Pamatuji si, když jste se objevil loni v lednu na jednání ODS o kandidátce pro evropské volby. Kdo nebo co vás přimělo k návratu?

Hodně mě pošťuchoval a povzbuzoval Marek Benda. Já jsem váhal, ale lidí, kteří mě takto přesvědčovali, bylo víc, tak jsem se rozhodl, že to zkusím.

V onom lednu ale výkonná rada ODS rozhodla, že budete až v druhé polovině kandidátky. Necítil jste ani trochu zklamání?

Ne. Naopak. Šel jsem do evropských voleb s velkou pokorou, v ODS jsem říkal, ať mě dají na úplný konec kandidátky, ale nakonec z toho vyšel prostředek. Chtěl jsem si otestovat, jestli je ještě mezi lidmi o starého dědka zájem.

Je člověk v osmapadesáti letech starý dědek?

Jsem už ve věku, kdy různé věci můžu dělat, ale taky nemusím. Což je výhoda.

Překvapila vás až tak moc silná odezva delegátů kongresu na váš nominační projev? Možná jste sklidil silnější reakce než sám předseda Petr Fiala.

To si nemyslím. Navíc nepodceňujte Petra Fialu. Myslím, že nám všem ještě ukáže.

Co ukáže?

Myslím si, že bude nakonec hodnocený jako člověk, který byl v politice úspěšný. Dělá ji totiž poctivě. Není žádná třešeň, která rychle uzraje a potom rychle shnije. On je spíš jablko. Zraje delší dobu, nesklízí se někdy brzy v červnu, ale až koncem října. A potom vám dlouho vydrží.

Jen jestli budou mít členové ODS a voliči se zráním jabloně trpělivost.

Času je ještě dost, volby do sněmovny jsou za téměř dva roky.

Jenže není to tak, že Petr Fiala musí uspět s ODS už letos v krajských a senátních volbách?

Jsem přesvědčený, že v těchto volbách dopadneme velmi dobře. Máme v čele kandidátek dobré lidi, kteří posunou dynamiku ODS zase dál.

Vy jste dal ale několikrát najevo, že máte k současné politice ODS určité výhrady.

Já jen říkám, že máme rezervy v nastolování konkrétních témat. V malých tématech nám často Piráti ukazují, jak se to má dělat. My to musíme umět dělat i ve velkých tématech! Protože jsme velká strana a naše země začíná zaostávat.

Jaká velká témata byste měli nastolovat?

Těch témat je mnoho. Já jsem ale ve vedení nováček, tak nechci hned všechny poučovat. Je to ale například zdravotnictví, důchody a další věci. Musíme myslet na to, co bude, až tady nebudeme mít bonus ekonomického růstu, to je naprosto zásadní. A nejzásadnější je nehádat se a pracovat jako tým. To lidé nesnáší ze všeho nejvíc.

Jak ale chcete získat podstatně víc voličů?

Na to žádný univerzální recept není, dnes a denně musíme naplno pracovat. A srozumitelně se vyjadřovat. V současném světě, kdy se komunikace nesmírně zrychlila a zpestřila, to klade větší nároky na ofenzivu. Ten, kdo hraje italskou obranu, nemá šanci. V politice musíme předvádět ofenzivní fotbal minimálně v podání dnešní Slavie Praha pod vedením Jindřicha Trpišovského.

Nevadí vám, že je to částečně za čínské peníze?

Mně nevadí, že Číňané platí Slavii, řekl bych, že za nepříliš mnoho peněz a bez jakýchkoliv politických kompromisů hraje v Česku jeden tým nádherný fotbal, se kterým je schopný konkurovat nejlepším týmům v Evropě.

Na kongresu ODS jste před necelým měsícem vystoupil s deseti náměty, kterým by se měla ODS věnovat. Děláte něco pro to, aby nezůstalo jen u projevu?

Byl to projev ke straně, ne k národu. Chtěl jsem hlavně svým stranickým kolegům ukázat, jak bychom měli komunikovat s veřejností. My jsme silní v idejích, ale málo jsme vidět v konkrétních návrzích. Takže to byl ode mě takový veletrh nápadů.

Jednoznačně největší pozornost a polemiky vzbudil váš námět na leteckou základnu USA na ostravském letišti v Mošnově. Není vám líto, že tento bod zastínil všechny ostatní?

Logicky to vyvolalo největší pozornost. Ve světě, kde se všechno mění, začínáme zaostávat a zahnívat. Klademe si nízké a slabé cíle, jsme zahleděni do sebe. Tak jsem tady vystřelil trochu výš.

Ale nezůstane nakonec jen u slov? Zástupci vlády možnost základny kategoricky odmítli a opozice o ní také nemluví.

To je přesně v tom duchu – nehas, co tě teď hned nepálí. Ale ono to nejde takhle donekonečna. Dejme teď stranou americkou základnu. Za prvé, je tu letiště v Mošnově. Skvělá dráha, strategické umístění. Ale skomírá a jako čistě komerční nemá šanci přežít, natož se rozvíjet. Proč by se tam neměla vrátit naše armáda s naším letectvem? Moc jiných cest, jak to letiště zachránit, nevidím.

Proč ale americkou základnu?

Všichni si vážíme toho, že jsme součástí NATO, že máme skvělé bezpečnostní záruky. Ale je to napořád? Děláme pro to dost? Co když se USA rozhodnou z Evropy, a tedy i z NATO odejít? Jejich prezident už varoval, že to může nastat, pokud nebudeme na obranu dávat tolik, kolik jsme slíbili. Teď jsem si všiml, že naše vláda ze svých závazků couvá. Opravdu si chceme zahrávat s ohněm?

Co jste ale kolem celé záležitosti udělal za poslední týdny?

Tady přece nejde o nějaké poslední týdny. Bezpečnosti naší země se věnuju od chvíle, kdy jsem s Václavem Havlem vstoupil do veřejného života. Myslím, že jsem jeden z těch, kdo se významně zasloužili o to, že se USA rozhodly přijmout Česko do NATO. Mám v tom něco odpracované a byl bych velmi nerad, kdybychom o výsledky této práce svou hloupostí či nečinností přišli. Často poukazuji na Poláky, kteří se chovají zodpovědněji.

Když jste oznamoval svou kandidaturu na místopředsedu ODS, řekl jste: „Havloid se hlásí do služby“. Chtěl jste dát tímto najevo, že budete prosazovat ideje Václava Havla?

Chtěl jsem připomenout, že ODS je strana, která má kořeny i étos v revolučních časech roku 1989. Máme se hrdě hlásit k dědictví Václava Havla, který otevřel prostor k tomu, abychom v této zemi mohli svobodně žít, mluvit, podnikat a spolupracovat se světem.

Ale neměl Václav Havel po rozpadu Občanského fóra blíž k Občanskému hnutí než k ODS? Co jeho projev v roce 1997 v Rudolfinu? Seděl jsem na novinářské galerce a viděl na vlastní oči, jak se tehdejší předseda ODS Václav Klaus ani nepohnul, zatímco mnozí jiní aplaudovali.

Osobně považuji projev v Rudolfinu za Havlovu chybu. Klausovi unáhleně vyhlásil válku, aniž by na ni byl připraven. Výsledkem byla opoziční smlouva. Ale to je minulost. Na kongresu jsem chtěl Václava Havla připomenout v pozitivním slova smyslu.

Mimochodem, myslíte, že by se Václav Havel ozval například proti omezování médií v Maďarsku nebo proti soudní reformě v Polsku? A že by podporoval pomoc uprchlíkům či varování Grety Thunbergové?

Nevím. Odmítám mluvit za někoho jiného. Zejména ne za člověka, který už tady bohužel mezi námi není a nemůže se ozvat. A soustřeďme se na úkoly, které před námi stojí tady doma.

Má ale Česko nebo Evropská unie k mnou jmenovaným tématům mlčet?

Nevidím tam situaci zdaleka tak černě. Ano, Polsko i Maďarsko jsou pod tlakem Bruselu, ale není na nás, abychom přitápěli pod kotlem. A navíc – stál jsem s Václavem Havlem a dalšími u zrodu české zahraniční politiky. Společně jsme zakládali Visegrád, protože jsme dobře věděli, jak je přátelská spolupráce a vzájemná důvěra ve střední Evropě klíčová. Polsko a Maďarsko, stejně jako Slovensko, jsou naši spojenci. Vzájemně se potřebujeme – v EU i v NATO.

A pokud jde o varování Grety Thunbergové, nemá pravdu v tom, že je třeba bojovat proti kritickému ohrožení životního prostředí?

Souhlasím, že máme pro ochranu přírody dělat víc. Je naší povinností předat planetu našim potomkům v lepším, a ne horším stavu, než je teď. Na kongresu jsem třeba mluvil o tom, jak je správné, že hledáme soužití s vlkem v české přírodě. Navrhl jsem program proti suchu, aby byl v každé vesnici rybníček nebo mokřad za jejími humny.

S čím tedy máte problém?

Vůbec se mi nelíbí, když lidé, kteří se kolem Grety sešikovali, tedy spíše oni než ona, prosazují, že kvůli záchraně planety musíme změnit náš sociální a ekonomický systém. Tak to pozor. Já opravdu nechci, aby tady někdo frontálně a revolučně útočil na náš systém, který je postavený na svobodě a soutěži. Proto jsem na kongresu mluvil o melounu: na povrchu zelená, ale uvnitř rudá jako krev.

Jak ale chcete získat mladé lidi, z nichž mnozí se bojí budoucnosti kvůli zhoršujícímu se životnímu prostředí?

Moje sympatie mají mladí lidé, kteří něco konkrétního dělají. Třeba prosazují recyklaci, nepoužívají plasty, nebo jako ten mladý Holanďan Bojan Slat, který se snaží inovativně zbavit Pacifik hory plastů. Komu by nekrvácelo srdce, když vidí velrybu udušenou plasty? Dělejme racionální kroky k ochraně prostředí, které si můžeme dovolit a které budou mít výsledek. Pokud ale drastická opatření budou jen frontálním útokem na peněženky lidí, kteří na to nebudou mít, vyvolá to v Evropě sociální, mezigenerační a politické konflikty. A navíc
– pokud se k Evropě nepřidají USA, Čína, Indie, Brazílie a další země, nebude mít náš urputný boj za změnu klimatu vůbec žádný pozitivní efekt.

Vy jste na kongresu ODS také řekl, že by bylo dobré, kdyby se naše země vrátila na globální mapu světa. Nemohla by se na ni vrátit právě prostřednictvím idejí Václava Havla? Například skutečnou pomocí uprchlíkům?

Milosrdenství je nesmírně důležité, stejně jako láska k bližním a odpovědnost za vlastní jednání. Lidem v nouzi máme pomáhat. Česká republika byla připravena pomoci v době, kdy začala uprchlická vlna. Jenže ve chvíli, kdy Angela Merkelová v létě 2015 udělala megachybu a řekla, že můžou do Evropy přijít všichni, se to zvrtlo. Nebylo možné otevřít náruč všem lidem na Blízkém východě.

(Autor: Radek Bartoníček)

Celý rozhovor čtěte na Aktuálně.cz.