Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na Seznam Zprávy.

Úspěch, zklamání, překvapení – reakce tuzemských politiků a analytiků na portfolio, které předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová přidělila českému kandidátovi na eurokomisaře, současnému ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (STAN), jsou spíše rozpačité.

Místo silných ekonomických resortů mezinárodního obchodu nebo energetiky, o kterých se spekulovalo a někteří zástupci vlády o nich mluvili téměř s jistotou, dostal Síkela portfolio mezinárodního partnerství.

Rozhodnutí šéfky Komise překvapilo i europoslance a místopředsedu ODS Alexandra Vondru. „Nalijme si čistého vína, že Česko očekávalo trochu jiné portfolio. Já sám jsem téměř napevno počítal s mezinárodním obchodem. Dokonce jsme s Jozefem Síkelou minulý týden v Bruselu seděli u oběda a docela detailně jsme si povídali, jak zvládnout to slyšení a podobně,“ řekl Vondra. „Když jsem se v úterý velmi brzy ráno dozvěděl o té změně, byl jsem překvapen.“

Zatímco opozice ihned vytkla kabinetu, že Česko mělo velké očekávání, ale dostalo jen málo viditelné a nedostatečně silné portfolio, Alexandr Vondra vyzdvihl, že to pro nás může být příležitost: „Z mocenského nebo finančního hlediska je to suverénně nejzajímavější nabídka, kterou jsme kdy za těch posledních 20 let dostali. Nedá se to srovnávat s tím, co nabízeli a dali Věře Jourové, Pavlu Teličkovi, Vladimíru Špidlovi.“

Vládní politici se v těch prvních reakcích tak trochu předbíhali v tom, kdo nové portfolio Jozefa Síkely více vychválí. Řekněte mi upřímně, je to optimální reakce?
Nalijme si čistého vína, že Česko očekávalo trochu jiné portfolio. Já sám jsem téměř napevno počítal s mezinárodním obchodem. Dokonce jsme s Jozefem Síkelou minulý týden v Bruselu seděli u oběda a vlastně jsme si docela detailně povídali, jak zvládnout to slyšení a podobně. A když jsem se včera (v úterý) velmi brzy ráno dozvěděl o té změně, a pokud já vím, tak česká vláda a premiér tu informaci dostali večer předtím, když vláda jednala o povodních, tak jsem byl, musím říct, překvapen.

Sluší se říct, že jsme očekávali trochu něco jiného, očekávali jsme mezinárodní obchod a bylo to i předmětem velmi konkrétních domluv přímo s Ursulou von der Leyenovou.

Druhá věc ale je, že tohle portfolio je portfolio z mocenského nebo finančního hlediska neobyčejně silné a zajímavé. Nepamatuji si, kdy by Česko dostalo takovou nabídku kdykoliv dřív. Z mocenského nebo finančního hlediska to je suverénně nejzajímavější nabídka, kterou jsme kdy za těch posledních 20 let dostali. Nedá se to srovnávat s tím, co nabízeli a dali Věře Jourové, Pavlu Teličkovi, Vladimíru Špidlovi.

Bude nesmírně záležet na tom, jak se k tomu Jozef Síkela postaví. Jsem velmi rád, že neudělal nějaké dramaticky negativní prohlášení, i když myslím, že na tu první dobrou byl sám taky zaražen. (…) On pochopil, a já jsem se tady s ním o tom

Pokud to uchopí tak, že bude cestovat po světě a kázat moudra, co by všechno ostatní měli dělat, tak to je cesta nikam. Pokud to ale uchopí pragmaticky, že v Latinské Americe, v Asii, v Africe bude jednat o nějaké oboustranně výhodné spolupráci podepřené evropskou rozvojovou pomocí, tak si myslím, že může být svým způsobem vyhráno.

Přestože třeba u nás doma na první dobrou tohle není úplně něco, kde je naše síla, náš vliv, tak je to nepochybně zájmem Evropské unie. Jsou tam velké zájmy mocností v Evropské unii, typově Francie, Španělska, ale i Německa. Čili je tam příležitost, protože oni budou něco chtít, a pak je také příležitost něco chtít od nich.

Tím, že tam je vůbec nejsilnější generální direktorium, kdy tam je ten silný budget, tak to samozřejmě otevírá různé příležitosti. Ale je nutné to odpracovat. Není to jenom o tom, to sledovat, kecat o nějakých hodnotách. Je to o velmi praktické dennodenní práci.

Vy sám jste to na síti X komentoval s dovětkem, že o Síkelově předchůdkyni jsme vlastně neslyšeli, že to byl úplně neviditelný člen Evropské komise. Proč si myslet, že by to Síkela mohl dělat viditelněji?
Protože to dělala finská politička, která nemá ekonomický background. Já jsem ji tady skutečně neviděl těch pět let. A mám pocit, že ona to brala na první dobrou tak, že občas někam přijet, někoho poučit. Ale nebylo to nějak podepřené silou, vlivem.

A co se vlastně stalo v zákulisí?
Nevím. Já se tím stále ještě zabývám, trápím a nemám dost informací na to, abych tu byl schopen říct nějaká analytická fakta. Samozřejmě spekulací se objevuje habaděj. Ale nechci přispívat k jejich šíření, aniž bych to měl vyfutrováno. V první fázi jsem si myslel, jestli to nemá něco společného s tou francouzskou rošádou, tedy německo-francouzskou dohodou, že tam místo Thierryho Bretona pošle Stéphana Séjourného, který je ministrem zahraničí ve Francii. Předtím tady byl léta šéfem Macronovy frakce jako europoslanec.

 Proč portfolio obchodu nakonec dostalo Slovensko? Země, která je v poslední době velmi euroskeptická, ke které má přece Ursula von der Leyenová výhrady.
To je samozřejmě legitimní otázka. Co jsem tady v kuloárech zachytával, tak nevylučuji, že to může být i tématem debat u slyšení, takže uvidíme. Nicméně můj osobní dojem je, že u tohoto rozhodování nehrál roli vůbec faktor Fico. Ale mohl tam hrát roli faktor Maroš Šefčovič. To už je tady taková legenda. On je počtvrté v Evropské komisi za 20 let, to už je solidní doba. A je pověstný tím, že se umí domluvit s kdekým.

12:00 Jedna věc je evidentní. V Evropě dochází k posunu od volného obchodu směrem k velkému protekcionismu, to bude téma příštích pěti let. Nepochybně to bude tlak Francouzů a dalších na to víc trh chránit před globální konkurencí. A je obecně známo, že Češi jsou pro volný obchod, my jsme proexportní země. To taky může být faktor.

Mám trochu obavy z jednoho. Zda my Češi dokážeme tohoto portfolia, té příležitosti, využít. Protože tohle není naše silná stránka, nějak strategicky přemýšlet, jít důsledně za nějakými projekty a podobně. Ale zkusme to, spíš než brečet nad nějakým rozlitým mlékem uchopit příležitost. Je to samozřejmě poučení v jedné věci, že tady nikdo nedostane nic zadarmo nebo pro krásné modré oči. 

Nebo pro dobré předsednictví.
Nebo pro dobré předsednictví. Prostě zásluha není politická kategorie v této organizaci. Co si nevybojujete, to nemáte.

Jak bychom podle vás mohli těžit z toho, že Síkelovo ředitelství má tři tisíce pozic nebo že bude mít v rukou obrovský balík peněz?
Pokud se Evropa uzavře do sebe a pojede tady v té regulační mánii, tak je to cesta do hrobu. Je to cesta do bezvýznamnosti, kdy nás nejen Čína, nejen Amerika, ale všichni, Indie a další, zválcují. Takže my musíme být daleko aktivnější, ofenzivnější. A nejen tady na evropské půdě, kde je potřeba samozřejmě méně regulací, více inovací. Ale musíme to daleko aktivněji hrát i na globální úrovni.

Je to samozřejmě obrovská příležitost pro české firmy, to není sporu. Teď jde jen o to, jestli toho dokážou využít. Je to velká příležitost se dostat k penězům na investiční projekty. Evropa si musí hledat spojence, ty země mají klíčové strategické suroviny.

A pak to samozřejmě také dává příležitost zase někde něco brzdit. Kupříkladu proč dál investovat do tunelů teroristům Hamásu? To je také často z prostředků rozvojové pomoci. Čili to otevírá širokou škálu možností, jak v pozitivním, tak nakonec i v negativním smyslu.

V jak velkou pomoc s řešením následků povodní můžeme od Unie doufat?
Zaprvé to mohou být peníze na bezprostřední humanitární pomoc z fondu solidarity, mohou to být nějaké relokace fondů na obnovu infrastruktury. Čili jedna věc je ta pomoc finanční a solidární, pak je druhá věc, strategičtější. Tady se podporují opatření na boj se změnami klimatu, ale málo se podporovala opatření, která považuji za daleko užitečnější, ta adaptační. Tedy přizpůsobit se různým změnám klimatickým, výkyvům počasí, dělat příslušná opatření v krajině a podobně.

Souhlasíte s tím, že senátní a krajské volby mají proběhnout v řádném termínu?
V tom plně důvěřuji naší vládě, že udělala správné rozhodnutí a rozhodla se ty volby neodložit. Ale znovu říkám, je to věc důvěry ve vládu, že ona má informace, aby učinila kompetentní rozhodnutí.