Blog

Kelímek kávy v časech korony

12. prosince 2020

Od března pracuju hodně přes home office. Denně jsem přes video na spojení i 12 hodin. Dodržuju karanténu, i když mně mnohá opatření přijdou absurdní, mířící mimo terč. Jedno z mála rozptýlení bylo, když jsem si zašel k okénku kavárny, kterou mám za rohem. Dělají skvělou kávu i kapučíno, doma takovou nedám.

Přišel jsem dovnitř (když to bylo povolené), nebo k okýnku (když nic jiného nešlo), pozdravil příjemnou obsluhu, objednal si pochutinu, zaplatil a odnesl ji domů k počítači. Dělal jsem to po celou dobu karantény, i vícekrát denně. Kofein zlepšuje pracovní výkon. Měl jsem pocit, že kavárně pomáhám přežít. Nebyl jsem sám, bylo nás víc. Kavárna přežila. Když včera vyšlo nařízení ministra zdravotnictví, že káva do kelímku – coby nástroje k „okamžité konzumaci – je zakázána, strašně jsem se naštval. Měl jsem pocit, že kvůli blbosti přicházím o jednu z mála radostí této divné sezóny. Terčem byl Blatný. Žena mě klidnila. Říkala něco ve smyslu, že je to slušný člověk, který to jen nezvládá. Jako lékař kývnul na to, že pomůže v době, kdy vládnutí v zemi bylo v totálním rozkladu, ale v té „babišovské“ mlýnici ho to semlelo tak, že to dopadá jako vždycky. A že se to nějak vyřeší…

Dnes jsem přemýšlel, zda do kavárny nejít pro kafe se džbánkem. Ten totiž ministr jako nástroj k přepravě piva – s omluvou za předchozí zákaz – povolil. Řešení ale nepřišlo od vlády (tak jak je už v této zemi pravidlem), ale od podnikatele, který kavárnu provozuje a nechce to vzdát. Viz kelímek na obrázku. Sláva! Český podnikatelský um, kreativita a invence nás chrání.

Nesmějí to vzdát. Nikdy! I kdyby jim vláda stokrát házela klacky pod nohy.