Celou debatu s Alexandrem Vondrou si můžete poslechnout na ČRo Plus.

Měla by Evropa pod vlivem nástupu Donalda Trumpa a jím avizovaného odchodu Spojených států od Pařížské dohody přepsat své klimatické cíle? Ostatně o té revizi se uvažuje i po červnových volbách do europarlamentu.

Určitě by měla, to my tvrdíme, tvrdili jsme a budeme tvrdit dál. Jestli se k tomu odhodlá, je samozřejmě jiná otázka. Každopádně nástup Donalda Trumpa znamená ze strany Spojených států méně aktivismu, méně ideologie v této věci a daleko více politického realismu. Myslím si, že to by měla být cesta i pro Evropu.

Pane Vondro, neznamenala by revize cílů Evropské unie ohrožení bezpečnosti?

Ale ne, v žádném případě. Samozřejmě je pravda, že Spojené státy a Kanada mají velké zásoby zemního plynu a umějí využívat i frakovací metodu (způsob těžby ropy a zemního plynu, poz.red). Z druhé strany Evropa poté, co výrazně omezila svou závislost na ruském plynu, dnes získává plyn jednak z Norska a jednak dovozem ze Spojených států.

Myslím si, že bez plynu se stejně neobejdeme. Protože když nebude svítit a nebude foukat – což je v Evropě poměrně častý jev, jak jsme viděli někdy před týdnem, kdy Německo bylo znovu ve velkých problémech – tak plyn je jako vyrovnávací médium zatím absolutně nenahraditelný.

A myslím si, že i toto je důvod k tomu přistoupit více realisticky. Nehledě na to, že pokud bychom šli cestou frakování, tak v Evropě v některých oblastech jsou zásoby také.

Luděk Niedermayer mluvil o mediálních analyticích. Donald Trump dělá politiku pro lidi, nikoliv pro média. A myslím si, že podobný úkol čeká i evropské politiky. Méně politiky pro média, více politiky pro lidi. Jinak to samozřejmě může dopadat s demokracií velmi špatně.