Blog

Rynecká Madona

15. srpna 2020

Madono Rynecká, oroduj za nás. Zuřivá debata o tom, čí a kým podepsané poselství pro příští generace bude nebo nebude ukryto v Mariánském sloupu, navenek překrývala to podstatné. Totiž to, že při dnešním žehnání obnoveného sloupu byl do niky v jeho podstavci navrácen obraz Panny Marie Rynecké. Kopie gotického deskového obrazu je devoční kopií obrazu Madony Svatovítské, kterou kolem roku 1390 objednal pro katedrálu tehdejší pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Je to krásný obraz – společně s Madonou Roudnickou od Mistra Třeboňského je dílem tzv. „krásného slohu“ v éře pozdní gotiky.

Madona Rynecká přežila všechny útrapy našich dějin. V Týnském chrámu přežila husitské obrazoborectví. Uprostřed třicetileté války, když bylo saskými vojsky na Staroměstském náměstí zhanobeno staroboleslavské Palladium země české, ji tam jeden měšťan hrdě vystavil na domovním průčelí. Při obléhání Prahy Švédy v roce 1648 ji měl prý zavěšenou na krku staroměstský purkmistr, který se podílel na úspěšné obraně města. Obraz unikl zkáze i při demolici sloupu v roce 1918. Tehdy ho zachránil kunsthistorik V. V. Štěch. Éru komunismu přežila v Týnském chrámu, kde P. Jiří Reinsberg dokázal udržovat živou farnost navzdory nepřízni režimu.

Dnes ji do niky sloupu navrátil sochař Petr Váňa. Právě jemu patří velký dík. Bez jeho nasazení a důslednosti by se ta tolik potřebná vertikála na Staromák jen tak nevrátila.