkat.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
To myslíte mě, no.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ano, ano.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Ano, já jsem patřil k těm málo šťastlivcům, kteří doprovázeli Václava Havla na té historicky první návštěvě Velké Británie v březnu 1990 ještě s kolegou Žantovským, že jsme měli ty jediné obleky, kterými jsme tehdy disponovali. Náš starší kolega Karel Schwarzenberg se na nás podíval a říkal: „No přeci v takovémto ošetření nemůžete ke královně jít.“ Tak nás obléknul v obchodním domě Harrods úplně kompletně. No a my jsme tam samozřejmě šli velmi jaksi vystresovaní a teď jsme byli, aspoň tedy já vlastně naprosto unesen tím, že tato vlastně, etalon té důstojnosti, tradice, kontinuity se k nám choval velmi přátelsky, neformálně. Byla to prostě úžasná, vzrůstem sice malá, ale historickým významem naprosto velká osoba a samozřejmě dožila se požehnaného věku. Odešla vlastně tak jako celý život působila, ještě před několika dny předávala pověření nové britské premiérce, skutečně velká čest, obrovská ztráta nejenom pro Británii, ale myslím pro celý svět.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Nepochybně se vaše slova dají podepsat a nepochybně je nebude rozporovat ani vaše politická konkurentka.

Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Je to obrovský smutek, odešla královna nejenom Velké Británie. Byla to královna, kterou jsme vnímali všichni my tady v Evropě. Já si pamatuju jako malé dítě, jak jsem na ní obdivovala ten její úsměv. A když se podívám na tu poslední fotku její, když jmenovala současnou britskou premiérku, tak ten úsměv tam byl také. A je jasné, že už v té době měla zdravotní, vážné zdravotní problémy. Takže velký smutek, ale na druhou stranu ten její úsměv, který tady i vidíme ve studiu, nechť s námi zůstane.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Děkuju vám. Děkuju za tyhle vaše osobní reflexe, no na britskou panovnici pochopitelně vzpomínají nejenom světoví státníci a pamětníci a lidé, kteří měli možnost s ní hovořit, ale i česká veřejnost, a to konkrétně před britskou ambasádou v Praze na Malé Straně, kde je Tomáš Sýkora, kterého zdravím a ptám se, jak to na místě vypadá?

Tomáš SÝKORA, redaktor:
Dobrý den. Na místě momentálně lidé zapalují svíčky a také nosí na místo květiny. Začali sem vlastně nosit ty věci už hned ze začátku, kdy bylo oznámeno, že zemřela britská panovnice. Zároveň také na místo přijela policie, ptala se zaměstnanců ambasády na to, jestli tady mohou ty svíčky zůstat přes noc. Zaměstnanci ambasády říkali, že ano, že toto bude oficiální místo, oficiální pietní místo, kam právě lidé mohou přijít zavzpomínat na britskou panovnici. Ale žádné oficiální vyjádření zatím ještě nepřišlo z britské ambasády, nevyjádřil se ani Nicholas Stewart Archer, což je britský velvyslanec v Praze, a očekává se, že pokud nějaké vyjádření přijde, přijde až zřejmě zítra, anebo v následujících dnech.

Alžběta II., britská královna:
Že celý svůj život zasvětím službě vám a naší velké státnické rodině. Této povinnosti se zhostím s radostí, protože vliv životního prostředí na pokrok lidstva byl tématem mého drahého zesnulého manžela, prince Philipa, vévody z Edinburghu. Chci vás všechny požádat, abyste se za mě v tento den modlili.

Alžběta II., britská královna:
Mizí využije a je.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Ve studiu Událostí, komentářů zůstává kolega Jan Řápek, se kterým se ještě budeme několikrát ohlížet za životem zesnulé britské panovnice a také budeme reflektovat ty názory a kondolence, a to, co říká svět k této velmi smutné události, která nás dnes všechny zasáhla.

Ale teď pojďme k tématům, která přináší den a přináší tento čas. V nizozemském Eemshavenu otevřeli onen tolik slibovaný nebo avizovaný terminál na zkapalněný zemní plyn, ze kterého by surovinu mělo získávat i Česko. Připomínám, že stát si právě tam prostřednictvím ČEZ pronajal část, tedy konkrétně třetinu kapacity, což by mělo stačit přibližně na třetinu naší roční spotřeby. Do terminálu budou tankery dovážet onen LNG, tedy zkapalněnou formu této suroviny a ta se potom převede do plynného skupenství a standardním potrubím už pak zamíří do další distribuce.

Vendula HORNÍKOVÁ, redaktorka:
Takto vypadá historicky první LNG terminál, který si Česká republika pronajala. První dodávka plynu, který bude určený právě pro Česko, sem přijede zhruba za týden a půl. Společnost ČEZ potom vyjednává i o těch dalších dodávkách. Vyjednává, jak se zeměmi, které plyn přímo vyvážejí, tak i s obchodníky, a to po celém světě. Celková kapacita, kterou si tady Česko pronajalo, je zhruba 3 miliardy kubíků.

Petr FIALA, premiér ČR a předseda strany /ODS/:
Tady je ta výhoda, že je to první terminál, kde můžeme využít tu kapacitu už na letošní zimu, a to pro nás bylo klíčové. Teď máme docela pokročilá jednání, jak s Německem, tak s Polskem, to jsou další země, odkud jsme schopni plyn dostat do České republiky, abychom se mohli podílet na kapacitě v jejich LNG terminálech.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A teď tedy ještě jednou europoslanci Dita Charanzová a Alexandr Vondra už k tomu tématu, k němuž jsme je pozvali původně. Dámo a pane, koalice se upíná k 9. září a ke společnému evropskému řešení cen energií. Evropská komise navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska. Počítá s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům. To jsou tedy návrhy, které vesměs prosazuje i česká vláda, Německo a Francie mají na to pohled přece jenom jiný. Každý stát to má jinak, pokud se týká zdrojů. Je tedy, paní Charanzová, vůbec nějaká dohoda v tuto chvíli možná třeba na tom, řekněme, českém půdorysu?

Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Já jsem se vrátila dnes ráno z Bruselu. Opravdu je to téma číslo 1 nejenom ministrů pro energetiku. Já osobně mám pocit, že to evropské řešení, které určitě potřebujeme na druhou stranu nevyřeší aktuální situaci v České republice, takže bych se z pohledu českých domácností neupínala k tomu, že to vyřeší jejich faktury za elektřinu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Promiňte, není ten problém, tedy ten problém podle vás není v tom, že se evropští lídři nejsou tak úplně schopni shodnout, protože Česko má jiný pohled než Německo a Francie, ale že by si to každý tedy měl dělat v tom svém, promiňte mi ten výraz, písečku?

Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Jsou 2 roviny. 1 rovina je ta evropská, co se dá podařit na té evropské úrovni. Tady třeba země jako Španělsko, Portugalsko volalo po nějakém evropském vlastně přístupu už na jaře. Česká republika byla proti, nechtěla intervenovat. Mezitím tyto země si zastropovaly ceny elektřiny. Mezitím tyto země finančně dotují domácnosti, finančně dotují některé sektory průmyslu a Česká republika se tak dostává do situace, kdy domácnosti mají jednu z nejvyšších vlastně cen energií v Evropské unii. Takže pro mě ano, 1 cesta je teď hledat nějaké evropské řešení. Na druhou stranu paralelně k tomu musíme akutně řešit situaci v České republice.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pane Vondro, vy považujete za důležité, aby na tom byla shoda napříč unijními zeměmi, anebo to v tuto chvíli není to nejpodstatnější?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já myslím, že my nemůžeme na to sázet, že bude to celoevropské řešení. Ale máme se o něj snažit do poslední chvíle, co je to možné, protože vlastně ta naše míra propojení energetiky a sítí s Německem a s Evropou je daleko vyšší než ten vlastně případ Španělska a Portugalska. To jsou fakticky energetické ostrovy. Čili když ony to zastropují samy, tak to mají samozřejmě levnější, a když to nakoupí někdo jiný třeba ve Francii nebo jinde, tak vlastně není možné, aby to přeteklo za hranice, protože, jak ta vedení vysokého napětí, tak i to potrubí je tam prostě malé nebo kapacitně nedostatečné. Čili jim to nemůže utéci. My kvůli té míře toho propojení a kvůli tomu, že vlastně, pokud jde třeba o plyn nebo ropu, tak vlastně dneska to dostáváme přes Německo i ten plyn, o kterém vy jste teď mluvili v těch zásobnících v Holandsku, tak musíme dostat sem německým potrubím. Čili jaksi se úplně izolovat v té oblasti elektroenergetiky by přinášelo samozřejmě jistá rizika. My to uděláme, pokud to celoevropské řešení nebude, nemáme jinou možnost, protože skutečně je nepřijatelné, aby když tady jsou výrobní náklady nějakých 35 EUR za megawathodinu, tak aby tady lidé prostě byli nuceni nebo firmy kupovat zcela nejdražší elektřinu v Evropě. To je skutečně nepřijatelné. A pokud to řešení nebude, tak je svolána mimořádná schůze parlamentu a začnou se prosazovat ta národní řešení, protože jiná možnost nebude.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Pak je otázka, jestli to celé nepřichází trošku pozdě. Koneckonců to vám vytýká nebo tedy současné vládě vytýká i opozice. I paní Charanzová tady říkala nebo připomínala, že o tom společném řešení už se mluví od jara. Je tu září. Člověka napadne otázka, proč tak pozdě. Tohle přece nejde srovnat s pandemií koronaviru. Tam to opravdu nikdo nevěděl. Nevěděl, co přijde, ale to, že něco takového nastane, přece víme od 24. února nebo minimálně od jara letošního roku, pane Vondro.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
To samozřejmě víme. Ale také víme, že vlastně ty ceny elektřiny ovlivňují ceny plynu a ceny plynu vystoupávají do těch neuvěřitelných výšek zejména kvůli Německu, které vlastně potřebuje balancovat ty své obnovitelné zdroje, když nesvítí a nefouká. A vsadili prostě na ten plyn, čímž strčili Putinovi hlavu do oprátky, a ten si s tím hraje. A bohužel prostě s Německem nebyla celé jaro o tomhle řeč. Prostě není možné, já to řeknu úplně narovinu, bojovat 2 války jako najednou, to ani Spojené státy přiznávají, že dvě války najednou jako nejsou jakoby schopny vlastně plnohodnotně vést. A Evropa si prostě musí víc rozhodnout, jestli teda bojuje s Ruskem tady, anebo bojuje s klimatem. A teprve vlastně tento týden začala v Německu mimochodem i po našich intervencích, já jsem se velmi teď jako radikálně vyslovil třeba v deníku Bild předevčírem, prostě začala tam debata, protože CDU se konečně začala probouzet, ale trvá to, protože každý politik vždycky dlouho mu trvá, než přizná chybu. A to je problém dnešní německé vládní koalice, vždyť byl tady minulý týden kancléř, měl tady velký projev na univerzitě a slovo energie vůbec nevyslovil.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Když mluvíte tedy o německém kancléři, tak to bude taková malá odbočka, ale ono to s tím docela souvisí myslím. On navrhuje reformu Evropské unie, například to většinové hlasování o klíčových otázkách, omezení práva veta. Je teď tahle debata na místě, je pro ni vlastně nejvhodnější příležitost nebo naopak je to ta nejhorší možná příležitost? Ještě zůstanu u vás, pane Vondro, a pak dám slovo paní Charanzové k tomuhle tématu.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Podle mého soudu je to úplný nesmysl, to teď zdvihat, protože za prvé není na tom v Evropě žádná shoda. On tím vlastně jakoby trochu podmiňuje budoucí členství Ukrajiny nebo balkánských zemí v Evropské unii, ale to teď není skutečně to, co jako máme řešit. Ukrajina potřebuje teď pomoc, aby se ubránila Rusku. A my potřebujeme prostě takovou formu energetického trhu nebo situace vlastně na trhu s energiemi tak, abychom zvládli příští jednu nebo 2 zimy. To je, myslím, úplně to základní. A já si myslím, že se Německo začíná probouzet, myslím si, že si všimli i tady té velké demonstrace na Václavském náměstí a teď jde jenom o to, aby se dostatečně probudili a byli ochotni prostě souhlasit s některými těmi kroky, které to podle mě jsou schopny vyřešit.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Paní Charanzová, váš návrh, pardon, váš názor na ten návrh pana kancléře Scholze a na ty konsekvence?

Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Možná bych se i vrátila k tomu, jestli Německo zaspalo. Já jako souhlasím s tím, že byl problém vypnutí jaderných elektráren. Je to silné politické téma na německé politické scéně. Na druhou stranu Německo nezaspalo s pomocí svým občanům. Když se podívám na to, že už schválili první pomoc 30 miliard eur, teď je na stole nový balík 65 miliard eur, který má pomoct firmám, studentům. Česká vláda vůbec nevyužije třeba to, co jsme schválili my na evropské úrovni, aby vlastně využívala dočasný protikrizový rámec a pomáhala těm sektorům ekonomiky, které jsou nejvíc zasažené. Takže úplně nesouhlasím, že by německá vláda zaspala s pomocí svým občanům. Co se týká návrhu přechodu na kvalifikovanou většinu, já chápu tu debatu, že je hlavně v souvislosti s dalším rozšířením Evropské unie. Na druhou stranu upřímně pro mě teď problém číslo 1 je vyřešit rostoucí ceny energií.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A je to samozřejmě i společenské téma, koneckonců pan Vondra zmiňoval tu velkou protivládní demonstraci, o které mimochodem, pane Vondro, váš předseda říkal nebo mluvil v těch proruských souvislostech a také to vyvolalo poměrně dost velkou debatu. Ale to teď nechme. Podle Vladimíra Dlouhého, šéfa Hospodářské komory, mají ty drahé energie opravdu fatální dopad. Nelze vyloučit sociální nepokoje. Svaz měst a obcí, ten varuje, že když stát nebude kompenzovat náklady, začnou samosprávy omezovat služby občanům atd. Co teď sledujeme? Nesledujeme náhodou nějaké tendence, já nechci říci, rozkladu základních demokratických principů, ale člověka to napadne, paní Charanzová.

Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Je to velký, velký problém a znovu říkám, já tady jsem si nechala udělat přehled toho vlastně, jak reagují jednotlivé země. Jsou země, které se probudily na jaře, které začaly pomáhat svým občanům, ať už tím, že snižovaly DPH, ať už tím, že pomáhaly, jak znovu říkám, těm zasaženým sektorům. Já jsem třeba teď, protože vidím, jaká je situace v České republice, začala projednávat s Evropskou komisí návrh, abychom pomohli z evropské úrovně těm sektorům, které jsou nejvíc zasaženy.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Otázka zněla trošku jinak. Otázka zněla, jestli vnímáte ty sociální nepokoje jako něco, abych ji tedy zformoval přesněji tu otázku, jako něco, co může vést k nějakému postupnému rozrušování základních principů, na kterých stojí naše demokracie? Je to možná přehnaně řečeno, ale člověka to napadne, opakuji.

Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/:
Já se těm lidem nedivím, že mají obavy o budoucnost, protože všem chodí teď zálohy na elektřinu, uvědomují si, že se celá řada domácností dostává do energetické chudoby. Ta střední třída vidí, že bude mít velké finanční problémy a nedostává žádnou odpověď od vlády České republiky a tím tady vzniká to sociální napětí, což mě samozřejmě vadí a byť jsem opoziční poslanec, tak mi to vadí.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Jak vy vnímáte to sociální napětí, které už asi je teď realitou, pane Vondro. Tvářit se, že ne, by bylo možná lehce zpozdilé?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Ne tak určitě. Říkal to pan ministr Blažek někdy před dvěma týdny ve Sněmovně. Byl teď i v Evropském parlamentu, tak já jsem mu tam položil otázku, on to tam zopakoval, když byl na slyšení jako ministr za předsednickou zemi. Prostě ano, pokud se toto nebude řešit, tak může to skutečně ohrožovat politický systém. Může to vlastně vést i k rozpadu Evropské unie. Stejná slova jsem použil pro ten deník Bild předevčírem. Je to skutečně vážný problém. Musíme to řešit, budeme to řešit, řešíme. Mimochodem to, co vláda schválila, tak bych řekl to, co tedy je již funkční, tak odpovídá zhruba, pokud jde o domácnosti, rozsahu tomu, co udělali Němci. To, co schválili teď naposledy, tak to ještě funkčně není a jistě to bude odpovídat i to, co vláda připravuje teď a přinese do Sněmovny v případě, že nebude ta celoevropská dohoda. Ale znovu říkám, především je nutné tady řešit příčiny a nikoliv jenom likvidovat ty následky, protože budeme-li likvidovat jenom následky a bude-li se dál spekulovat tady s cenami plynu a energií, tak ty státy nemají dost prostředků na to, aby to byly všechno schopny zaplatit. Čili je nutno jít po těch příčinách. Skutečně musíme začít prostě volit to, co je teď důležité a to, co teď důležité není, a to jsou mnohé věci právě související třeba s tou německou Energiewende, tak je prostě odložit na později.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Děkuji vám, pane Vondro, díky za váš čas pro Události, komentáře.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Typická je ta debata o těch jaderných elektrárnách.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Děkuju vám za váš čas, na shledanou.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Díky. Na shledanou.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Děkuji i vám, paní Charanzová, že jste přišla.

Dita CHARANZOVÁ, místopředsedkyně Evropského parlamentu /ANO/::
Děkuji za pozvání. Hezký večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Na shledanou.