Celý rozhovor si můžete poslechnout na Novinky.cz.

Hlásíte se k 90. letům. Naopak Piráti trvají na tom, že se nesmí vrátit. Jak si to vysvětlujete?

To jsou mladí, kteří tu éru nezažili a mají to zprostředkované. Část blbých levičáků šla tehdy učit na vysoké školy, a teď to máme zejména na humanitních oborech. Tam se marxismus zkrátka vrací bohužel plnou parou. Oni tohle hustí do studentů.

Máte pocit, že se s Piráty vrací tato ideologie, tedy neomarxismus, jak se s nimi často skloňuje?

Zase myslím, jak kdo. Najdeme tam určitě lidi, kteří jsou úplně normální, mladí a mají ideály. Každý mladý člověk je má mít. To je v pořádku, taky jsem je měl. To bych jim nevyčítal.

Ale pak najdeme i spoustu těch, kteří srší nápady, jak zdaňovat kdeco, aniž by si uvědomovali, že prostě cesta „zdaňovat všechno“ znamená především všechno zdražovat. A že na konci je vždy koncový zákazník, který to zaplatí.

Jak se vám poslouchá, že jsou Piráti v českých reáliích teď označováni za přirozeného partnera ODS a koalice Spolu po volbách?

To je ta debata, která je o Andreji Babišovi. Vede se válka o to, jestli skončí jeho éra. Moc bych si přál, aby se to stalo, protože na rozdíl od 90. let se skutečně vyznačuje tím, že se tady promrhaly všechny příležitosti, které se zemi nabízely, a ta je nebyla schopna využít.

A protože je to velký zápas o to, aby skončil, je každý spojenec v bitvě asi dobrý. Ale pak je tu celková válka o svobodu v zemi a tam si myslím, že Piráti mají hodně co odpovídat.

Například?

Na jednu stranu je tu sympaťák Ivan Bartoš a najdete tam hvězdné politiky jako je pan (Ondřej) Dostál, který mluví do zdravotnictví. Marně bych hledat výtku.

Ale pak máte to trio, které sedí v Evropském parlamentu (europoslanci Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa – pozn.red.), a tam máme největší odlišnost v hlasování ze všech Čechů vůbec.

Takže tam jsou pro vás otázky, na které by si měli odpovědět?

Samozřejmě, protože se často hlasuje o věcech, které zásadním způsobem rozhodují o míře svobody v zemi za pět deset let.

Narážíte například na klimatický balíček?

Nejenom, ale taky.

Jeho součástí je i v roce 2035 ukončení výroby a prodeje aut s klasickými spalovacími motory, a jejich nahrazení elektromobily či vodíkově a jinak poháněnými vozidly. Co to pro nás může znamenat?
Je jasné, a všichni jsme to schválili, že tu v roce 2050 chceme mít uhlíkově neutrální svět. Teď jde o to, v jakých fázích a s jakými prioritami do cíle dospějeme. Je nutné vnímat, že jsou podmínky v různých zemích různé.

Vezměte si třeba Norsko, které žádné automobily nevyrábí, má veškerou energii z vody, tedy hydroelektráren. Takže přesedlají na elektromobily, nakoupí je v cizině, jako dnes auto se spalovacím motorem, a zároveň bude energie v bateriích z čistých zdrojů. Takže má smysl, aby Norsko běželo sprintem jako Usain Bolt.

Ale my musíme spíše volit metodu (Emila) Zátopka. Pokud máme 40 procent elektrické energie z uhlí, je jasné, že to musíme omezit, protože uhlí končí, ale neskončí z roku na rok. Kdybychom dnes všichni sedli do elektromobilů, tak to není možné, protože by to nikdo nezaplatil. Většina lidí na něj nemá.

Ale i kdybychom to nakrásno udělali, nebude to mít efekt, protože čmoud nepůjde z výfuku automobilu, ale Prunéřova, nebo další elektrárny, která bude nabíjet baterii. Takže jenom zatížíte lidi zvýšeným nákladem, protože je elektromobil asi dvakrát dražší.

Takže postupujme jenom tak, aby do sebe strategie zapadala, nikoli že tu rozoráme brázdu, po které nezůstane kámen na kameni, a lidi se skutečně naštvou.

Odkazujete i na to, že když se nepřipojí Čína, Indie a Amerika, nemá to smysl?

Samozřejmě. Čína otevírá dvě nové tepelné uhelné elektrárny měsíčně navíc. Takže to, co my pracně ušetříme, oni hravě doplní. Čili bilance bude stejná, akorát my se obětujeme. Tohle má cenu, když se bude postupovat, aby to bylo férové v rámci celé planety a přineslo nějaký efekt. Lidi jsou možná připraveni si utáhnout opasky, ale musí za tím vidět výsledek. Pokud za to dostanou jenom chudobu, nebudou to v demokracii určitě ochotni dlouhodobě akceptovat.

V souvislosti s tím jste řekl, že Andrej Babiš (ANO) lhal, že se mu povedlo prosadit zařazení jádra jako čistého zdroje, a to kvůli jeho kauzám. Oslabuje se jeho pozice v EU?

Vlastně podvedl nás všechny, protože několikrát odjížděl do Bruselu a říkal, že zařídí, aby bylo jádro zařazeno mezi bezemisní zdroje. A nic nezařídil. Vrátil se a říkal, že si to můžeme rozhodovat sami. Jasně, nikdo nám nebude zakazovat postavit si jadernou elektrárnu.

Ale co se mu nepodařilo, je to, co slíbil; zařadit jadernou energetiku mezi bezemisní zdroje, což nepochybně je. A skutečně je to způsob, jak vykompenzovat odpojení od uhlí a později od plynu, protože plyn taky emituje CO2. A to nedokázal.

Jeho problém je, že tady má velké řeči, ukazuje svaly, jak je velký byznysmen, který to zařídí, ale tam mlčí. Kdyby to rozehrál tvrdě, okamžitě mu to vrátí jako největšímu čerpači eurodotací vůbec v celé EU.

Tady čeká budoucí vládu bez Andreje Babiše velký úkol – prosadit jádro mezi bezemisní zdroje, protože možnost tu ještě je. Příští rok předsedá (Radě EU) nejprve Francie, a potom Česko – státy, které vidí v jádru velkou budoucnost.

Co když bude vláda s Andrejem Babišem?

Zkrátka být nemůže.

Co vám dává tu jistotu?

Stát na jeho skutečně obří konflikt zájmů doplácí opravdu hodně. Nejde to takhle kombinovat. Nemůžete zkrátka čerpat dotace a zároveň rozhodovat o jejich přidělování. To zkrátka nejde. To je konflikt zájmů jako Brno. A už mu to neprochází ani v Evropě.

Mohl by odchod Andreje Babiše být podmínkou ODS pro vstup do vlády s hnutím ANO?

Tohle je primárně o Andreji Babišovi. S ním určitě jít do vlády nemůžeme. To v žádném případě.

A s hnutím ANO?

To závisí na tom, jestli ho povede Andrej Babiš, nebo ne. Zkrátka s Babišem ne.

Můžete vlastně přiblížit, co se v současnosti děje uvnitř ODS? Nedávno vznikla i vnitrostranická frakce tzv. Tea Party (název podle obdobného uskupení v americké Republikánské straně – pozn. red.), která jako poslední kapku označuje, že byste se měli podílet na vládě s „pirátskou radikální levicí“.

Sám si neumím představit, že by ODS dělala nějakého přidavače na pirátské stavbě v téhle zemi. To si trochu myslím, že je pro průměrného ódéesáka, minimálně tedy pro mě, obtížně zvládnutelná představa.

Z druhé strany si umím představit je přizvat k nějaké spolupráci na koalici. Jak jsem říkal, je to strana, která má některé talentované lidi.

Neobáváte se toho, že bude (Babiš) ten muž v pozadí, který to bude stejně vše rozhodovat, i kdyby odešel?

Až by taková situace nastala, jsem ji schopen hodnotit.

Mluvili jsme o dřívějším propojení byznysu a politiky. Bylo to důvodem, proč Babiš poté zaznamenal takový úspěch?

Ano, kritizoval kmotry, a nakonec se stal kmotr kmotrů největším českým politikem. Z toho prostředí vyrostl a byl v něm velmi agilní. On se scházel s předsedy antimonopolního úřadů u benzinových pump a domlouval zásadní regulace ve svůj prospěch a v neprospěch svých konkurentů.

Asi nelze zapírat, že i on (Babiš) byl v kontaktu s ODS?

Určitě. On byl v kontaktu s kdekým. Samozřejmě měl tehdy daleko blíže ke Standovi Grossovi. A myslím, že se mě tohle tolik netýká. Pracoval jsem na věcech, které skutečně souvisely s bezpečnostní zahraniční politikou, a tam se těch peněz nikdy moc nerozdělovalo.

Vybrala si ODS toho nejvhodnějšího předvolebního partnera, tedy TOP 09 a KDU-ČSL? Jestli jste si trochu možná nezbyly?

Řekněme rok a čtvrt zpátky jsme se bavili se STAN, mezi Zbyňkem Stanjurou a (Petrem) Gazdíkem probíhala určitá debata. Zdálo se nám, že se synergie mezi STAN a námi dají najít. Ale zástupci STAN se pak rozhodli, že půjdou s Piráty na módní vlně. Tak jsme se rozhodli takhle. V tu chvíli bylo evidentní, že musíme nějaké spojenectví udělat.

Takže jste možná cítili, že i vaši voliči jsou spíše u STAN?

Pravdou je, že STAN vyrostl v Kolíně nebo Liberci, kde to naši kluci nedělali příliš dobře. Vlastně STAN hodně vyrostl na našich chybách v některých regionech. V tomhle ohledu si myslím, že zkrátka přebrali naše voliče.

Z druhé strany máme tuhle koalici. Přiznám se, že s lidovci jsem neměl problém. Jsem starší člověk, křesťan. Takže mi lidovecký sociální konzervatismus vyhovuje. Pokud jde o názory na ekonomiku, jsem liberálnější než průměrný lidovec, což jsme schopni lidovcům vysvětlit. Topka, tam jsem si samozřejmě kladl trochu otázku, jestli je jdeme zachránit, nebo co bude. Na to mi říkali, že mají (Dominika) Feriho.

Má TOP 09 bez Feriho ve vašich očích ještě cenu?

Koalice nakonec cenu má, protože jdeme nahoru a volby vyhrajeme. Výsledek vždycky posvěcuje plány. Takže jsem to vzal za své a přes některé pochybnosti se za to v debatě, kterou jsme měli, postavil. Do voleb zbývá pár týdnů. Takže chci dělat všechno pro to, aby projekt uspěl. Nedivte se mi, teď nemá cenu odhalovat slabá místa.

Na začátku jsme zmínili, že jste byl poradcem Václava Havla. Pokud jde o kandidaturu na prezidenta, je to vyloučené?

(smích) Takováto zákeřná otázka? Mám to vyloučit, nebo si to nechat na jindy?

Můžete prozradit.

Nemůžu vám k tomu vůbec nic říct, protože jsem nad tím zrovna teď nepřemýšlel poslední týdny.

Ale někdy už jste nad tím asi přemýšlel?

Já ne, ale nějací lidi o tom občas někde napsali.

Nezdá se, že byste se tomu a priori bránil.

Spíše jsem se tomu zatím bránil.

Zatím?

Kdo ví. Třeba se objeví takoví kandidáti, že to člověk bude muset zdvihnout, ale takováto situace zatím není.

(Autor: Dominika Jeřábková)