Po zemi visí billboardy s vámi a vaší kolegyní Veronikou Vrecionovou s logem Pro Evropu bez nesmyslů. Lidovec Tomáš Zdechovský už řekl, že tím narušujete jednání o vytvoření kandidátky SPOLU do europarlamentu. Nebyl to jeden z vašich záměrů?

Nic nenarušujeme. Propagujeme naši práci v rámci frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR). Nezastírám, že tu jsou tací, kteří se tu snaží tuto frakci zpochybňovat. Já jsem na tu práci hrdý, takže jsme to chtěli ukázat. Nepřemýšlíme o ničem takovém, co nám jeden kolega pana Zdechovského vzkazoval. Tedy že pokud má SPOLU do Evropského parlamentu kandidovat společně, musí se ODS rozloučit s ECR a vrátit do Evropské lidové strany (EPP). To určitě neplánujeme.

Není pro vás Zdechovského výkřik příjemným bonusem? Nijak se totiž netajíte, že si kandidátku SPOLU do europarlamentu nepřejete, že byste do těchto voleb chtěli jít jako ODS samostatně. Zatímco váš předseda Petr Fiala by byl rád, kdyby do europarlamentu kandidovala koalice SPOLU jako celek.

Vedeme o tom diskusi. Já se v ní netajím tím, že v těchto volbách považuji za lepší, aby ODS kandidovala samostatně. Jsme v jiných frakcích, nemáme v pohledu na Evropu ve všem shodný názor, a navíc je to celonárodní kandidátka, kde hraje velkou roli kroužkování. Nerad bych se dožil překvapení, že by tu byla politická dohoda, ze které by po volbách nezůstal kámen na kameni. Podle mě je lepší jít samostatně.

Má tedy ještě smysl jednání o kandidátce SPOLU do eurovoleb předstírat?

Jednání se vedou, další kolo má být v září. Respektuji dohodu, že ta debata ještě pokračuje. Ale zároveň se se svým názorem na to netajím.

Byl byste v čele kandidátky, i kdyby se na tom lídři SPOLU dohodli?

Žádná ultimáta vyhlašovat nebudu. Jsem demokrat, ale zároveň mi jde o to, aby volby dopadly co nejlíp. Myslím, že součet jednotlivých zisků tady bude lepší než jít společně. Protože když půjdeme společně, myslím, že skutečně hrozí úniky voličů. Jednak zprava, ale také z liberálnější levice. Prostě ti napravo nemohou vydýchat eurohujerství některých lidí typu Luďka Niedermayera (europoslanec za TOP 09), z druhé strany jsou lidé, kteří by třeba měli problémy s ODS. To je další argument, proč je lepší jít zvlášť.

Když se vrátím k vaší aktuální kampani s Vrecionovou. Kdo billboardy platil?

Je to placeno z ECR. I v tom je velký rozdíl, protože ve frakci ECR se peníze rozdělují na jednotlivé europoslance, zatímco v EPP všechno schramstnou eurolidovci.

Na plakátech nikde není logo ODS. Není to trochu záměr? Jihočeský hejtman Martin Kuba značku ODS nedával na billboardy buď vůbec, anebo úplně malou, aby celostátní politika nekazila jejich vlastní značku v kraji…

Není a ani nemůže být, protože to je propagace ECR a naší práce v ní. Kdybychom tam dali značku ODS, můžeme se dostat do problémů. Šlo by o křížové financování.

Nejste ale rád, že ji tam nemáte?

Žádná horká volební kampaň není. Odvádíme práci v Evropském parlamentu, která, myslím, není marná. Povedlo se mi rehabilitovat jádro. Teď bojuji za okleštění normy Euro 7, abychom zachránili cenovou dostupnost aut pro střední vrstvy.

Jak moc volby do europarlamentu ovlivní domácí politika? Před volbami jste jako ODS i SPOLU slibovali, že nebudete zvyšovat daně, roste jich spousta. Nemáte obavu, že vám to lidé spočítají?

Jestli jsem k něčemu kritický, je to odpuštěná daň na tiché víno. Není fér, abychom za pivo platili daň, já jako kuřák platil ještě víc na cigaretách a vinaři měli pré. Ale jinak balíček respektuji jako kompromis pěti politických stran v rámci dvou velkých koalic. Není jednoduché se dohodnout a konsolidovat rozpočet musíme. Předchozí, Babišova vláda nám ho nechala v rozvalu a je vždy trochu úděl ODS dát finance do pořádku. Nechci posuzovat detaily, ale vcelku je to vybalancovaný kompromis. Každý ho pocítí, ale nikoho to nezruinuje. Je to zaprvé o komunikaci, zadruhé o komunikaci a zatřetí o komunikaci.

Existovaly přece volební sliby, že nikdy nezvýšíte daně, a teď se děje opak. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek to nazval, že Petr Fiala nelhal, jen říkal něco, co pak nemohl udělat. Co vy na to?

Vnímám to tak, že se změnily okolnosti. Přišla válka, energetická krize. To byly věci, které se nedaly předvídat. Konsolidaci veřejných financí jsme v programu vždycky měli jako číslo 1. Že nebudeme zvedat daně, jsme tam měli taky, jako číslo 2. Radost z toho nemám, ale myslím, že se to dá obhájit tím, že celkově – když se do toho započítá i to, kde jsme daně do té doby snížili – z toho vyjdeme jako čestný makléř, a ne jako prevít, který lidi obelhal. Byl bych radši, aby tíha konsolidace byla víc na výdajové stránce, hlavně v seškrtání dotací. Ale i tak se ODS podařilo prosadit, že dvě třetiny jsou na výdajové a jen třetina na příjmové straně. Kdyby to dělala koalice bez ODS, bylo by to naopak.

ODS vždy odmítala euro. Před pár dny premiér Fiala nečekaně prohlásil, že už příští rok „budeme plnit klíčové maastrichtské kritérium pro přijetí eura“. Změnila ODS názor i v tom a chce euro?

Abychom plnili maastrichtská kritéria, což by byl důsledek úspěšné konsolidace, to jsme v programu měli. Bouře ve sklenici vody se z toho udělala jen proto, že tak někdo napsal titulek.

Vaši koaliční partneři by euro chtěli…

Ano, jsou tam i tací, kteří klidně zítra. Já mezi ně určitě nepatřím. Jasně, exportéři na to tlačí. Ale nemyslím si, že teď máme o euro usilovat. Když to Švédi či Dánové zvládají bez eura, není kam spěchat.

Pojďme zpět k eurokandidátce ODS. Po dvaceti letech na ní nebude donedávna nezpochybnitelný lídr Jan Zahradil. Co na jeho konec říkáte?

Všímám si, že se Honza Zahradil stále k něčemu vyjadřuje na sociálních sítích, takže to nevypadá, že se chystá do důchodu. Nám s Veronikou Vrecionovou řekl své rozhodnutí dopředu a chápu ho. Nic se nedá dělat věčně, vždy potřebujete nějaké okysličení. Když děláte něco příliš dlouho, může to začít vadit jak vám, tak vašemu okolí.

Zahradil, který myšlenkově patří ještě ke staré ODS, je dnes pokládán téměř za extremistu, zatímco v ODS dnes začínají přebírat otěže novodobí svazáci typu Evy Decroix. Co tomu říkáte?

Honza Zahradil je velmi inteligentní člověk, je to politický realista, což mi vůbec nevadí. Co ale řadě lidí vadí, jsou jeho noční tweety, kdy poměrně jedovatě útočil na kdekoho, aniž by to dávalo nějaký smysl. Politika je prostě také o kinderstube. On byl někdy za hranou, má tendenci provokovat, a to vadilo víc než některé jeho názory. Jasně, máme ve svých řadách idealisty, kterým vadí jeho hardcore realismus. Ti hardcore realisté se zase vysmívají, když jsou konfrontováni s bezbřehým idealismem. Já myslím, že správná pravicová politika musí integrovat obojí.

Včetně lidí typu Evy Decroix, která vám doporučuje jít do eurovoleb v koalici SPOLU?

(rozesměje se) Tady máme jiný názor.

Naposledy Zahradil. Uvedl, že je načase prolomit tabu o koalici ODS a ANO. Že nemáte spoléhat na dvě tříprocentní strany v rámci SPOLU. Co vy na to?

Bylo to posunuté titulkem. Ano, zpochybnil koalici SPOLU. Já ji nechci zpochybňovat, protože má na české politické scéně smysl. Bez volební výhry premiéra nepostavíte. A dále – když přijedu z Bruselu či Štrasburku a vidím kvas ve Sněmovně, tak za těchto okolností a při této rétorice je koketerie s ANO nemožná.

Ve SPOLU na věčné časy a nikdy jinak?

(rozesměje se) To jsem neřekl. Spojení na věčné časy používali jiní, já to nepoužívám, protože nic není na věčné časy. Teď koalici s ANO považuji za vyloučenou.

Na vašem billboardu je slogan „Pro Evropu bez nesmyslů“. To „bez nesmyslů“ je ale mnohem menším písmem…

Dobrá poznámka. Také jsem myslel, že to bude větší, ale je to tam.

Není tím nesmyslem třeba migrační dohoda podepsaná ministrem vnitra Vítem Rakušanem, podle které budeme platit pokutu 22 tisíc eur za každého nepřijatého migranta? Rakušan to ještě hájí tím, že tu máme hodně Ukrajinců, takže je to zatím v pohodě, a dokud tu budou, nebude se nás to týkat…

Nehájím způsob komunikace, ten měl být jiný. Ale to, co se dohodlo v Evropské radě, je podle mě kompromis, který se snaží dávat dohromady absolutně protichůdné pozice jednotlivých členských států. Itálie třeba čelí náporu coby frontová země. Ta dohoda chrání Schengen. Kdybychom si odpustili domácí politickou omáčku a to, že to nebylo dobře komunikované, je to, co bylo vyjednáno, vlastně česká pozice z doby, kdy do vyjednávání šla a schvalovala to Babišova vláda. Problém je, že to není konečná. Protože Evropský parlament také přijal svoji pozici, která je podstatně odlišná, daleko vstřícnější k imigraci a se spoustou nesmyslů. Náš klub ECR hlasoval proti. Teď se bude vyjednávat mezi Radou a parlamentem o konečné podobě. Pokud projde to, co bylo v Radě, je to kompromis a umíme s ním žít. Pokud by ale nastal jakýkoli posun k většinové pozici stávajícího europarlamentu, mohl by to být problém.

Hodně se teď řeší pozdržené jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem. Fremr odsoudil víc než 150 lidí kvůli jejich emigraci. Byl to kontext doby, jak tvrdí prezident, nebo by Fremr na Ústavním soudu neměl být?

Je to specifický případ. Prezidenta volili lidé, je to čistě politická figura. Nad ústavním soudcem už jiný arbitr není. Kde jinde tedy klást maximální nároky? Jak jsem se seznámil s případem Olšanských hřbitovů, byla to hra StB na člověka, který u toho vůbec nebyl. Bylo to vylhané od začátku do konce. Pro mě to je argument, aby Robert Fremr ústavním soudcem nebyl. Souzení emigrací bych také nebagatelizoval kontextem doby. Udělat ze stovky případů kontext doby… Na hranicích se střílelo. To byl také kontext doby a máme to pardonovat?

(Autor: Petr Kolář)