Na rozdíl od řady českých politiků, kteří mají z Donalda Trumpa strach, vy vnímáte jeho návrat do Bílého domu pozitivně?

Strach je špatný rádce. Strašit katastrofou, jako učinil poradce prezidenta Petr Kolář před volbami v rozhovoru pro Právo, není produktivní. Byla to volba Američanů a nepřekvapuje mě, že si z nabídky vybrali raději Trumpa než Kamalu Harrisovou. Já bych si to vybral stejně. Harrisová dělala politiku pro média, Trump se ji snažil dělat pro lidi.

Vy se nebojíte, že vztahy mezi USA a Evropou ochladnou? Že Trump bude prosazovat své heslo „America first“?

Ať by vyhrál kdokoliv, bude to mít dopad. USA v nové multipolaritě nebudou schopny ani ochotny řešit každý požár. Nebudou na to mít sílu a vliv. Je na Evropě, aby se k tomu postavila čelem a učinila se natolik atraktivní, aby si ve Washingtonu získala respekt. Pak může být kooperace s Trumpem velmi dobrá. Ale nesmíme to zkazit.

Evropa řeší hlavně válku na Ukrajině. Trump slíbil, že je schopen ji ukončit do 24 hodin. Věříte mu?

Ne, to je typické trumpovské předvolební chvástání. Ale také říkal, a to měl pravdu, že když byl v Bílém domě on, tak si Rusko netrouflo ani okupovat Krym, jako to bylo za prezidenta Baracka Obamy, ani zaútočit na Kyjev jako za prezidenta Joea Bidena.

Jaký postoj tedy zaujme k Ukrajině?

K válce přistoupí více z pozice síly a reálné politiky než z hlediska ideálů. Je hlavně v zájmu Evropy, aby si Ukrajina udržela svou nezávislost a ubránila se ruské agresi. Evropa bude muset převzít větší díl zodpovědnosti. Bude-li toho schopná, pak bude Amerika stát na naší straně.

Biden se ale snažil k Rusům také přistupovat silou. Ukrajinu přece vyzbrojoval, nechal schválit pomoc ve výši 61 miliard korun. Prosazoval, aby Ukrajinci mohli používat americké zbraně na ruském území.

Před konfliktem Biden nedokázal Putina od útoku odradit. První reakce Bidena, když útok začal, byla, že nabízel vládě Volodomyra Zelenského vlak do exilu. Teprve když se Ukrajina začala bránit, a postavila se za ně střední a východní Evropa, zareagovali Američané. Jejich dodávky zbraní pak byly velmi výrazné, větší než ty evropské. Evropa dává více peněz na to, aby se udržela na nohou ukrajinská ekonomika. Pokud budeme chtít Ukrajinu dál držet, musíme dělat víc.

Co se může ve vztahu USA a Ukrajiny po nástupu Trumpa změnit?

Myslím si, že USA budou vojenskou pomoc podmiňovat řešením konfliktu. Žádná válka neskončí 10:0. Většinou je výsledek nějaký kompromis. Nikdo nechce rozhodovat za Ukrajince. Ale určitě budou s Američany komunikovat o tom, jaký je cíl té obranné operace. A Američané budou chtít, aby řešení zajistilo nezávislost Ukrajiny a její bezpečnostní záruky.  Pokud válku nahradí mír, musí to být mír trvalý, nikoliv dočasné příměří před dalším ruským útokem.

Kompromis by znamenal, že Rusové získají část území Ukrajiny. Vážně věříte, že pak může dojít k trvalému míru?

Tohle je reálná politika, nemá co dělat s vírou. Tady není na místě věřit, ale pracovat a dělat vše, aby Evropané a Američané táhli za jeden provaz, vzájemně se doplňovali. A má-li to fungovat, musí Evropa dělat víc, než dělá.

V investicích do obrany?

Samozřejmě. Zatím mnoho investic směřovalo do regulací v souvislosti s Green Dealem. Tam šel skoro bilion eur z půjčky, kterou si vzala Unie. Teď se uvažuje o další půjčce. To je v době, kdy máme za humny válku, která nás ohrožuje, nesmysl. Musíme být schopni prioritizovat. Ne si podvazovat vojenskou výrobu tím, že banky nepůjčují na výrobu zbraní, tím, že ocelárny nejsou schopné ekonomicky produkovat ocel, pancíř. Evropa se musí probudit do reality.
To není o víře, co udělá nebo neudělá Trump. To je o tom, abychom konali tak, abychom budili respekt a nebyli k smíchu.

Vám se zvolení Trumpa líbilo právě i ve vztahu ke Green Dealu. Domníváte se, že pokud Trump od zelených opatření ustoupí, bude ho muset Evropa následovat. Nemáte obavy však z jeho návrhu zavést cla i na evropské zboží?

Samozřejmě že jestli mám s něčím problém, je to Trumpův protekcionismus. Ale to není jen věc republikánů. Když Trump na jaře řekl, že zavede k Číně stoprocentní cla, jak na to reagoval Biden? Vyhlásil je hned, aby Trumpa předešel. Na tom mají v Americe konsenzus. 

Já z toho radost nemám. Ekonomika ve střední Evropě je postavená na exportu, vyvážíme víc, než dovážíme. Jakékoliv obchodní války jsou pro nás nevýhodné. Bude záležet hodně na umění Evropské komise moderovat diskusi s USA tak, aby se z toho nestala soutěž, kdo vyhlásí větší cla.

Ekonomové varují, že pokud Trump cla na Evropu uvalí, ztratíme desítky tisíc pracovních míst. Dá se tomu předejít?

Je to vždy o vyjednávání. Máme tu závazky v rámci Světové obchodní organizace. Cla může někdo vyhlásit jen v souladu s jejími pravidly. Je důležité umět vyjednávat a věnovat se důležitým věcem.
Automobilový průmysl je v obrovské krizi, ale to není primárně důsledkem amerických cel. Je to kvůli tomu, že jsou v Evropě třikrát dražší energie než ve Spojených státech. A to kvůli tomu, že si sami svými nařízeními v rámci Green Dealu energii zdražujeme.

Ale také nám ji zdražila válka na Ukrajině.

Ano, to také. Ale není to jediný důvod.

Vám nepřipadá, že Harrisová by pokračovala ve vztazích s Evropou, jak byly nastavené, zatímco Trump přináší nejistotu a nevyzpytatelnost?

Tohle já si nemyslím. Joea Bidena jsem respektoval, i když faktor věku byl později cítit a nebyl to Joe Biden jako dřív. Ale respektoval jsem ho jako člověka, který Evropě rozumí. Byl obklopen lidmi, jako je Tony Blinken v roli ministra zahraničí, nebo Jamesem Sullivanem, poradcem pro národní bezpečnost. Zahraniční politice a bezpečnosti rozuměl.

Ale myslím si, že Kamala Harrisová, aspoň tak, jak jsem ji v kampani poznal, ničemu moc nerozuměla. To byl důvod, proč prohrála. Byla slabší a nepřesvědčivá. Soustředila se na podružná témata, jako je woke agenda, genderové věci…

Harrisová se zastávala žen a jejich práva na potrat, který je v některých státech USA zakázaný a ženy kvůli tomu umírají. To je přece také politika pro lidi. Trump naopak zvažoval, že by podpořil i celofederální zákaz interrupcí. To vám nepřipadá strašidelné? Že by se USA vydaly tímto směrem?

USA se žádným směrem nevydávají. Mají Ústavu. A v jejím rámci mají jednotlivé státy federace možnost upravovat si práva podle svého. Je to rozhodování Američanů. Já tady samozřejmě zákaz potratů v Česku nenavrhuji a navrhovat nebudu. Ale nevím, proč bych se přidával do křižáckého tažení proti zákazu potratů v některých amerických státech.

Vzbuzuje to přece obavy, že když se stane zákaz potratů normou v USA, může se stát normou i ve zbytku světa. Podívejte se na Polsko.

Je to věc Američanů, stejně jako je to věc Poláků. Některé organizace chtějí, aby se interrupce stala lidským právem. Ale rozšiřování lidských práv nepovede k univerzální vládě a věčnému míru ve světě. Bude to jenom rozdělovat.
Máme shodu na minimu lidských základních svobod, ke kterému se hlásí takřka všechny státy světa, ale ne všechny je dodržují. A místo toho, abychom se soustředili na to, aby státy to minimum dodržovaly, rozšiřujeme portfolio dál a výsledek je jenom kulturní válka. To jen vyčerpává energii. A pak se divíme, že se nám Putinové a Si Ťin Pchingové smějí.

Co říkáte na slova Petra Pavla, který v kampani v roce 2022 řekl, že Trump je odpudivá bytost? Podobně se posléze vyjádřil i jeho poradce Petr Kolář.

To řekl Petr Pavel v době, kdy nebyl prezidentem. Můžu se nad tím pousmát. To problém není. Ale pokud jeho poradce něco takového říká v předvečer voleb, tak to za diplomaticky moudré nepovažuji. Kdyby to říkal europoslanec, tak fajn. Ale poradce prezidenta?

Nepokazí nám to vzájemné vztahy?

Ne, myslím, že Donald Trump neví, kdo je Petr Kolář.

Trump Českou republiku zná, ze Zlína pocházela jeho exmanželka Ivana. Česko také patří k věrným podporovatelům Izraele, čeští politici udržují vztahy s Tchaj-wanem. Může nám to v diplomacii pomoci?

S Tchaj-wanem si nejsem jist. V našem případě je to spíš hodnotová záležitost. Pro Tchaj-wan je důležité, aby mu někdo pomohl, pokud by na něj zaútočila Čína. Na to má Česko nulové kapacity. To je americká záležitost. Myslím si, že Američané spíš razí politiku, že se od toho snaží Čínu odradit a nezvyšovat napětí, které by to mohlo přiblížit.

Pokud jde o Izrael, Trump stál na jeho straně. Zprostředkoval abrahámovské dohody mezi arabskými státy a Izraelem. Na cestě byla i dohoda se Saúdskou Arábií, naprosto klíčová, kterou Hamás s Hizballáhem a Íránem v pozadí torpédovaly tím masakrem loni v říjnu. Minulý týden jsem byl v Izraeli s delegací europoslanců a bylo velmi cítit, že Izraelci Trumpovi vítězství přejí. Protože on jim skutečně pomohl.

V Evropském parlamentu proběhlo grilování kandidátů do Evropské komise. Jak podle vás uspěl český nominant Jozef Síkela, který se má stát eurokomisařem pro mezinárodní partnerství?

Bylo to jedno z nejlepších vystoupení. Já na slyšení nebyl, protože jsem koordinátor naší frakce ve výboru ENVI, ale pustil jsem si to a mohu porovnávat.

Máte informace o tom, že by někteří navržení eurokomisaři neprošli?

Jeden už byl „popravený“ na začátku, kandidáta francouzské vlády Thierryho Bretona předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová odmítla. Jedna změna už tedy byla. Jestli bude další, uvidíme. Slabší kusy tam evidentně jsou. Ale nemyslím si, že ve výsledku rozhodne kompetence. Dříve procházeli i kandidáti, kteří neměli přesvědčivá vystoupení. Větší roli tam hrají politické dohody, než tomu bylo v minulosti. Rozhodne se příští úterý.

(Autor: Karolina Brodníčková)