Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou si můžete poslechnout na ČRo Plus.

Alexandr Vondra volí ostřejší slova a kritizuje dvojí metr, kterým Evropská unie měří prohřešky členských států. S tím, že v Unii existují různé úhly pohledu na stejnou věc, souhlasí i bývalý člen Evropského parlamentu, nyní předseda Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku Svoboda. Situace je ale podle něj složitější.

Dělící linie

Alexandr Vondra připomíná dlouhodobou kritiku Maďarska, kterou odstartoval negativní postoj země v otázce migrační krize: „Většina argumentů se k tomu neustále vrací, ale francouzská velmi antiimigrační politika nečelí stížnostem vůbec.“

Podle občanského demokrata existuje v Evropě několik citelných dělících linií – mezi východem a západem, severem a jihem, ale i většími a menšími členskými státy.

Vondrovu tezi Svoboda nezpochybňuje a přidává ještě další dělící linku, kterou sám vnímá. „V kuloárech jsem slyšel, že Evropskému parlamentu vadí, že Polsko a Maďarsko mají v ústavě ukotveno heterosexuální manželství nebo odkaz na Boha. Možná i ty problémy, které existují, jsou do jisté míry zástupné,“ spekuluje.

„Politicky není příliš produktivní, pokud si některé členské země zasednou na jiné členské země,“ říká Alexandr Vondra.

Na tuto poznámku reaguje Alexandr Vondra ostrou výtkou směrem k EU a jejímu poměrně novému mechanismu zajištění fungování zásad právního státu v jednotlivých členských zemích, které umožní pozastavit platby z rozpočtu pro ty státy, které by tento princip porušovaly. Vondra má za to, že je třeba se soustředit na elementární práva a svobody a dbát toho, aby se postupně nerozšiřovala a neexpandovala do svébytných kulturních oblastí jednotlivých zemí.