Blog

Vzpomínka na Václava Havla

18. prosince 2020

18. prosince. Chtěl jsem napsat o tom, jak dnes vláda hanebně couvla před vydíráním ze strany komunistů a ukradla armádě 10 miliard. Jak tím „dala dárek“ vojákům za to, že celý rok obětavě pomáhají v boji s covidem, přičemž jejich útvar vedený plk. Petrem Šnajdárkem byl v zemi jediným, kdo jakžtakž pochopil, co to je chytrá karanténa. Či o tom, jak vláda jedním hlasováním hodila do popelnice slib, který dala spojencům v NATO. Ale ministr obrany nakonec přísahal, že hned začátkem ledna s vládou těch 10 miliard do rozpočtu vrátí, tak ho beru za slovo a v lednu to zkontrolujeme…

Proto místo vzdechů připomenu muže, který tu už mezi námi smrtelníky 9 let není, ale když tu byl, tak se komunisty NIKDY vydírat nenechal. Václav Havel. Odešel přesně před devíti lety. Jeho odchod tehdy lidi šokoval (přestože jsme o jeho selhávajícím zdraví dobře věděli). Zemi v předvánočním shonu uvedl do stavu ticha. Meditace místo komerce. Teď, když jsme těsně před Vánoci zase v lockdownu, stojí za to si tu meditativní atmosféru připomenout znovu.

Přesně to jsme v podvečer v Litoměřicích udělali. Scházíme se tam u pomníčku, který vznikl před lety ve spolupráci města a Nadačního fondu Kalich. Jeho autorkou je zdejší mladá sochařka Alžběta Kumstátová. Chodíme tam před Vánoci každý rok. Obvykle je nás víc, ale teď je to omezené, tak jsme přišli jen ve čtyřech – s Martinou, starostou Láďou Chlupáčem a místostarostou Karlem Krejzou.

Ale svíček tam bylo mnohem víc. Lidé nezapomínají. Je to dobře. Havlovi vděčíme za hodně…