RNDr. Alexandr Vondra
Od poloviny 80. let udržoval kontakty s disidenty v Maďarsku, Polsku a na Litvě. V roce 1987 se stal členem Polsko-československé Solidarity a účastnil se setkání zástupců československé a polské opozice v horách na státních hranicích a spoluorganizoval pravidelné pašování literatury, korespondence a techniky přes hraniční hory.
V roce 1989 byl mluvčím Charty 77 a jedním z autorů petice Několik vět. Za svou činnost byl vězněn na Ruzyni a na Pankráci. V listopadu 1989 byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra, politického hnutí, které vedlo zemi do prvních svobodných voleb. V bytě jeho ženy v Trojanově ulici v centru Prahy vznikal Informační servis, který se později přeměnil na týdeník Respekt.
V letech 1990-92 působil jako zahraničně-politický poradce prezidenta Václava Havla. Na jaře 1990 inicioval setkání intelektuálů a vrcholných představitelů Československa, Maďarska a Polska v Bratislavě, které následně vyústilo ve visegrádskou spolupráci.
V letech 1992-97 byl prvním náměstkem ministra zahraničních věcí. Vedl český tým, který rozděloval československou zahraniční službu, byl českým vyjednavačem při jednání s Německem o společné deklaraci a zahajoval rozhovory o přistoupení ČR k NATO. V letech 1997-2001 byl českým velvyslancem ve Spojených státech a v letech 2001-2002 zmocněncem české vlády pro přípravu summitu NATO v Praze. V roce 2003 z diplomacie z vlastního rozhodnutí odešel.
V letech 2004-2006 působil v Praze jako odborný asistent The German Marshall Fund of the U.S. a jednatel a konzultant mezinárodní firmy Dutko Worldwide. Přednášel také euro-americké vztahy na New York University (NYU) v Praze a působil jako prezident České euroatlantické rady.
V letech 2006-12 byl zvolen senátorem ODS za Litoměřicko, Roudnicko a Slánsko. V první vládě Mirka Topolánka byl v letech 2006-2007 ministrem zahraničních věcí a v jeho druhé vládě v letech 2007-2009 místopředsedou vlády pro evropské záležitosti. Měl na starosti české předsednictví EU v roce 2009. Ve vládě Petra Nečase byl v letech 2010-2012 ministrem obrany. V letech 2010-2012 byl zvolen místopředsedou ODS.
Od roku 2013 přednáší mezinárodní a bezpečnostní vztahy na CEVRO Institutu v Praze, kde rovněž řídí Centrum pro transatlantické vztahy. Přednáší také geopolitiku na Karlově univerzitě. Je zakladatelem a dlouholetým předsedou správní rady Nadačního fondu Kalich, působí také ve správních radách Fóra 2000, Destinační agentury České středohoří a The Scholar Foundation. Pravidelně publikuje články v českých médiích (dříve Lidové noviny, nyní Týdeník Echo, Reflex, Týden nebo servery Fórum 24 a Pravý břeh).
Za činnost ve prospěch lidských práv, demokracie a mezinárodního porozumění obdržel četná zahraniční ocenění (americkou National Endowment for Democracy Medal, státní vyznamenání v Polsku a Lotyšsku, Záslužný kříž ministra obrany ČR, Medaili za diplomacii od ministra zahraničí ČR a Záslužnou medaili generálního tajemníka NATO).
Hovoří anglicky, rusky a česky. Je ženatý, s manželkou Martinou, která pracuje jako učitelka a terapeutka, vychovali tři děti a mají už dvě vnoučata. Po přestěhování z Prahy žijí v Litoměřicích a na chalupě na Úštěcku.