Celou debatu s Alexandrem Vondrou můžete zhlédnout na ČT24.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Jaderné elektrárny má, jaderné elektrárny má v provozu 13 států Evropské unie. Dohromady mají 103 aktivních reaktorů různých výkonů. Nejvíc jich je ve Francii, a to 56. Po sedmi mají v Belgii ve Španělsku. Bývalý člen Evropské unie Velká Británie má 11 zařízení. Česko má reaktorů 6, 4 v Dukovanech a 2 v Temelíně. Z těchto 13 států Evropské unie má 8 zemí plány na další rozvoj jaderné energetiky. O úplně prvních reaktorech pak uvažuje třeba Lotyšsko a Polsko. Ve výstavbě jsou, jsou v současnosti čtyři. Nejvíc staví Slovensko, a to 2. Po jednom pak ve Francii a Finsku. Dalších 7 jich je v unii už naplánovaných, například v Maďarsku nebo Rumunsku. A 16 ve je fázi rozhodování. A po telefonu teď zdravíme Alexandra Vondru, místopředsedu ODS. Slyšíme se?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Ano, dobrý den, slyšíme se.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Který je samozřejmě zároveň europoslancem, a právě proto se ho ptám. My slyšíme ta hlasitá vyjádření z různých zemí, z Rakouska, z Francie a tak dál. Mě by zajímalo, jak to probíhá právě uvnitř přímo v Bruselu? Jak tam probíhají ty debaty mezi vámi politiky na toto téma?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Já to považuju za veliký úspěch to, co se dneska podařilo vlastně dosáhnout, že Komise konečně rozhodla a uznala jádro vlastně za čistý zdroj, jistěže tady je k tomu i opozice. Zelení zuří někteří. To jsem dneska zažil na vlastní oči ve výboru pro životní prostředí. Ale já si myslím, že tady je důležité to, že skutečně věda tady poráží tuhle ideologii. A je to důležitý krok kupředu tak, abychom zvládli vůbec tu energetickou transformaci. Protože obě komory českého parlamentu mimochodem před Vánoci v rámci přípravy vlastně na toto rozhodnutí jasně konstatovaly, že pokud bychom nemohli využívat jádro v budoucnosti, tak nemůžeme naplnit závazky z Pařížské dohody.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Mění se ale ta debata taky třeba s ohledem na ty rostoucí ceny energií v Evropě? My jsme jich byli svědkem na podzim těch skokových. Tak mě by zajímalo, jestli to třeba na některé vaše kolegy mělo nějaký vliv?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Ale ano, tak koneckonců to, že se Evropská komise takhle rozhodla a vlastně i parlament evropský to bude muset akceptovat, tak je velký pokrok, protože ještě před dvěma lety vlastně jádro bylo skoro sprosté slovo tady pro většinu europoslanců. A faktem je, že dneska i země třeba jako Holandsko nebo Švédsko, které se už v minulosti rozhodovaly, že by od jádra odešly, tak dneska ty svoje postoje přehodnocují, protože také zjišťují, že ten vítr nefouká stále a to slunce také stále nesvítí. A že mít jenom jednostrannou prostě závislost tady na plynu, zejména v tom složitém geopolitickém prostředí, kdy s ním vydírá Rusko, tak pro Evropu znamená obrovskou zranitelnost. A myslím si, že poslední taková kapka bylo to rostoucí ceny energií v Evropě. Protože na tom také má svůj podíl ten hlad vlastně po plynu v Německu v důsledku toho, že oni odstavují jak jaderné, tak taky uhelné elektrárny. A tudíž jakoby ten plyn je pro ně na dlouhou dobu jediným řešením, a proto je tam tlak na růst cen energií.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
A jak tedy na tato rizika, která vy jste tady vyjmenovával a bylo jich hodně, reagují právě tady ty státy Rakousko, Německo, Lucembursko a tak dál. Jak ony si představují, že se ta rizika odstraní, vyřeší?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Já myslím, že Rakousko je trošku extrémní příklad. To se jako v minulosti rozhodlo na základě referenda, že prostě bude proti jádru. Nikdo nemá odvahu tam dneska vystoupit a říct si, že to byl omyl. Ale tak pro Rakousko samozřejmě je to trochu jiná úvaha, protože ono má drtivou většinu své elektrické energie z hydroelektráren v Alpách. Ale to je, bych řekl unikátní případ, který je ještě srovnatelný v Evropě s Norskem. Ale ostatní země, včetně České republiky v takové komfortní situaci nejsou. Čili berme to Rakousko trošku jako extrémní příklad. Oni řekli, že toto rozhodnutí dají k soudu, k Evropskému soudnímu dvoru. Ale já bych se velmi divil, kdyby v tom svým podáním uspěli.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Takže je to o nějaké hrdosti necouvnout, myslíte? Myslíte si, že tam je třeba nějaké tušení, že to není úplně dobrý nápad, ale že teď, když už jsme to my jako politici deklarovali, tak už necouvneme, tak to je?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
To tak většinou máte, když prostě dvě generace politiků neustále tvrdí, že jádro ne, ne, ne. Tak pak jako změnit názor ze dne na den, je velmi obtížné. Ale znovu říkám, prostě rakouské úvahy jsou v tomto ohledu ovlivněny tím, že oni prostě získávají energii poměrně velmi levně v Alpách z těch divoce tekoucích řek. Ale to je skutečně unikátní situace. Rakousko není v situaci, kdy by mohlo zásobovat elektřinou celou Evropu, to ani náhodou. Naopak často musí vlastně i nakupovat elektřinu od nás.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
No není chyba taky u nás, že jsme trošku zaspali ve vědě, ve výzkumu, v tom, jak třeba zpracovat jaderný odpad. Není to trochu i naše chyba?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Jistě se dalo udělat daleko víc. I když rozumíte ta, ten zápas o tu taxonomie, aby bylo uznáno jádro jako čistý zdroj, tak vlastně souvisí s ekonomickými úvahami. Pokud by nebylo uznáno, tak samozřejmě banky, pojišťovny a další finanční instituce se jaksi nebudou řítit do investic v jádru, když to bude znevýhodněno. Ale právě tímto rozhodnutím chce jádro za samozřejmě splnění některých podmínek, které tam jsou uvedeny, postaví naroveň. Čili já předpokládám, že tohle to samozřejmě povede k poměrně značnému boomu jaderné energie. A teď je důležité hlavně se dívat do budoucna, abychom nezaspali v budoucnosti, protože ten, kdo bude váhat, tak nakonec bude až někde na konci fronty. A zas těch výrobních kapacit třeba na reaktory není v Evropě dneska tolik, aby to bylo pro všechny uspokojující v nějaké rychlosti. A skutečně bude nutné teď se k tomu postavit daleko odvážněji. A podle mého soudu přemýšlet nejenom nebo, rozjet nejenom Dukovany, ale poměrně zavčas i další bloky v Temelíně.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
A máme k tomu tedy dobře nakročeno, abychom nezaspali? To je první otázka. A druhá taky jsem ji už pokládala během dnešního večera vašim předřečníkům. Dostavba Dukovan, když si vezmeme peníze, když si vezmeme rizika, když si vezmeme, kam tedy směřuje Evropská unie, tak není to až moc velké riziko?

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Za prvé ty naše zkušenosti, já si myslím, že stále ještě třeba i díky jadernému ústavu v Řeži patříme vlastně k nejrespektovanějším zemím v oblasti jaderného výzkumu. Já jsem byl teď v pondělí vlastně tady s jadernou platformou Evropského parlamentu na návštěvě v Cadarache, kde vlastně ten největší výzkumný reaktor na termojadernou fúzi a ve stejném vlastně areálu je i, se buduje nový výzkumný reaktor vlastně na testování nových typů jaderného paliva. Tam je jaderný ústav jaderného výzkumu v Řeži jedním z akcionářů dokonce, jako jedna z mála evropských zemí. Čili tady myslím si, že jako máme prostě určitý základ, na kterém se dá dál stavět. No a pakliže ptáte se na ty rizika, pokud jde o úložiště, tak my máme zabezpečená poměrně kvalitně ta dočasná úložiště. Musíme samozřejmě vybudovat to hlubinné úložiště. Je na to poměrně dost času. Také myslím, že ten vývoj povede k tomu, že toho odpadu bude méně a méně, protože budeme schopni ho určitě nějakým způsobem dál zpracovávat. Bych řekl ve spolupráci se státy třeba jako Francie, které v tom mají dlouhou tradici.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka:
Říká europoslanec Alexandr Vondra, hezký večer.

Alexandr VONDRA, místopředseda strany a europoslanec /ODS/:
Také přeji hezký večer, dobrou noc.