Alexandr Vondra: ODS čeká dobrá budoucnost, nejsme totiž vyprázdněná strana
27. května 2024, CNN Prima News / rozhovor v médiích
ODS má před sebou určitě dobrou budoucnost, nejsme totiž vyprázdněná strana. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl evropský lídr koalice SPOLU a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Zároveň však naznačil, že vedení strany chybí rázná osoba, která by říkala věci více natvrdo. Vondra se kromě jiného vyjádřil k některým výrokům svého kolegy z europarlamentu Jana Zahradila (ODS). Rovněž zavzpomínal na jeden dialog, který vedl s Václavem Havlem krátce před sametovou revolucí.
Kde bude ODS za pět let? Zůstane pevnou součástí koalice Spolu, nebo se spíš vrátí k původním kořenům?
Mně je skoro 63 let. Nyní usiluji ještě o jeden pětiletý mandát v Evropském parlamentu. Chci tam odvést pořádný kus práce. Ale co pak bude dál? Za pět let? Za deset? To nevím. Každopádně jsem celý život – s jednou malou výjimkou – volil ODS. Později jsem do ní i vstoupil. Mám radost, že ta strana pořád existuje. Většina evropských transformačních stran, které vznikly s pádem železné opony, už neexistuje nebo má marginální volební výsledky. Podívejte se na Slovensko, Polsko či Maďarsko. ODS si v průzkumech drží solidně druhé místo.
K dohnání prvního ANO máte ale podle předvolebních průzkumů stále daleko.
Samozřejmě bychom asi všichni v ODS byli raději, kdybychom měli více než nějakých 15 procent. Aby to ideálně bylo 25 až 30 procent. Znovu ale říkám, že ODS zvládla složitý porevoluční přerod. Dokonce ustála i velké krizové období v roce 2013, kdy jsme se dostali pod 10 procent. Hodně nás tehdy zachránil Petr Fiala. To by nemělo být zapomenuto.
Myslíte, že Petr Fiala po pádu Nečasovy vlády v roce 2013 zachránil ODS před politickým hrobem?
Myslím si, že tomu minimálně významně napomohl. V politice je hrozně důležitá důvěra. Jde vlastně o úplný základ politiky. Důvěra je něčím, co si dlouho budujete, ale zároveň o to můžete velmi rychle přijít. Petr Fiala před těmi zhruba deseti lety výrazně přispěl k obnovení důvěry v ODS.
Pojďme se vrátit k té budoucnosti. Neobáváte se, že ODS po skončení vládního angažmá zamíří znovu do „krizových dob“?
ODS má před sebou určitě dobrou budoucnost. Nejsme totiž vyprázdněná strana. Máme personální sílu, připravené lidi na střídačce i mladé členy – chcete-li nástupce. O budoucnost občanských demokratů se opravdu nebojím.
Občas slýchám kritiku na ODS ve smyslu, že by se měla „vykašlat na dvouprocentní a tříprocentní strany a soustředit se především na sebe“. Často tímto stylem mluví například i váš spolustraník a kolega z Evropského parlamentu Jan Zahradil. Co na to říkáte?
Ať si Honza Zahradil říká, co chce. Já bych takhle nemluvil. Projekt SPOLU se osvědčil. Kdyby ODS nesložila předvolební koalici s TOP 09 a KDU-ČSL, tak bychom ty poslední sněmovní volby nevyhráli. Tím pádem bychom neměli premiéra ani vládní koalici, skončili bychom znovu v opozici.
Zároveň bych nepoužíval pohrdavé výrazy jako „dvouprocentní strany“. Nemyslím si, že je třeba na koalici SPOLU do voleb 2025 něco měnit. Umíme se dohodnout. Myslím si, že záměrem Petra Fialy je kandidovat společně právě i v těch příštích sněmovních volbách a znovu je vyhrát. Já budu ten poslední, kdo by do toho chtěl házet vidle.
Jan Zahradil také v minulosti uvedl, že by ODS měla prolomit tabu a začít se bavit o možné koalici s ANO. Jak se díváte na tento postoj?
Vládnout s ANO, v jehož čele stojí Andrej Babiš, je prostě nemožné. Neumím si to představit. My bychom dělali slušnou politiku a oni by nás drtili. Babiš pozici menšího nikdy neakceptuje, a to už z povahy věci. Je to karnivor (masožravec, pozn. red.).
Ivan Langer, který je stále členem ODS, před časem v rozhovoru pro CNN Prima NEWS také hodnotil současnou ODS. V souvislosti s rokem 2013 mluvil o Petru Fialovi v podobných superlativech jako vy. Zároveň ale dodal, že současná ODS ztrácí instinkt zabijáka a že do voleb chodí spíš s tím, aby se zúčastnila, nikoliv aby zvítězila. Souhlasíte s tím?
ODS dneska prostřednictvím svého předsedy a zároveň premiéra řídí koalici pěti stran. To v Česku nikdy nebylo. V takovém vládnutí jsou nutné kompromisy, aby to přinášelo nějaké výsledky. Kdyby Petr Fiala chodil v pohorkách po hřbetech svých koaličních partnerů, tak by to asi nebylo ideální vládnutí. Něco takového se dělo dřív.
Myslíte poslední vládu Andreje Babiše?
V minulosti se to dělo i za vlád ODS. Vezměte si – kdy jsme naposledy dokončili čtyřletý mandát, když jsme jako ODS vládli?
Tak nepovedlo se to za Petra Nečase ani za Mirka Topolánka. Čtyřleté období dovládl jen první kabinet Václava Klause. Tomu druhému už se to také nepovedlo, pokud se nepletu.
Vidíte. Řekl bych, že úkolem současné vlády je minimálně zodpovědné dotáhnutí čtyřletého období do konce. Něco takového se ale podle mě neslučuje s tím, aby se Petr Fiala každý den choval jako nějaký instinktivní zabiják. Přesto myslím, že ODS ve vedení trochu chybí osoba, která by takovou práci dělala. Já cestuji mezi Prahou, Bruselem a Štrasburkem, takže tohle moc dělat nemohu. Přece jen už jsem taky starší panák. Chtělo by to ale takového vlčáka. Ten současnému vedení chybí.
Napadá vás nějaký příklad?
Nedávno zemřel Miroslav Macek (bývalý místopředseda ODS a dlouholetý člen strany, pozn. red.). Ne vždy jsem s ním souhlasil. Byl to ale neobyčejně inteligentní a renesanční člověk. Zároveň měl jednu specifickou vlastnost – byl to takový multifunkční Klausův vlčák, který se uměl do něčeho zakousnout a nepustit. Vzpomeňme třeba na pěstní souboj s Davidem Rathem.
Ten rozhovor s Ivanem Langrem jsem nečetl. I on ale uměl hrát roli vlčáka, když byl ve vedení ODS. Zároveň je to markeťák. Tahle role je občas potřeba – říct něco natvrdo. Nyní musíme pracovat s lidmi, jací jsou. Vzpomínám si, když jsem se v létě roku 1989 rozčiloval, proč ještě nejsou masy lidí na náměstích jako v Polsku či Maďarsku. Václav Havel si vzpomněl na nějakou frázi od Lenina, což mě šokovalo, a řekl mi: „Sašo, víš, co říkal Vladimir Iljič Lenin? Musíme pracovat s lidmi, jací jsou.“
A v listopadu jste se těch lidí na náměstích nakonec dočkali.
Jasně. Lidé se probudili a přestali mít strach. Konečně, díky bohu za to.
(Autor: Marek Veselý)