Dopis jste vytvořili společně se slovenskou europoslankyní Miriam Lexmann. Jak vás napadlo jej sepsat?

Přiznám se, že nápad nebyl můj, přišel od Miriam. Ale myslím si, že je dobře, že nejde o českou akci. My jsme spolu již několik věcí dohromady udělali, ona mi to nabídla a já samozřejmě rád přijal. Je nutné ozvat se v tom smyslu, že není možné, aby tu Čína dávala najevo takové výhrůžky. A podobně to vycítily jiné evropské země a řada europoslanců.

Jak dlouho vám trvalo tuto iniciativu provést?

Začali jsme s tím někdy v první polovině srpna.

Jak jste získávali podporu od zahraničních politiků? U europoslanců chápu, že se s nimi běžně vidíte na půdě Evropského parlamentu, ale co třeba poslanci z jiných států či státníci ze zemí, které nejsou součástí EU?

Jako europoslanci máme své kontakty. V Evropě a USA jsou prázdniny, takže jde samozřejmě o výběr těch, které se podařilo zastihnout. Ale jsem rád, že podepsal Marco Rubio, který byl jedním z kandidátů na amerického prezidenta za republikány v předcházejících volbách. Mladý člověk, o kterém určitě ještě uslyšíme.

Právě na Marca Rubia jsem se chtěl zeptat. Jak konkrétně proběhlo jednání s ním?

Já i Miriam máme kontakty mezi republikány. Roky spolupracujeme s Mezinárodním republikánským institutem a Marco Rubio je znám tím, že se často angažuje ve věcech lidských práv a svobody. Je to internacionalista. Pamatuji si ho z doby republikánských primárek před prezidentskými volbami v roce 2016. Nakonec v nich neuspěl, ale docela jsem mu fandil.

Všechny české europoslance jsme neoslovili, říká Vondra

Setkal jste se s odmítavou reakcí, kdy vám někdo například řekl, že s cestou na Tchaj-wan nesouhlasí?

Ne. Naopak se stala věc, o které možná nevíte. V Evropském parlamentu existuje výbor pro spolupráci mezi EU a Čínou. Když se jeho vedení o naší akci dozvědělo, vydalo jménem předsedy a místopředsedy vlastní stanovisko na podporu toho našeho. V čele výboru stojí Reinhard Bütikofer, známý německý politik, takže se k této solidaritě připojili i Němci.

Co europoslanci z Česka? Oslovili jste všechny?

Myslím, že všechny ne. Prostě jen ty, co nás napadli. Myslím si, že se o našem dopise měli ostatní možnost dozvědět, ale nelovili jsme každého jednoho zvlášť. Kdo chtěl podepsat, mohl tak učinit. Pro mě bylo důležitější, aby nešlo jen o Čechy. Právě proto, že nejde o českou akci, ale spíše o hlas ostatních na podporu sebevědomé politiky, která se nenechá vydírat.

Za ODS jsem viděl váš podpis a také ten od europoslankyně Veroniky Vrecionové. Mezi signatáři ale nejsou Jan Zahradil s Evženem Tošenovským. Nechtěli podepsat?

Nijak speciálně jsem je neoslovoval. Šlo mi spíše o vzorek většího počtu stran, aby dopis nevypadal jako iniciativa ECR (Evropští konzervativci a reformisté – pozn. red.). Kromě mě a Veroniky Vrecionové podepsala z ECR například bývalá polská ministryně zahraničí Anna Fotyga a někteří další europoslanci z jiných zemí. Ale myslím si, že je lepší, když je to takto vybalancované a nejde o akci jedné konkrétní politické strany či frakce.

Budete sbírat další podpisy?

Ne. Chtěli jsme vše říct předtím, než se cesta uskuteční. Teď se soustředíme na jiné věci.

(Autor: Tomáš Kačmár)

Rozhovor vyšel na CNN Prima News.