Celý rozhovor s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na ČT24.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Evropští prezidenti a premiéři jednají v Bruselu na mimořádném summitu o finančním rámci. Tedy rámci na roky 2021-27. Velká část lídrů před jeho začátkem tvrdila, že najít shodu bude velmi těžké. Výhrady k plánu předsedy Evropské rady má i Česko, a to hlavně kvůli snížení výdajů na rozvoj chudších států.

Andrej BABIŠ, premiér, předseda hnutí /ANO/:
Ten návrh znamená pro Českou republiku, že dostaneme přibližně 180 miliard korun na těch příštích 7 let 2021-27 méně. To je pro nás samozřejmě nepřijatelné.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
A v Bruselu máme zpravodaje Lukáše Dolanského. Lukáši, jak zatím jednání probíhají, jaký mají lídři zemí unie program v těchto chvílích.

Lukáš DOLANSKÝ, redaktor:
Kdybych chtěl říct trochu nevážně, tak řeknu, že mají volno. To je přesně ten moment, o kterém mluvil nizozemský premiér Mark Rutte, že to je ten moment, na který se sem přivezl knihu, on si sem vzal životopis Chopina. Předpokládám, že bude někde v polovině. Před malým okamžikem jsme měli možnost vidět estonského premiéra, který přišel sem mezi nás novináře a třeba lucemburský premiér byl viděn, že vyráží do města. No, proč to všechno, protože premiéři tady jednali od páté hodiny do osmé hodiny, probíhala ta večeře a v ten okamžik se předseda Evropské rady Charles Michel rozhodl, že ukončí tu společnou debatu a že začne jednat s jednotlivými lídry, prezidenty a premiéry separátně. To znamená, že v těchto okamžicích, kdy on si zve ty jednotlivé premiéry právě na to bilaterální jednání, jenom pro zajímavost je to podle toho, jak jednotlivé země mají předsednictví. V tom případě tedy prvním bylo Chorvatsko a přicházejí za ním ti jednotliví premiéři a on s nimi jedná. Ten plán je takový, že budou jednat pravděpodobně a velmi pravděpodobně přes půlnoc. Ta pravděpodobnost je velká i proto, protože v tuto chvíli tady není slovenský premiér, který se sem chystá. On na Slovensku měl předvolební debatu, takže v tuto chvíli ho vlastně zastupoval Andrej Babiš. A slovenský premiér se chystá sem do Bruselu, měl by to jednání stihnout. Měl by dorazit někdy kolem půl druhé. Poté půldruhé hodině se také nebo poté půldruhé ráno se také počítá s tím, že slovenský premiér by se měl potkat s českým premiérem Andrejem Babišem

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Říkal si životopis Chopina nebo Schopenhauera, to není podstatné, jak dlouho vlastně rozpočtový summit potrvá?

Lukáš DOLANSKÝ, redaktor:
Chopina jsem říkal. Potrvá dlouho, jak jsem odhadoval, dá se říct, v tuto chvíli rozhodně přes půlnoc a pravděpodobně někdy kolem druhé až třetí hodiny by tedy mohli se lídři setkat ještě jednou dohromady, probrat tedy jak by probíhala ta jednotlivá bilaterální jednání. A už v tuto chvíli se počítá s tím, že se lídři potkají znovu – zítra někdy dopoledne, ráno, dopoledne. No, a to už by Charles Michel měl přinést nový papír, řekněme, nový návrh právě podle toho, jak jednal s jednotlivými premiéry a prezidenty. Měl by tedy přinést nový dokument a o něm by potom měli následně několik dalších hodin lídři jednat.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Ale téma ještě v tuto chvíli neopouštíme. Ve studiu je europoslanec Mikuláš Peksa.

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/:

Dobrý večer.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Na dálku zdravím i Alexandra Vondru, taktéž europoslance za ODS.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:

Dobrý večer z Litoměřic.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

A ve spojení s námi Jaroslav Bžoch, místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny. Dobrý večer.

Jaroslav BŽOCH, člen zahraničního výboru PS PČR /ANO/:

Dobrý večer.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Pánové, Andrej Babiš řekl, že si pro jistotu bere 5 košil. Kdy se podle vás podaří unijní rozpočet tento víceletý projednat, pane Pekso?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/:

Já si myslím, že to neví nikdo. Celé to jednání je vlastně založen na řadě takových uzavřených jednání mezi právě těmi premiéry a předsedou Evropské rady. To znamená, jim do hlavy nikdo nevidí, protože tam skutečně o tom směrování té dané země rozhoduje v podstatě jeden člověk.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane Vondro, kdybyste si měl tipnout, jaký by byl váš stručný tip?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Neumím si tipnout. Já osobně bych byl překvapen, kdyby dohoda zítra byla. Myslím si, že to může trvat i déle. Dokonce bych se nedivil, kdyby byl ještě 1 summit. Ale uvidíme.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane Bžochu, k jakému typu se přikláníte vy sám? Bude to na dlouhé lokte?

Jaroslav BŽOCH, člen zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já si myslím, že to bude trvat delší dobu a že na to bude určitě potřeba ještě jeden summit, ale je to také pouze můj odhad.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Je opravdu situace k nalezení kompromisu natolik složitá, nepřijíždí každý politik do Bruselu víceméně se stejnou taktikou, nechat si co největší manévrovací prostor, aby pak mohl ve své zemi ukázat, co všechno vyjednal, pane Bžochu?

Jaroslav BŽOCH, člen zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Ono tak vypadá, já si myslím, že každý ten zástupce členského státu má tu taktiku velmi podobnou. Každý má svá témata, každý má své zájmy, s kterými tam jede, každý má své cíle. A určitě každý bude ukazovat, aspoň tak to doposud vypadalo, že každý bude dokazovat tu svou sílu a bude se snažit prosadit pro svou zemi co nejvíce. A když už dojde na ty kompromisy, na které určitě dojde, protože na ně dojít musí, tak bude chtít určit ukázat svým lidem doma, co pro ně vlastně vyjednal a jak to je to vítězství, a to bude to chtít udělat každá hlava státu. Nebo premiéři.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Je to správná taktika, pane Vondro?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Je to normální taktika, je to souboj o peníze a v politice prostředky a jejich přerozdělování je vlastně nástrojem politiky. Ale kromě té tradiční hry o peníze a zároveň i pro tu domácí veřejnost, myslím, teď ta situace je jiná. Je komplikovaná situace pro Evropskou unii, protože tam je velká díra po odchodu Británie, 70 miliard euro ročně. Zelený deal vlastně vytváří zároveň proti tomu požadavky na nové prostředky, čili se řeší, jestli má nabobtnat evropský rozpočet jako takový. To my odmítáme, protože by to znamenalo nové daně, no tak pak už jediná možnost je, někde ty peníze sebrat, buď zemědělcům…

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane Vondro, k tomu se dostaneme ještě v rámci naší diskuse. Ještě se zeptám na stejnou otázku pana Peksy, jestli si myslíte, že je situace k nalezení kompromisu opravdu tak složitá nebo je to jenom taktika jednotlivých zemí, aby se potom mohly být v prsa, lidově řečeno.

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/:
Ona ta Evropská rada obecně funguje jako takový systém na porcování medvěda. Prostě každý tam přijde a hraje pro ten svůj tým, se snaží urvat co největší kus toho koláče, což mě teda osobně ve srovnání s tím parlamentem strašně mrzí, protože v tom parlamentu se definují nějaké strategické požadavky typu: chceme tolik a tolik investovat do digitalizace, chceme tolik a tolik investovat do obrany hranic, a tak dál, a tak dál, a tak dál. Což jaksi ten celkový obecný zájem řešit nějaké prostě problémy, které má Evropa jako celek, v tom handrkování rady poněkud zaniká.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane Bžochu, Piráti se snažili dopídit podrobnosti. Jaké konkrétní návrhy premiér Andrej Babiš na summitu představí a na Výboru pro evropské záležitosti se opakovaně ptali, alespoň podle jejich slov, a premiér podle nich nepřednesl žádný konstruktivní návrh a odmítl i žádost o předání informací ze svých podkladů. S čím tam tedy odjel? S jakými konkrétními návrhy?

Jaroslav BŽOCH, člen zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
On se na výboru pan Kopřiva ptal, tam nebylo větší zastoupení na tom výboru, ptal se na to, pan premiér mu odvětil: to jsou interní materiály, ty materiály jsme nedostali ani my. A pan premiér to na výboru říkal, zmiňoval, kde a jak si představuje, že by měla Evropská komise šetřit a kde by měla ubrat, tak by naopak přidat. Takže ty návrhy tam samozřejmě zazněly, bavili jsme se o Frontexu, bavili jsme se o bezpečnosti, bavili jsme se o hospodářských politikách, takže ta témata tam samozřejmě otevřená byla. Ale nebyly tam konkrétní body, kde přesně ubrat, to tam nebylo. A to si ani nemyslím, že není v silách před tím jednáním, protože to jednání se samozřejmě jakýmsi způsobem bude vyvíjet a my sami uvidíme, kam se to posune.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Není to logické vysvětlení, proč se Piráti tak durdili?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/:
To naprosto není logické vysvětlení, je normální, že ve chvíli, kdy někdo jede vyjednávat, tak má normálně definovaný mandát. A je jasné, s jakou pozicí tam jde a jaké zájmy hájí.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Jak říkal pan Bžoch, ta jednání jsou velmi živá a neustále se vyvíjejí.

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/:
Pardon, ale premiér desetimilionové země nemůže někam jet a tvářit se jaksi… Musí vysvětlit, jaký má mandát, musí vysvětlit, co tam jede požadovat, jak my pak budeme vědět, že to, co vyjednává, vyjednává skutečně v zájmu občanů České republiky a ne třeba ve svém zájmu.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane Bžochu, stručná reakce.

Jaroslav BŽOCH, člen zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Asi pan Peksa pořádně neposlouchal, ale to se mu stává velmi často. Já jsem teď zmiňoval, co pan premiér přednesl na výboru, a to jsem řekl úplně jasně, o čem jsme se bavili, kde ušetřit, kde naopak přidat, a to jsem řekl.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane Vondro, premiéra si přišlo poslechnout na onen výbor, který jsem zmiňovala, 6 z 18 poslanců a mezi nimi žádný zástupce ODS, ale také abychom byli spravedliví KSČM či SPD. Vaše kolegy daná problematika nezajímá?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Ne, samozřejmě zajímá. Já jsem teda si všimnul, že pan premiér informoval národ o tom, kolik košil si do Bruselu bral, ale o tom, co tam chce dosáhnout nám nic neřekl. A to si myslím, že je velký problém. Myslím si, že on dobře ví, proč tady neodkrývá karty, protože je-li Evropská unie v těžkém problému, tak ještě v daleko komplikovanější situaci je Česká republika, protože premiér tam přijíždí s gigantickým konfliktem zájmu v obou těch oblastech, jak v kohezi, tak v zemědělství, kde se má škrtat. A ta situace, kdy ještě navíc za 2 týdny bude v Evropském parlamentu projednáván tento jeho konflikt zájmů a bude se o něm s vysokou pravděpodobností hlasovat, tak je pro Českou republiku velice nevýhodná. Tím spíše, že on vlastně na tom minulém summitu, který byl v prosinci vlastně ničeho na rozdíl od Poláků nedosáhl. Takže teď je ta poslední možnost, protože o tom sedmiletém rozpočtu se musí hlasovat jednomyslně na Evropské radě a jsem tedy velmi zvědav, s čím přijede zpátky, jestli to bude zase to velké vítězství, anebo naopak prohra. Já se obávám toho druhého.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Opět nechám reagovat pana Bžocha, protože kritika směřovala na předsedu vašeho hnutí.

Jaroslav BŽOCH, člen zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já už jsem na tu kritiku zvyklý, ta je neustálá.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Otázka je, jestli není oprávněná.

Jaroslav BŽOCH, člen zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Teď, já říkám, na rozdíl od pana Vondry si nemyslím, že by jakékoliv spojování pana Babiše s nějakým střetem zájmů, který ještě nebyl prokázán, mělo nějaký vliv na to, jakým způsobem bude na radě vyjednávat. Má tam stejný hlas jako mají všichni ostatní zástupci a shazování to, že to řešíme jenom my jako Česká republika, je taky špatně, protože pan Vondra jistě ví, že se sešla skupina přátel koheze a ty mají velmi podobné cíle na tom, co má český premiér. Takže to není jenom o České republice, že my bychom si pouze stěžovali, že pan premiér neví, co tam jede dělat.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pan Peksa tady vypukl ve smích. Co vás tak rozesmálo?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/:
Mě baví celá tahle situace. Prostě my tady mluvíme o člověku, který je gigantickým příjemcem dotací z evropského rozpočtu, který za zavřenými dveřmi, bez jasného transparentního mandátu, vyjednává o tom, jak budou utráceny evropské peníze, jestli právě formou dotací, jestli ty dotace budou směřovat do České republiky, za jakých podmínek a my se tváříme, že je to normální. Pardon, ale mě to prostě přijde toto celé bizarní.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pánové, vypadá to, že se budete projevovat i jinak než slovy. Pane Bžochu, vy jste vzdychl.

Jaroslav BŽOCH, člen zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Já jsem vzdychl, protože mě už to přijde, že pan Peksa je panem Babišem posedlý, protože to už si nedokážu vysvětlit. Samozřejmě mandát mám, mandát mu dává vláda České republiky a náš a jeho mandát nám přišel včera říct na výboru, my jsme k tomu přijali usnesení. Takže nevím, co by pan Peksa ještě více si představoval, takže ty jeho řeči o tom, že nemá jasný mandát, transparentní mandát, ty nejsou vůbec na místě, protože to tak samozřejmě není.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Dobře, pojďme si tedy alespoň detailněji představit, o co vlastně v Bruselu jde.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor:
Jak už zaznělo, lídři vyjednávají o takzvaném víceletém finančním rámci na roky 2021-27, předseda Evropské rady navrhuje, aby společenství v příštích sedmi letech hospodařilo s víc než bilionem eur, tedy asi 25 biliony korun. Jsou to nepředstavitelné sumy pochopitelně. Některé státy s tím nesouhlasí a požadují škrty. Obávají se, že jinak budou muset kvůli odchodu Británie zvýšit své příspěvky do unijní pokladny. Ten finanční rámec, kterým se unie bude až do konce letošního roku řídit, byl zhruba o 10 miliard euro nižší. Česko do rozpočtu společenství jen loni odvedlo přes 50 miliard korun, získalo ale víc než dvojnásobek. Na tomto grafu je vidět, jaké částky unie plánovala investovat, do jakých jednotlivých priorit rozpočtu v současném období. Nejvíc peněz vyčlenila na udržitelný růst přírodních zdrojů, téměř 400 miliard eur. Na podobnou sumu pak společenství měla vyjít takzvaná kohezní politika, tedy politika, která podporuje ty chudší státy. A právě o jejím financování se teď vede největší diskuse. Předseda Evropské rady navrhuje, aby se výdaje v této oblasti snížily, a to o 7 miliard eur. Kohezní státy, mezi které patří i Česko, ale chtějí, aby na rozvoj zaostalejších regionů šlo stejně evropských peněz jako v předchozích sedmi letech. Naopak Nizozemci či Dánové chtějí, aby unie víc investovala do vědy, vzdělání či bezpečnosti.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane Bžochu, další otázka bude mířit na vás. Premiér Babiš tedy mluví o tom, že by chtěl vyjednat v Bruselu větší sumu na kohezi, tedy peníze, které by měly sloužit pro rozvoj chudších regionů. Nepromarnila ale Česká republika svoji šanci v tomto rozpočtovacím období. V Maďarsku a Polsku se přece jenom posunuli, co se budování infrastruktury týče poněkud dál, proč ne my, proč ne Česká republika?

Jaroslav BŽOCH, člen zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
U nás v České republice bohužel ty problémy s výstavou infrastruktury jsou dlouhodobé a nepodařilo se to ani nám zatím zlepšit, i když myslím, že jsme na dobré cestě. A proč chceme zvýšit hlavně kohezi zpátky, je i z toho důvodu, že samozřejmě to nabízí větší flexibilitu než centrální fondy. A ano, Česká republika, daří se nám velmi, dobře máme nejnižší nezaměstnanost, ekonomicky jsme na tom dobře, nicméně na úrovni jako Německa, Francie nebo Holandska stále nejsme, a proto bychom rádi upřednostnili tu kohezi před těmi centrálními fondy.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane Vondro, pan Bžoch to tady koneckonců zmínil. Česko bohatlo v posledních sedmi letech rychleji, než je průměr v Evropské unie. Má tedy premiér Andrej Babiš legitimní požadavek na víc peněz na soudržnost? Jaký je váš názor?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že určitě takticky má cenu teď se snažit o to, aby koheze a strukturální fondy nebyly seškrtány, protože potřebujeme dál investovat do dopravní infrastruktury, budeme potřebovat investovat do energetické infrastruktury kvůli tomu zelenému údělu. Ale problém je tady v tom, že právě premiér vůbec neřekl, o co mu tam přesně jde. Já jsem si třeba všimnul, že 3 baltské státy si dávají jako nepřekročitelnou podmínku peníze třeba na železniční spojení v rámci Rail Baltica, které je bude vzájemně propojovat. A tady my nevíme vlastně, s čím on tam jede, jestli tam jede prosazovat linku na toastový chleba za dalších 100 000 000, kterou skutečně nepotřebujeme a která tady spoustu dalších podnikatelů naopak znevýhodňuje. My bychom potřebovali vědět, jestli tam jede bojovat skutečně o to, aby byly dokončeny dálnice, aby byl dokončen obchvat kolem Prahy, aby Vindobona neobjížděla Českou republiku přes Bavorsko, jak jsme nedávno asi zaznamenaly. Tohle mně chybí. A měl by jasně říct, že prostě tady je určitý set nebo soubor projektů, které když prostě nebude mít garanci, že budou profinancovány, tak že to nepodpoří. A dopadneme, já se obávám, stejně tak jako v prosinci, kdy takzvaně bojoval za jádro, ale vlastně žádnou záruku nedostal, dostal jenom vlastně opakovanou větu, která už je dávno v Lisabonské smlouvě, ale to, že budeme moct jadernou energetiku dál financovat, tuhle záruku nemáme.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane Bžochu, jede pan premiér s konkrétními zájmy do Bruselu, kromě toho, že víme, o jakou sumu jde, víme, že nechce, aby byla snižována oproti současnému rozpočtovacímu období.

Jaroslav BŽOCH, člen zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Kdyby zástupci ODS včera se obtěžovali na výbor, tak by to samozřejmě věděli, protože pan premiér to tam zmínil. Hlavní prioritou je infrastruktura.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Ale konkrétnosti, pan Vondra zmiňoval.

Jaroslav BŽOCH, člen zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Teď myslíte, jaké konkrétnosti? Já jsem je od pana Vondry neslyšel žádnou konkrétnost.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Že by potřeboval záruku něčeho, že pokud se to nepostaví, tak že tím pádem Česká republika nebude na tom dobře. A bude odmítat peníze.

Jaroslav BŽOCH, člen zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Pan Babiš nebo aspoň to nezmínil pan premiér, že má taktiku takovou, že nechce ustoupit ani píď, samozřejmě to je nějaká vyjednávací startovací pozice, protože, jak jsem zmínil na začátku, já si nemyslím, že tento summit dnes bude konečný a že dojde k tomu kompromisu nebo k tomu konsensu. Takže ta taktika je samozřejmě taková, že my chceme zachovat ty finance, i když přesto asi jsme si všichni vědomi toho, že to nebude na stejné úrovni a že ty peníze chceme hlavně investovat do infrastruktury a chceme větší flexibilitu v těch programech, a tak abychom to mohli vyčerpávat stejně efektivně.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pan Peksa už se zase smál. Nicméně, pane Pekso, každá země je přece jenom jiná. Každá má jiné potřeby. Co je tak špatného na požadavku Andreje Babiše mít víc peněz pro rozvoj chudších regionů?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/:
Já jsem zvědav, jestli ty peníze na infrastrukturu budeme využívat takovým tempem jako dokážeme stavět dálnice. Ale k tomu obecnému rozdělení. Já si nemyslím, že by česká věda, český průmysl byly nějakým způsobem horší ve schopnosti čerpat ty centrální programy. Prostě ty programy jako digitální Evropa jako horizont Evropa, které podporují digitalizaci, které podporují vědecký výzkum, tak ty dokážeme využívat úplně stejně dobře jako ti lidé na západě, akorát prostě musíme chtít, nesmíme prostě popírat naše vlastní schopnosti. A myslím si, že tohle je velká zbabělost. To právě souvisí s tím velkým rozdílem, protože ty centrální fondy, tak ty jsou spravované, řekl bych Evropskou unii, zatímco právě ty kohezní fondy, tak do těch velice mluví tady místní ministerstva ovládaná hnutím ANO a panem premiérem, tak to je ten důvod, proč pravděpodobně se snažíme převést z centrálních fondů peníze, do těch kohezních fondů, které bude mít pod palcem.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane Vondro, šéfka Evropské komise Ursula von Der Leyenová v Evropském parlamentu prohlásila, že nepřijme rozpočet Evropské unie, který nevyčlení alespoň čtvrtinu prostředků na boj proti klimatickým změnám. Když se nevyčlení dost peněz na klimatické cíle, nepodaří se jich dosáhnout. 25 %. Je to hodně nebo je to adekvátní část?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Ne, tak já myslím, že je to adekvátní částka. Já myslím, že část z toho se předpokládá, že se vezme zemědělcům. Tady by mě taky zajímal názor pana premiéra, protože skutečně cestou může být zastropování pro ty velké a pustit víc vlastně prostředků do ochrany přírody, krajiny a zadržování třeba vody v krajině a dalších projektů, které mohou pomoct být vykázány vlastně jako aktivity ve prospěch zlepšování životního prostředí. A pak druhá samozřejmě položka jsou ty inovace. V rámci programu jako horizont určitě fajn, protože v rámci zeleného údělu nás čeká skutečná revoluce. To je prostě schválené. Premiér se pod to podepsal v prosinci a my jsme jedna z nejzranitelnějších zemí, protože jsme průmyslově nastavená země, stejně tak jako Poláci, stejně tak jako Němci. A budeme samozřejmě potřebovat prostředky, abychom to zvládli a tady opět neslyším nic od premiéra konkrétního.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane Pekso, vzhledem k tomu, jak téma klimatu polarizuje společnost, myslíte si, že je reálné, že se dosáhne nějakého konsensu a že nakonec Ursula von Der Leyenová prosadí svou?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/:
Já si myslím, že především to nelze brát na sílu tím způsobem, že bychom se snažili všechny ty peníze jaksi vybrat na daních, které na tu transformaci jsou třeba. Tam je třeba mobilizovat soukromý kapitál, prostě soukromý podnikatel musí chápat, že to je pro něj výhodná investice. V té chvíli si myslím, že pro český průmysl je to obrovská příležitost, protože samozřejmě všechna ta infrastruktura, která se bude budovat. Když to řeknu úplně jednoduše, ty větrné elektrárny se prostě někde musí napřed vyrobit, a to je prostě pro české podniky příležitost, já bych ji nezahazoval.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
A co to má společného s evropským rozpočtem?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/:
Myslím si, že v principu je dohoda dosažitelná, akorát se nesmíme zaměřovat na to, jakým způsobem ty peníze vybrat na daních, protože to se nám nikdy nemůže povést. Prostě je třeba do toho zahrnout soukromý kapitál.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane Bžochu, Ursula von Der Leyenová, když už jsem ji tady jednou citovala, zmínila. Taky jsou zde členské státy, které obhajují současnou politiku soudržnosti a zemědělství, kam je tedy řazena i Česká republika. Očekávám, že budou stejně angažované, pokud jde o nové priority. Budou tedy? Záleží České republice na klimatu?

Jaroslav BŽOCH, člen zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Na klimatu určitě záleží a budeme angažovaní v těchto prioritách. Otázka samozřejmě je, jakým stylem v tomto budeme postupovat a zda ty cíle, které si jako Evropská komise představuje nebo vyčlení, tak zda budou reálné. Protože, on to zmínil pan Vondra, my jsme průmyslově založený region, máme tady spoustu strukturálně postižených regionů ještě stále z těch předešlých a nedokážu si úplně představit, že některé cíle, které představuje komise, že budou úplně reálné tak, aniž bychom my sami poškodili náš průmysl. Ale bereme to zodpovědně i ten zelený deal, takže věřím tomu, že i tomu budeme věnovat.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
A ještě 1 záležitost. Německý poslanec Moritz Körner řekl, když nebude příjemce dodržovat zásady právního státu, pak mu nepotečou evropské peníze. Učinil tak tedy s odkazem na řízení podle článku 7, smlouvy o EU o omezování nezávislosti justice a plurality médií, kterou vede s Polskem a Maďarskem komise. Pane Pekso, souhlasíte, je reálné to prosadit?

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/:
No, tak logicky prostě, pokud v té zemi nefunguje nezávislá policie, nezávislé soudy, tak tam nemá cenu posílat evropské dotace, protože se tam rozkradou.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane Bžochu.

Jaroslav BŽOCH, člen zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Ono to logické sice je, nicméně zní to jako výhrůžka členskému státu, a to si myslím, že není úplně na místě. Tyto věci se mají řešit jinak.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Jak by se měly řešit? Pardon, omlouvám se.

Jaroslav BŽOCH, člen zahraničního výboru PS PČR /ANO/:
Na to máme Evropský soudní dvůr a ostatní, tak ty by to měly samozřejmě řešit. A pokud ten stát opravdu překoná nějakou tu hranici, která bude neúnosná a poškodí Evropskou unii, tak samozřejmě pak ponese nějaké následky. Ale toto vyloženě zní jako vyhrožování, a to si myslím, že není úplně ideální v začátcích nějaké debaty.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane Vondro, Polsko žádá, aby finance nebyly spojovány s respektováním vlády práva. Vy jste právě v této souvislosti kritizoval Hnutí 1 000 000 chvilek, které pro změnu kritizuje právě Polsko, proč je Polsko podle vás v právu?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
No, v právu… Já si myslím, že spíš je jako nespravedlivě nálepkováno. Já bych rozuměl, když se rozhodne většina členských států Evropské unie někomu zastavit financování kvůli tomu, že tam jsou obrovské defraudace evropských veřejných prostředků, ale to jako není problém kupříkladu Polska. To je možná problém Itálie, kde jsme to nedávno viděli. To je často problém i Řecka a mnoha dalších zemí. Já bych s tím byl velmi opatrný, protože takhle si tady začneme fackovat a ještě do toho zanášet to, jestli se nám někde líbí, jakou mají mediální politiku, jaké je složení Ústavního soudu. To je prostě začátek procesu, kdy na konci bude rozklad Evropské unie a to já si rozhodně nepřeju.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Takže si myslíte ani, že to není možné prosadit tuto iniciativu?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já myslím, že bude těžko prosaditelná, protože komise sice původně navrhovala, že když dá toto jako návrh tohoto opatření, tak že je vlastně možné zavetovat kvalifikovanou většinou členských států a Evropská rada se sama teď vlastně dohodla, že jenom kvalifikovaná většina může na nějaký stát takové sankce uvalit. A nemyslím si, že by se taková kvalifikovaná většina našla, protože většina států si uvědomuje to, že jednou to je tady ten a příště přijde na řadu další. Já znovu říkám, má to podle mého soudu smysl, když se někde prokážou obrovské defraudace těch veřejných evropských prostředků a když se prokáže, že se na tom vlastně podílí přímo vláda, pak to samozřejmě má smysl, ale leiblovat podle toho, jakou kdo má prostě politiku konzervativnější, kdo progresivnější, to si myslím, že je nesmysl.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:
Pane Pekso, stručná reakce.

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/:
Momentálně běží iniciativa na to, aby vznikla jednotná metodika na to, jak se tohle bude posuzovat. To znamená, mělo by na to být pravidlo, mělo by se to vyhodnocovat nějakým nezávislým orgánem a v té chvíli jsem si jist, že to fakt není problém.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka:

Pánové, všem vám děkuji za to, že jste se zúčastnili rozhovoru v Událostech, komentářích. Dobrý večer.

Jaroslav BŽOCH, člen zahraničního výboru PS PČR /ANO/:

Díky, na shledanou.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:

Dobrý večer, děkuji.

Mikuláš PEKSA, europoslanec /Piráti/:

Na shledanou.