Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na ČT24.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Rusko včera pozdě večer oficiálně poslalo armádu na východ Ukrajiny. Západ to odsoudil jako porušení mezinárodního práva a vůči Rusku plánuje tvrdé sankce. Dalo se vpádu Ruska na Ukrajinu zabránit? A kdo je teď na tahu. I na to se zeptám europoslance a bývalého ministra zahraničí Alexandra Vondry, který je hostem Interview ČT24. Dobrý večer.

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Dobrý večer.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Jak daleko jsme od války s Ruskem, pokud v ní už nejsme?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Myslím si, že od otevřené války minimálně mezi Ruskem a Ukrajinou je krůček. Je to krůček, který znamená vlastně překročení té frontové linie. Protože my jsme dneska slyšeli, že ti separatisté vlastně v Luhansku a Doněcku vyhlásili tu samostatnost nejenom nad tím teritoriem, které ovládají, ale i nad tím ještě nejméně jednou tak velkém teritoriu, který je za to frontovou linii a které ovládá ukrajinská armáda doteď. A slyšeli jsme dneska také odpoledne, že Vladimir Putin oznámil, že to ruské uznání vlastně je chápáno na obě ty oblasti. Čili ti, kdo sledují tu mapu, tak se to týká nejenom těch tmavě červených území, které jsou vlastně pod kontrolou ruských separatistů a fakticky tam jenom vstoupila invazní ruská armáda, ale i toho růžového.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pokud ruské tanky zůstanou v regionech vzbouřenců a neposunou se dál na Ukrajinu, bude to znamenat co? Bude to znamenat status quo? Tedy pat a bude to druhá Gruzie a Krym?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Bude to znamenat, myslím takhle, ne to ne, protože vlastně v té situaci Gruzie vlastně jsme byli s tou otázkou vlastně Doněcka už teď. Ale ano, znamenalo by to vlastně Krym. Tam byla ta další loupež ukrajinského teritoria zcela v rozporu se závazky, které v roce 1994 podepsalo také Rusko a na jejichž základě vlastně se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za zaručení územní celistvosti a integrity. Nicméně tam, kde dneska teď po noci je ruská armáda, tak to jsou vlastně ty oblasti zatím před tou frontovou linií nebo za tou frontovou linií z pohledu Ukrajinců. Čili vlastně je to jakési status quo vlastně v tomto smyslu, pokud jde o situaci v tom terénu. Ale pokud by se ruská armáda pohla směrem do zbytku vlastně oblastí Luhanska a Donbasu, tak to samozřejmě, pokud se vlastně nedá ukrajinská armáda na ústup, neuteče, tak to samozřejmě znamená střet vojenský. Čili já si myslím, že jsme tam krůček, protože jak jsem včera pozorně poslouchal velmi pozorně ten Putinův projev. A to je myslím jako opravdu bod zlomu v mezinárodních vztazích. Jako doporučuju si ho poslechnout těm, kdo se o mezinárodní politiku zajímají. Protože to fakticky znamená konec toho světa, ve kterém my jsme 30 let žili a byl vlastně založen na nějakých principech a respekt k němu a tohle je prostě návrat k politice síly. A v tomto ohledu se on netajil, kam prostě to je mnohokrát řečeno, že on nerespektuje Ukrajinu jako takovou. Měl pro ní jenom ta nejbrutálnější slova.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Já připomenu to…

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
I ve spojení s tím, že vlastně Rusko dneska uznalo ty republiky v té své celistvosti, tak nepochybuju o tom, že ty vojska se v nějakém momentě pohnou dál.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vladimir Putin označil včera Ukrajinu za uměle vytvořenou zemi bez vlastní státnosti za loutku v rukou USA, za stát řízený oligarchy, ve kterém vzrůstá přítomnost neonacistů. Kyjev obvinil, že vraždí občany na Donbasu. Když jste tenhle projev slyšel, tušil jste, že vydá rozkaz, aby se armáda vydala směr východ Ukrajina?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Ano, to bylo myslím úplně jasné. Takhle ti fajnšmekři, kteří to sledují jaksi pozorně mezinárodní vztahy, tak myslím poprvé zbystřili pozornost loni v létě, kdy Vladimir Putin publikoval historickou esej s titulem o jednotě Rusů a Ukrajinců nebo tak nějak ten titulek zní, historická jednota Rusů a Ukrajinců. Tak bylo zcela jasné, že prostě plánuje překreslovat mapu tak, jak se vlastně etablovala, mezinárodně právně byla konfirmovaná po konci studené války vlastně v rámci pařížské charty pro mírovou Evropu.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vladimir Putin před chvílí vyslovil se pro demilitarizaci Ukrajiny, která se zřekne NATO. A řekl: „Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je naprosto nepřijatelná.“ Jak tomu rozumíte?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Jedna věc, myslím, nikdo tam jaderné zbraně, jako neoznámil. To je prostě nesmysl. To je dezinformace. Pokud jde o NATO, musíme si to rozfašírovat jako na ty jednotlivé věci NATO. Ano, Severoatlantická aliance potvrzuje opakovaně, že je otevřenou organizací, že jaksi nechce rozhodovat o jiných bez nich. To je jedna věc. Druhá věc je, všichni dobře víme, že Ukrajina nemá šanci se teď na to dostat. Že vlastně je tam celá skupina evropských zemí, která to nikdy nepřipustí a říká to zcela otevřeně třeba Německo nebo Francie. Takže to není zdaleka na pořadu dne ani vlastně jako budoucnosti blízké. A to třetí je to věc, kterou tohle si musí rozhodnout Ukrajina. Ukrajina má v ústavě to, že jako její ambicí je členství v NATO, chtěla by to. Ale nemá šanci to zatím získat. Čili patří ale k té kultuře světa, ve které my jsme prostě 30 let operovali, že se nerozhoduje o nich bez nich.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Ale to tak vypadá, protože v podstatě…

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
No nevypadá. Zatím vypadalo, kdyby se Severoatlantická organizace nebo Severoatlantická aliance řekla jako celek, že Ukrajinu nevezme. Tak vlastně jakoby rozhodne bez ní. Čili myslím si, že je to o tom, aby toto rozhodla Ukrajina si sama. A pak je ta otázka té demilitarizace Ukrajiny a Putin říkal, že žádá kompletní demilitarizaci. No, to je samozřejmě zase něco, co si musí rozhodnout Ukrajina sama, ale zatímco v tom předchozím případě jako se jí nabízí, bych řekl velká škála možností. Tak v tomto případě, myslím, demilitarizovat sebe sama v této situaci, kdy tam jako čeká tygr na kraji lesa, aby jenom vyskočil a kousnul dál, tak to je něco, co aspoň já si jako neumím představit, že by Ukrajina udělala. Protože je-li její právo na to mít nezávislý stát zpochybňováno, a to o tom ten projev včera byl od začátku až do konce, to nebylo jenom o Doněcku a Luhansku, to bylo o celé Ukrajině, tak Ukrajina a pokud tam Západ nejde bojovat se svými vojáky. A to Američané i Evropané vyloučili, protože není členem NATO. Tak si tohle Ukrajina musí obhájit sama. Stejně třeba jako Finsko, řekněme, v té tíživých dobách druhé světové války těsně po jeho konci. A určitě k tomu není asi cestou demilitarizace, protože pochybuju, že tím jakoby si tu svou státnost zaručila. Je to samozřejmě tohle, jako je rozhodnutí, které musí učinit Ukrajina.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, podle aliance nasvědčuje všechno tomu, že Rusko plánuje na Ukrajinu plný útok. Co by tím Rusko získalo, kdyby se snažilo obsadit celou Ukrajinu. Nebylo by to naopak kontraproduktivní, když vidí, jak na to Západ reaguje?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Putin to nedělá tak, že by jako vyskočil a sežral všechno. On to dávkuje po dílčích menších kouskách. Takže já bych očekával, a to už vlastně jako dneska to z té právní situace jako tak, jak ji definuje Vladimir Putin, vyplývá, že si půjde velmi brzo, a nevíme kdy, to rozhoduje on, to nerozhodujeme my, pro ten zbytek Luhanské a Doněcké oblasti. Což podotýkám, je více než dvakrát tolik, než je vlastně to, co ovládá dneska už. A tím se pravděpodobně dostane prostě do, buď do střetu s ukrajinskou armádou, anebo pokud vláda se rozhodne ustoupit, vlastně jakoby odevzdat teda celý ten Donbas, tak já bych čekal, že to asi vyvolá nějakou diskusi v Kyjevě. Protože to je jako prostě vzdání se území dobrovolně dalšího, které dneska Ukrajina ovládá. To samozřejmě může vyvolat politické napětí v Kyjevě. Už dneska jsme vlastně viděli, že prezident Zelenský s takovým tím trošku jako bych řekl buddhistickým přístupem je jako vystavován kritice ze strany Petra Porošenka, ze strany Julije Tymošenkové. A to jsem ani nesledoval situaci takové té víc radikálnější scény. Takže myslím si, že na tohle Vladimir Putin sází, že jako vlastně takovými prostě cílenými řezy chirurgickými, silovými, krok za krokem vlastně se bude snažit tu situaci jako destabilizovat na Ukrajině způsobem tak, že mu nakonec padne jakoby do chřtánu úplně celá, jako se to stalo víceméně v případě Běloruska. Tam už to je.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Takže se mu to povede podle vás?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Já si to samozřejmě nepřeji. Já si myslím, že by Ukrajina měla prostě obhájit své právo na existenci. Myslím si, že… Západ jí může pomoct se dál vyzbrojovat samozřejmě. No, ale jestli je na to dost silná, to je samozřejmě otázka. Je slabší partner a proti sobě má prostě zvíře silnější.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Nedalo se tomu, co se stalo včera večer zabránit?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
To máte tak, že tak celý ten problém je, že dneska vlastně na téhle geopolitické šachovnici ten Putin hraje bílými figurkami a ten Západ hraje černými. Každý, kdo zná šachy, tak ví, že ten kdo táhne těmi bílými tak jako ve výhodě. Měl by Západ taky někdy začít hrát znovu bílými. To je teď, jsme tady pozorovali tu otázku sankcí. Protože vlastně dneska ty sankce jsou asi jediné, co vlastně Západ má v ruce na čem je schopen se vlastně jako napříč dohodnout. To znamená mít jednotu uvnitř Evropské unie. A mít jednotu společně se Spojenými státy, Kanadou, Japonskem. Tak vlastně ty sankce jsou asi jediné. A teď vlastně ta debata byla o tom, jestli ho budou bolet toho agresora, nebo ne. No, já si troufám tvrdit, že tyto sankce ho bolet nebudou. Já jsem několikrát poukazoval, je jedna sankce, která by Putina a Rusko bolela.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
To jsou?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Odpojit je od systému mezinárodních plateb, od toho swiftu, protože tím by se samozřejmě dostali do strašně komplikované situace. Vlastně polovička rozpočtu je plněná vlastně příjmy z vývozu nerostných surovin. To by najednou končilo, prostě nemělo by platit.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Proč to Evropská unie neudělá?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Protože nemá v ruce nic jiného, protože vlastně Putin jenom teď táhnul, jako bych řekl na tu linii. Ale všichni cítí, že s vysokou pravděpodobností bude pokračovat a ty sankce jsou jediné, no tak nevyčerpala to. Josep Borrell teď velmi otevřeně vlastně říkal.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Že si nechává něco v záloze.

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Že si musejí nechat něco v záloze. Čili myslím si, že prostě se udělaly sankce, které budou samozřejmě daleko tvrdší než ty, co byly vyhlášeny kdysi, když on anektoval Krym. Tam tehdy to byla legrace skutečně. Putin se tomu smál. Teď si myslím, že to velmi pocítí prostě třeba oligarchové v Londýně, ti to pocítí. Z toho je mi jasný prostě, když sáhnou na ty bankovní účty lidí. Ale Putin sám myslím, tohle to ještě není věc, která by ho bolela natolik, aby změnil svoje chování. Čili myslím si, že byl čas jako asi táhnout teď prostě bílými, ale je situace prostě taková, že Západ prostě není úplně připraven na tu zmíněnou krajinu. Prostě Putin nehraje podle pravidel.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Takže Moskva má pravdu, když říká, že na sankce je v podstatě zvyklá a že to s ní nic neudělá? To, co oznámila Velká Británie, to, co oznámila Evropská unie?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Zatím vlastně toto říkala, neříkala teď poprvé. Říkala to v minulosti a vidíme, že to dneska nezastavilo. Prostě není včera, prostě přes den i v noci tím rozhodnutím, které Rusko učinilo a tou invazí svých vojenských sil. Opět porušila prostě všechny pravidla hry. Čili ty sankce i ty diplomatické pokusy vlastně nevedly k tomu, aby Rusko od akce odradily.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Takže si myslíte, že Západ propásl tu šanci udělat nějaký razantní krok, opravdu tvrdé sankce, které by Rusko zastavily?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Víte, ono se to tady takhle ze studia jako televizního lehce říká. Ale těžko se to samozřejmě provádí. Čili já tady nechci prostě dávat nějaké hraběcí rady to v žádném případě. Jenom konstatuji. Prostě my už jsme několikrát vlastně viděli tu situaci, kdy on jako táhnul silově prostě. A teď jako v Evropě byl ten pláč, to si pamatujeme funkcionářů Evropské unie. Že on hraje podle pravidel devatenáctého století. My už, zatímco my už jsme v tom jedenadvacátém. A prostě hraje podle devatenáctého století. Hraje podle pravidel hry mocenské politiky. Hledá nějakou rovnováhu ve světě, principy jsou méně důležité než nějaká rovnováha sil. Myslím si, že Čína vlastně hraje dost podobný typ hry. A teď jako je na Západu, aby si skutečně odpověděl na otázku, jestli vlastně tou svou principiální politikou je schopen, jestli je dostatečně silný a ochotný vlastně tu sílu kdyžtak uplatit. Tak aby prosadil ty principy, anebo hledal nějakou rovnováhu sil. To je vážná otázka, kterou vám se prostě Západ na ní není zatím mentálně připraven.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vy tady pořád mluvíte o hře, tak kdo je na tahu teď v té hře?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Kdo je na tahu? Jak jsem říkal, tak je-li to hra, tak je to samozřejmě metaforická věc, ale je tohle určitá geopolitická hra, která prostě se vyznačuje, že tím, kdo táhne bílými, tak prostě, kdo má tu iniciativu, tak má výhodu proti tomu, kdo jenom reaguje…

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Teď by měl kdo udělat co?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Já jsem říkal zvážit tah bílou figurou, tak jako bych řekl, ten swift by byl tak bílou figurou. Ale z druhé strany samozřejmě pak to znamená nevyčerpat si úplně ten arzenál, být připraven třeba Ukrajinu vyzbrojit a tady myslím už ten konsenzus v Evropské unii dneska není. Jsou země jako Británie, možná i Francie, které byly nakloněny tomu, Ukrajinu vyzbrojit. Německo bude určitě proti.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Západ označil postup Vladimira Putina za flagrantní porušení mezinárodního práva. Co to pro Rusko znamená?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Je to pravdivé konstatování, z kterého si Rusko nic nedělá. To je právě ten princip té silové real politik.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Rozvědky před invazí varovaly už minulý týden. Dokonce padl i konkrétní datum. Vy jste tehdy mluvil o informační válce, tak ten datum se nevyplnil. Tak neprohrál Západ tuhle informační válku?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Já jsem si sám tehdy kladl, to bylo před těma dvěma týdny, třemi týdny, kdy Američané vlastně začali ten informační prostor zaplňovat zprávami, že Rusko se de facto jako rozhodlo použít sílu. Tak jsem si tehdy kladl otázku, co to má znamenat. Protože upřímně řečeno, jsem si nebyl jistý, jestli tomu můžeme věřit. Říkal jsem si, možná mají nějaké informace částečné a tou rétorikou se snaží Putina odvrátit. Jako když budou vlastně jakoby prozrazovat ty útoky, tak že on do toho nepůjde, byla olympiáda v plném proudu. Nebo, že to je prostě jenom zpravodajská nějaká hra. Prostě tak jako na jedné straně plynou četné lži a dezinformace z Východu, no tak na hrubý pytel hrubá záplata. Ale bylo to samozřejmě divné, protože Ukrajinci vlastně ani tohle nečekali. Snažili se vlastně jakoby tu rétoriku zmírňovat. Nakonec ale podle mě se ukázalo, protože to, co se stalo včera, nebylo, že by se rozhodli ráno. To bylo prostě dopředu připravené. Tak si myslím, že tentokrát ty americké a britské zpravodajské informace jako byly v zásadě pravdivé, nikoliv falešné nebo dezinformace. I když i to bych dokázal pochopit. Nebo nebylo to prostě, že prostě CIA je vedle jak ta jedle. Jako byla v tom Afghánistánu. Třeba tam skutečně fatálně jako selhaly ty jejich informace. Ale tady myslím prostě jako to bylo založené na nějakých skutečnostech a oni jenom tím, že je zveřejňovali, tak se snažili to Rusko odradit.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vy jste včera v Událostech, komentářích řekl, že doba dialogu asi končí, že se máme připravit na nejhorší. Co jste tím myslel?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Já jsem jako myslel, prostě chtěl jsem zdůraznit přelomovost té událostí včera, přelomovost toho projevu. Skutečně to je typ projevu, nemá cenu ho ani jako zlehčovat ani banalyzovat. To je projev, který měl jako vnitřní logické souvislosti. Dalo se z něj vyčíst opravdu hodně, bude v učebnicích podle mě jedno. Ale to jako neříkám obdivně, to říkám jenom to, že pozor toto je projev, který vlastně překresluje mapu a chování mezinárodní politice. Nejenom tady, ale prostě vlastně globálně. A co jsem chtěl tím jako říct. To neznamená, že nemáme jednat. Máme samozřejmě jednat.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A jak kdo, protože do teď se Vladimira Putina u toho dlouhého stolu střídali lídři jednotlivých evropských zemí, tak kdo by měl teď tu iniciativu převzít a jak by to jednání s Vladimirem Putinem mělo vypadat?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Já bych řekl, že to klíčové je dneska stále na Američanech, protože jsou zemí, která má dostatečné odstrašující kapacity, aby Putina odradili od chování. Vlastně, kdy to používání síly nebude znát žádných hranic. Z druhé strany je dneska evidentní, a Američané to i přiznávají, že vlastně čelí dvou výzvám. Jedno je ze strany Číny, která mohutní a vlastně začíná postupně nahrazovat Spojené státy jako ten hráč číslo 1. Pak je tu Rusko, které je sice daleko slabší než Sovětský svaz, ale má veškeré ty odstrašující prostředky a má vůli sílu použít a má prostě velmi razantní asertivní agresivní vedení. Takže vlastně Spojené státy už dneska nejsou jako, to přiznávají jakoby vést to sami ve dvou frontách. Ten boj teď ne nutně jenom válku. Že vlastně potřebují Evropu aspoň na, že jsou taky 1,5, jsou schopni ještě Američani odehrávat. Takže na půlku potřebují Evropu. Takže ještě i vlastně jeden důvod, co si myslím, proč Američani vlastně vysílali ty signály takhle otevřeně, aby to byl budíček trošku v Evropě. Protože takovéto pokušení mnoha evropských politiků, že se teď postaví někde doprostřed mezi toho amerického a ruského prezidenta, teď tam budou jako zkoušet moderovat nějaký kompromis, to k ničemu nepovede, protože ten Putin si pak s ním začne hrát. Jako jediná šance je tady skutečně jednota Západu. Čili v tomto ohledu se Evropa musí více probudit. Já prostě při vší úctě, myslím si, že Josep Borrell i tady ten výkon na té tiskové konferenci, kdy oznamoval ty poloviční sankce. Jako prostě není ten hlas, který by vzbudil tady jako v Kremlu nějaký velký respekt bohužel.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Ten důvod je jaký? Proč pořád Rusku ustupujeme? I Petr Fiala premiér dnes řekl, že západ v minulosti nepostupoval proti rozpínavosti Ruska dostatečně razantně. Tak proč se z toho nepoučí Evropa?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
To říkám, že to znamená nějaký trošku mentální shift. Jako my prostě Evropané jsme tady se teď těšili 30 let prostě neuvěřitelně dobré éře v mezinárodních vztazích. Protože platily nějaké principy, podle kterých se tak plus mínus jako v zásadě hrálo. A které by byly respektovány, kdy přece jenom i byla použita síla, ale při obhajobě nějakých principů lidských práv, lidských svobod. Nyní to, co my jsme slyšeli v tom projevu Vladimira Putina včera. Ano, on samozřejmě i o těchto věcech mluvil, ale zároveň tam bylo hluboké pohrdání menší státem v jeho okolí. A zase Ukrajina není až tak malý stát, abychom tohle jako brali úplně na lehkou váhu. Čili myslím si, že se musíme trošku mentálně připravit na to, že neuhrajeme asi všechno. Že prostě v tomhle tom světě té mocenské reál politiky se nakonec hledal nějaký kompromis. My zároveň ho nesmíme zradit základní principy, na kterých naši politiku stavíme. Není možný bez Ukrajiny třeba rozhodovat o jejím osudu. Z druhé strany prostě připravme se, že ten svět, když my nemáme sílu, to prosadit univerzálně, tak budeme muset prostě víc asi fungovat v nějaké souhře s jinými, ale aniž bychom zrazovali ty naše principy.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Jak případný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou ovlivní obyvatele Česka?

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Nepochybně to mu ovlivní asi vzájemný obchod, protože válka jako samozřejmě je to příležitost někam dodávat zbraně, ale zároveň jsou narušeny všechny ty ostatní řetězce. Takže určitě by to jako narušilo obchodní a ekonomickou spolupráci s celým tímhle regionem. Ať už jde o Ukrajinu, Rusko. Určitě by to mělo dopad na měny v regionu. Určitě by tady hrozilo prostě omezení nějakých dodávek energetických surovin, které přicházejí z Východu. Což myslím dneska jsme schopni řešit. Určitě by to mohlo vyhnout nějakou migrační vlnu, ale i tady myslím, se umíme jako postarat a pomoct.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane europoslanče, děkuju za to, že jste byl hostem Interview ČT24.

Alexandr VONDRA, poslanec Evropského parlamentu a místopředseda strany /ODS/:
Není za co, díky za pozvání.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vám vážení diváci děkujeme za pozornost. Na řadě jsou Události, hezký večer.