Po vítězném semifinále hokejového mistrovství světa proti Švédsku jste na sociální sítě vyvěsil fotku s českou vlajkou, na které byl nápis Brusel. Strašně jste to pak schytal. Nelitujete toho?

Nelituji. Co se mělo stát, se asi stalo. Nakonec to mělo nějakého čtvrt milionu zhlédnutí, což není málo. Ti hejtři ale situaci hlavně nepochopili. Já jsem sportovní fanoušek, hlavně ve fotbale, ale mám rád i hokej. Na semifinále byla euforie, asi nikdo nečekal takový průběh zápasu se Švédy. O třetinách i pauzách se se mnou chtěly fotit desítky, stovky lidí. Přišli za mnou i nějací mladíci s touto vlajkou, jestli se mohou vyfotit. Já fotky neodmítám. Na vlajce měli Brusel. Někdo tam má Mladá Boleslav, někdo přijede z Českých Budějovic, a také to má na vlajce. Toto byli nějací mladí lidé, kteří dělají v Bruselu, já je neznám. Tak si na vlajku napsali, že přijeli z Bruselu. Mně to připadalo docela vtipné a fajn, tak jsem se s nimi nechal vyfotit a dal si to na sítě. Víc jsem o tom nepřemýšlel. Samozřejmě, že jsem na tu vlajku nic nepsal já.

Pak se strhla bouře proti vám…

No jo, no. Ale když už bouře jede, co můžete dělat? To musíte vydýchat, vždyť přece nejde o život. Důležité je, že jsme ten hokej vyhráli.

Pojďme ke kampani. Víte, co bylo ústředním tématem ODS před deseti lety?

To bych musel lovit z paměti. Nevím. Koruna?
 

Ano, Petice pro korunu tedy proti přijetí eura.

Jo, jo, Honza Zahradil, no jasně.,
 

Hlavním heslem koalice SPOLU je teď „Zkušenost a odvaha“.

Ne, bezpečnost! Zkušenost a odvaha jsou nástroje, jak prosazovat naše zájmy. Ale hlavním tématem je bezpečnost.
 

Na Petici pro korunu jsem se ptal proto, že tehdy byla pozice ODS jasná. Dnes v koalici SPOLU vy euro odmítáte, ale už trojka kandidátky Luděk Niedermayer za něj pléduje. Takových rozdílů najdu celou řadu. Vy sám jste kvůli tomu chtěl, ať kandidujete samostatně jako ODS, a koalici jste odmítal. Jak se vám s tím funguje, když teď společně objíždíte předvolební grilovačky?

Teď zrovna jedu na jednu z posledních dvou grilovaček do Ostravy a cítím se fajn. Ano, máte pravdu, že jsem pět měsíců prosazoval jiný model, ale jsme demokratická strana, většina rozhodla, jak rozhodla. Mě nakonec přesvědčilo, že v této sestavě můžeme vyhrát. A to pro někoho, kdo rád soutěží, není malá výzva. Mimochodem, čím dál víc jsem přesvědčen, že skutečně vyhrajeme, schází asi 25 tisíc hlasů. Takže každý, kdo nechce udělat radost Andreji Babišovi či Tomio Okamurovi, ať jde volit SPOLU.
 

Takže třeba diametrálně odlišné pohledy na přijetí eura s Niedermayerem či lidovcem Zdechovským jsou vám fuk?

Vůbec mě to netrápí, protože euro nebudeme pět let v Evropském parlamentu vůbec řešit. Do toho jestli máme euro, nebo korunu, nám Evropský parlament vůbec nemá co kecat. To bude rozhodování české vlády, Parlamentu ČR.
 

Když jste uzavřeli koalici SPOLU pro eurovolby, obhajoval jste to tím, že jste přijali programové desatero, které je pro všechny závazné. Trvalo pár dní, než třeba Niedermayer začal na sociálních sítích plédovat jak pro euro, tak pro zrušení práva veta členských států. Co vy na to?

Mě nezajímá, co kdo řekne nebo napíše. Přece nebudu kontrolovat každou jednotlivou věc. To podstatné uvidíme při hlasování. To se ukázalo už v době, kdy jsme ještě koalici neměli, ale bylo jasné, že hlasování bude předmětem zvýšeného zájmu. Tam, kde byly ve hře životní zájmy Česka – konkrétně šlo o Euro 7, za druhé o legislativy související s jádrem – tak tam Luděk Niedermayer – ač není žádný projaderný fanatik a píše do médií o otaznících spojených s jádrem, nebo je velkým příznivcem elektromobility – hlasoval s námi. To je pro mě důležité. Stejně tak je pro mě v desateru důležitá otázka práva veta, a on to desatero podepsal. Čili pokud o tom budeme kdy vůbec hlasovat, bude mě zajímat, jak bude hlasovat tam.
 

Nedávno jste na videu ze setkání s voliči říkal, že nálada mezi vámi je „vynikající“, ale že jde mezi vámi tak trochu i o „soutěž krásy“. S tím, že voliči mohou použít dva preferenční kroužky. Nevyzýval jste tedy k tomu, z čeho máte v ODS strach a co jste si v koalici SPOLU zakázali? Tedy ke kroužkování kandidátů jedné ze tří stran?

Zaprvé žádný strach nemám. Za druhé je kroužkování zcela přirozenou součástí všech voleb, kde je umožněno. Je to demokratické právo každého voliče. Já kroužkuji, co k volbám chodím, protože se o politiku zajímám a nechci si nechat ujít možnost dát někomu preferenční hlas. To je normální. Nepochybně se bude kroužkovat i v těchto volbách. Je to přirozené, protože je tu koalice, kde jsou tři politické strany. Jen jsem tedy upozorňoval, že má každý možnost svoji preferenci vyjádřit. S tím, že dva kroužky jsou maximum. Že když někdo přidá třetí kroužek, nepočítá se nic.
 

Na kroužkování přece ve volbách do Sněmovny dojela koalice Pirátů a STAN. Voliči Starostů tak pilně kroužkovali, až Pirátům zbyli pouzí čtyři poslanci. Po volbách se proto rozhádali a jejich koalice se rozpadla…

Ano, to jsme věděli, takže jsme se dohodli, jakým způsobem budeme kandidátky sestavovat. Pak to prošlo primárkami ve všech třech stranách a soudím, že je to sestaveno v souladu s uzavřenou dohodou. Takže se nikdo nemusí bát.
 

Strach evidentně panoval. Topkařům a lidovcům jste například vyřadili z nižších míst kandidátek osobnosti, které by lidi mohli volit. V případě vyřazení Miroslava Kalouska jste dokonce prohlásil, že si TOP 09 musí splnit svůj domácí úkol, aby na kandidátce nebyl. Přes odpor ODS neprošel ani Hayato Okamura. Není to politologický paradox ve stylu: Hele, ty by mohli lidi volit, tak je dáme radši pryč…

Ne. Já jsem nikoho nevyřazoval. Takové byly dohody a ty je třeba držet. Možná jsem připomněl, že nějakou dohodu máme, ale konečné vlastní autonomní rozhodnutí učinily ty jednotlivé strany ve svých primárních volbách. To je, myslím, férový postup. Nic víc, nic méně.
 

Jak se vám coby lídrovi zamlouvalo, když ODS předělala plakáty hnutí ANO s Andrejem Babišem a Klárou Dostálovou? Místo českých voleb jste jim na tváře dali ruské a přepsali i heslo na: Rusko, pro tebe všecko.

Tak zaprvé to bylo jen na sítích, nikde nebyly žádné billboardy. Za druhé se o mně, myslím, obecně ví, že v politice nejraději argumentuji věcně, nikoli nálepkováním. Za třetí je to však nutné posuzovat v nějakém kontextu akce a reakce. Kdokoli viděl vystoupení Andreje Babiše, které tomu těsně předcházelo a v němž útočil na Petra Fialu, že nehájí české zájmy a přihrává pouze Ukrajině… Když Babiš volil slovník, který nahrává ruské propagandě, tak se zkrátka a jasně občas stane, že na hrubý pytel přijde hrubá záplata. Sportovní terminologií řečeno, když protivník zvolí tvrdou hru, tak musíte mít v týmu Radka Gudase, který se nebojí dát bodyček. Jinak bychom neměli šanci. Tak to prostě ve světě chodí.
 

Zároveň ale vládní pětikoalice udělala až svatý grál z boje proti dezinformacím, proti fake news. Nebyla právě toto dezinformace či fake news jako vystřižená z nějakého žurnálu?

Ne, byla to reakce na tvrdou hru soupeře, žádná dezinformace to nebyla. Tohle je prostě politika. Koneckonců dezinformace… Co je to dezinformace? Já jsem k tomu celkem skeptický. Je třeba rozlišovat. Pokud jsme vystaveni drsné putinovské propagandě, informační a hybridní válce, která nepochybně probíhá, tak tomu pozornost věnovat musíme, podceňovat to nelze. Z druhé strany bych byl opatrný v tom smyslu, že definovat dezinformaci je nesmírně složité. Určitě si myslím, že se musíme bránit tomu, abychom zaměňovali dezinformaci za pouhý názor. Prostě politika je střet názorů a nerad bych se v tomto státě znovu dožil cenzury. Už jsem to jednou zažil a stále si to pamatuji. Mimochodem, i proto jsem teď natočil několik videí o předlistopadovém disentu. Chtěl jsem připomenout, že nám v této zemi svoboda nespadla z nebes, ale museli jsme si ji také vybojovat. A že to není něco, co je dané na věky, když o to nebudeme soustavně pečovat.
 

Mimochodem, na Úřadu vlády teď vzniká nový útvar s půvabným pracovním názvem „Stratkom“, v jehož čele je plukovník Otakar Foltýn z prezidentské kanceláře. Mají dělat strategickou komunikaci a také bojovat proti dezinformacím. Potřebuje Česko něco takového?

Takhle, strategická komunikace mi nevadí. Ve všech vyspělých státech existuje, myslím, že zkratku Stratkom přebíráme z NATO. To je v pořádku. Jestli se ptáte na Otakara Foltýna, tak vám to řeknu takhle. Je to skvělý voják! Kdybych byl někde třeba v ruském vojenském obklíčení a mohl zavolat někomu, kdo by mi okamžitě přišel na pomoc, abychom se z něj úspěšně prostříleli, tak by asi Otakar Foltýn byl mezi prvními, kdo by mě napadl. Je to vynikající odvážný voják, má zkušenosti. Do jaké míry se ale zhostí této práce, která nemá a priori vojenskou povahu, nevelí se tam, spíš vyjednává, a je to o nějaké diplomacii či koordinaci, tam se sám nechám překvapit. Jestli tu roli zvládne, budu mile překvapen. Ale je otázka, zda je to role pro vojáka. Nicméně vláda se tak rozhodla, jsme ve složité situaci, kdy skutečně čelíme hybridním válkám. Vsadila na Foltýna, tak doufám, že ta sázka vyjde.
 

Má za vládu strategicky komunikovat voják, který nemá s vládními stranami žádné spojení?

Není tu nic takového, že voják něco dělat nemůže. Může. Že nemá nic společného s vládními stranami, to vadit nemusí. Zase kdyby to byl straník z jednoho koaličního subjektu, budou ostatní a priori nervózní, že nahrává tomu svému a nenahrává těm dalším. To mi nevadí, že to není straník. Ale jak říkám, je to sázka vlády, ve které nesedím, a snad ta volba bude šťastná.
 

Když byly v únoru protesty zemědělců, řekl jste o jednom z organizátorů Zdeňku Jandejskovi, že dělá špinavou práci pro Babiše a že týden po ruské invazi na Ukrajinu zaslal na ruskou ambasádu dopis nabízející kolaboraci. Tím rusky psaným dopisem jste mával v televizi. Jandejsek, který je teď 21. na eurokandidátce hnutí Stačilo!, pak popřel, že by ho psal. Prý to šetřila i policie a on na vás teď dává trestní oznámení. Trváte na tom, nebo zvažujete omluvu Jandejskovi?

Ne, nemám nic, co bych měnil. V tom dopise je návrh kolaborace s Ruskem vzápětí po invazi velmi jasně obsažen. Je tam autentický podpis. On má samozřejmě svaté právo mě žalovat, to k demokracii patří. Ale poté, co se rozhodl kandidovat za prokremelský spolek Stačilo!, který nejvíc stojí na straně proruské propagandy, je to pro mě jen potvrzení, kdo Zdeněk Jandejsek je. A nemám důvod na tom nic měnit.
 

A kdyby se fakt ukázalo, že onen dopis nepsal a nepodepsal on?

Kdyby nebyly rybníky, nebyly by ryby. Nemám, co víc bych k tomu řekl. Bude muset prokázat, že ten podpis není jeho. Nejsem arbitrem. Jen odpovídám na otázku, jestli bych něco měnil. A říkám, že ne.

(Autor: Petr Kolář)