Nasvítila totiž problém, který tu reálně máme, ač není na první pohled vidět. Nemyslím teď všechny ty soudružky Semelové a komunisty podporující dnešní vládu. To vidět je – a je to ostuda těch, kdo se o ně ve vládě opírají. Kampaň ale nasvítila to, co mnozí nevidí. A co se ukázalo právě v reakcích na kampaň spolku Dekomunizace.cz. Třeba reakce vedení Filosofické fakulty, která odmítla pověsit na budovu sdělení, že Horáková byla „zavražděna komunisty“. Prý proto, že je to paušalizace. Prý to nebyli praví komunisté, kdo ji zavraždil…

Filozofická fakulta UK je typickým příkladem onoho „kluzkého svahu“ a postupného „pochodu institucemi“, kterými noví neomarxisté dobývají území. Krůček po krůčku. Děkan FF Michal Pullmann nejprve publikačně bagatelizoval normalizaci, pak očistil vedení fakulty od jinak smýšlejících, aby se teď pustil do revize padesátých let. Jsem zvědav, kde to skončí. Každopádně kampaň ukázala, že ten náš problém začíná na vysokých školách. My jsme po roce 89´ pracovali pro republiku, zatímco radikální levice dobývala univerzity. Ty humanitní už má pomalu pod kontrolou. Nesmíme to nechat být. Nejde jen o Horákovou. Jde o naše děti.